Čtvrtletník Kriminalistika

Určení vstřelů a výstřelů při střelných poraněních metodou energodispersní rentgenové fluorescenční spektrometrie

Pro přesnější orientaci v následné problematice je vhodné se seznámit s principiálními tezemi uvedenými v práci autorů Ing. J. Havla a Ing. K. Zelenky - Energodisperzní roentgenová fluorescenční spektrometrie - forenzní metoda nekrochemické expertizy detekce kovů střel při střelných poraněních. Tam je mimo jiné uvedeno, že zkušený soudní lékař i balistik pouhým vizuálním zhodnocením charakteru okolí míst vstřelů je schopen vyslovit alespoň domněnku, že vstřel byl proveden s přiložením nebo z minimální vzdálenosti ústí hlavně palné zbraně. Ale stejně tak je schopen se ve většině případů vyjádřit k tomu, které z poškozených míst těla oběti bylo způsobeno vstřelem a které výstřelem.

Toto jejich tvrzení lze však podložit i exaktními výstupy, aplikací metody energodisperzní roentgenové fluorescenční spektrometrie (dále jen EDXRF) s vyhodnocením stěrů provedených do perlanu. Uvedené konstatování se opírá především o dva základní atributy související se střelbou.

1. Charakteristický obrazec povýstřelových produktů se vyskytuje prokazatelně v okolní ploše první překážky střely (vstřelu), avšak ve vzdálenosti podmíněné aspekty přechodové i vnější balistiky.
2. Střela, a to i při vzdálenosti střelby, kdy se již v okolí první překážky neprojeví charakteristický obrazec povýstřelových produktů, zanechává otěr jak svých vlastních kovů, tak i kovů na ni „přenesených“ z použité palné zbraně. Průchodem měkčím materiálem, a tím střelný kanál poškozeného těla bezesporu je, na sebe „nabaluje“ i tělní tekutiny a tkáně. Ty pak na střele tvoří de facto izolační vrstvu - film. Impulzní odezvy charakteristických spektrálních čar relevantních kovů nesených střelou na vstupu (vstřelu) musí být pak zákonitě vyšší v porovnání s odezvami stejných kovů na výstupu (výstřelu).

Na základě porovnání výsledků analýz EDXRF stěrů provedených do perlanu z poškozených míst a jejich okolí na tělech obětí (po určení střelného kanálu, většinou sondou) lze pak určit, které místo koresponduje se vstřelem a které s výstřelem.

Provedení stěrů z míst či jejich bezprostředního okolí do perlanu je zřejmé na fotografii č. 1.

Obr. 1 - Provedení stěru do perlanu

Stěry z míst vstřelu a výstřelu se provádějí krouživým pohybem zkumavky s perlanem. Stěry z jejich bezprostředního okolí se provádějí v kružnicích nebo spirálách tak, aby neobsahovaly částice kovů z vlastního otěrů střely.

Předešlé lze dokumentovat na konkrétním případu vraždy zastřelením. V tomto případě byla vražednou zbraní perkusní jednoranná pistole pro domácké dohotovení (kit) zn. Patriot P. 1- 16" cal. .45 španělské komerční výroby fy Ardesa Spain, hlaveň délky 246 mm, nabiják s mosazným kováním. Těmto typům zbraní přísluší střely různé konstrukce, odlévané nebo válené, sférického nebo ogiválního tvaru.

Na fotografiích č. 2 a č. 3 jsou místa poškození na pravé a na levé straně hlavy oběti. (Tato místa nejsou zatím záměrně blíže specifikována jako vstřel a výstřel.) Spektrogram č. 1 znázorňuje vyhodnocení výsledků analýzy stěrů provedených do perlanu z míst poškození hlavy oběti. Spektrogram č. 2 znázorňuje vyhodnocení analýzy stěrů provedených do perlanu z bezprostředního okolí míst poškození hlavy oběti, a to tak, aby v nich nebyly zastoupeny případné otěry kovů charakteristických pro střely. (Opět tato místa nejsou zatím záměrně blíže specifikována jako okolí vstřelu či výstřelu.)

Obr. 2 - Poškozené místo na pravé straně hlavy oběti

Obr. 3 - Poškozené místo na levé straně hlavy oběti

Spektrogram č. 1 - stěry provedené do perlanu z míst poškození hlavy oběti (modrá křivka - pravá strana hlavy, červená křivka - levá strana hlavy)

Z vyhodnocení obou spektrogramů (č. 1 a č. 2), resp. z porovnání impulzních odezev charakteristických spektrálních čar olova vyplývá, že místo na pravé straně hlavy oběti koresponduje se vstřelem a místo na levé straně hlavy oběti s výstřelem.

K tomuto případu vraždy je na místě uvést, že vyhodnocení stěrů do perlanu (spektrogramy č. 1 a č. 2) bylo provedeno ještě před tím, než byla k expertiznímu zkoumání z oboru balistiky předložena inkriminovaná zbraň, a dále že střela nebyla nalezena vůbec. Ale i to, že zkoumání poškozených míst na hlavě oběti KDM nebylo provedeno. Důvod je zřejmý, bylo jím značné znečištění tělními tekutinami.

Je samozřejmé, že uvedený postup lze dále optimalizovat - například fixací perlanu ke zkumavce samolepicí páskou, provedením stěrů se srovnatelným přítlakem definovanou silou danou stlačením pružiny (opak funkce mincíře) přes axiální nebo nejlépe hrotové ložisko, počtem otáček zkumavky s perlanem atd. To jsou však již pouhá dílčí a nepodstatná zlepšení, která principiálně nic nemění.

Článek pojednává o energodispersní roentgenové fluorescenční spektrometrii jako forenzní metodě nekrochemické expertizy detekce kovů střel při střelných poraněních.

The article presents energy-dispersing x-ray fluorescent spectrometry as a forensic method of necro-chemical expertise for detection of projectile metals in gunshot wounds.

Der Artikel behandelt energiedisperse Röntgenfluoreszenspetrometrie als forensische Methode der nekrochemischen Expertise der Metalldetektion der Schüsse bei den Geschossverwundungen.