Č. 17
Zajištěním zaplacení směnek institutem směnečného rukojemství ($ 32 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zák. č. 29/2000 Sb.) za úvěrové smlouvy poskytnuté jiné osobě se směnečný rukojmí stává samostatným dlužníkem věřitele. Pokud směnečný rukojmí následně darováním části svého majetku zmaří uspokojení tohoto věřitele, pak za splnění dalších zákonných podmínek naplní znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele podle $ 256 odst.1 písm. a) tr. zák., neboť zmaří uspokojení svého věřitele, a nikoliv věřitele jiné osoby ve smyslu ustanovení $ 256 odst. 2 písm. a) tr. zák.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2003, sp. zn. 3Tdo 327/2003)
Č. 18
Samotné uplatnění nároku na náhradu škody, která byla způsobena trestným činem, v občanskoprávním či jiném řízení nebrání uplatnění stejného nároku v adhezním řízení. Pokud však soud zjistí v rámci postupu podle $ 206 odst. 2 tr. ř., že již bylo vydáno na podkladě takového nároku v občanskoprávním či jiném řízení takové rozhodnutí o povinnosti obviněného nahradit způsobenou škodu a toto rozhodnutí existuje, ať je či není pravomocné, rozhodne, že poškozený nemůže v hlavním líčení uplatňovat nárok na náhradu škody ( $ 44 odst. 3, $ 206 odst. 3, 4 tr. ř.)
(Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 3 To 489/2003)
Č. 19
Opatření (vyrobení, přechovávání) předmětu určeného k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky je trestným činem nedovolené výroby omamných a psychotropních látek a jedů podle $ 188 tr. zák., který je ve vztahu k trestnému činu podle $ 187 tr. zák. subsidiární. Pokud si pachatel opatří takový předmět v úmyslu uvedené látky vyrábět, má přednost použití primárního ustanovení o přípravě k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle $ 7 odst.1 tr. zák., $ 187 odst. 2 až 4 tr. zák. Protože příprava k trestnému činu je úmyslné jednání a je trestná jen u zvlášť závažných trestných činů obsažených v ustanovení $ 41 odst.2 tr. zák., musí se tento úmysl vztahovat i k okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby tohoto trestného činu.
(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 2 To 144/2003)
Č. 21
Policista jedná v postavení veřejného činitele podle $ 89 odst. 9 tr. zák i v případě, že provede služební zákrok z důvodů uvedených v $ 2 odst. 1 písm. a).b) zákona č. 283/1992 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, v době mimo službu, jsou-li splněny další podmínky tohoto zákona ( $ 7 odst. 2, $ 10 odst.1 ).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 3Tdo 465/2002)
Č. 23
Převzal-li obviněný na podkladě kupní smlouvy peníze v podobě zálohy na kupní cenu za věc, kterou měl jako prodávající dodat kupujícímu, nemohl spáchat trestný čin zpronevěry podle $ 248 tr. zák., i když zálohu použil pro svou potřebu, věc kupujícímu neopatřil a ani mu zálohu nevrátil.
O zpronevěru by mohlo jít v případě, že záloha nebyla poskytnuta na základě kupní smlouvy, ale smlouvy jiného typu ( např. smlouvy zprostředkovatelské, o obstarání věci apod.), podle níž nepřešla do vlastnictví obviněného.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2003, sp. zn .5Tdo 216/2003)
Č. 24
Protože u trestného činu zpronevěry podle $ 248 tr. zák. je okruh pachatelů omezen jen na osoby, jimž byla věc svěřena, pak jednání jiné osoby, která v době před zpronevěřením věcí ze strany pachatele se s ním dohodne na zajištění jejich prodeje, nelze pokládat za spolupachatelství na tomto trestném činu ve smyslu ustanovení $ 9 odst. 2 tr. zák., ale půjde o účastenství ve formě pomoci podle $ 10 odst. 1 písm. c) tr. zák.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2003, sp.zn.6 Tdo 1173/2003)
Č. 25
Odvíjí-li se určení výše škody od ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě trestného činu prodává ($ 89 odst.12 věta první tr. zák.), pak za situace, jestliže je prodej takové věci jako zdanitelné plnění ze zákona zatížen daní z přidané hodnoty, a věc se obvykle prodává se zohledněním této daně, výše škody odpovídá ceně, za kterou obvykle věc kupuje konečný spotřebitel, tedy ceně včetně daně z přidané hodnoty.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. 4Tz 152/2003)
Č. 26
Protože trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkursu podle $ 126 odst. 2 tr. zák., spáchaný tím, že pachatel nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, není trestným činem trvajícím, je trestní postih za takové jednání vyloučen u těch pachatelů, kterým vznikla zákonná povinnost k podání návrhu na prohlášení konkursu před 1. 5. 2000 ( tj. před účinností zák.č. 105/2000 Sb.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2003, sp. zn. 7Tdo 107/2003)