V kriminalistické praxi se s určitou pravidelností objevují otázky jak řešit, popřípadě vyřešit problém stanovení doby smrti.
Posmrtným jevem tradičně vyhodnocovaným v kriminalistické praktické činnosti je chladnutí mrtvoly. Pokles teploty mrtvého těla pokračuje totiž po zástavě životních funkcí až do vyrovnání tělesné teploty s teplotou prostředí (1, 2). Předpokladem určení doby smrti je změření teploty tělesného jádra. V praxi se teplota jádra měří per rectum (v konečníku). Relativně spolehlivě lze dobu smrti určovat užitím Henssgeho nomogramu (3, 4). Metoda vyžaduje jedno měření teploty tělesného jádra na místě činu, dále současné změření teploty v okolí mrtvoly a znalost hmotnosti zemřelého (5).
Měření teploty zemřelého v rektu není nejpříjemnější činnost, která je navíc prováděna na místě činu velmi často v nepříznivých podmínkách a pravidelnými odečty teploty může odvádět pozornost od jiných úkonů.
Kolektiv pracovníků OKTE Správy hl. m. Prahy, KÚ Praha a ZÚ Správy hl. m. Prahy PČR se proto soustředil na vytipování, úpravu a ověření zařízení, které by v první řadě poskytlo specialistům ve výjezdové skupině přesný autonomní prostředek měření a záznamu teplot chladnoucí mrtvoly. Zařízení by bylo využitelné i k dalším úkonům, které se prozatím neprovádějí, jako je např. pokles teploty motoru vozidla apod. Podmínkou bylo, aby šlo o automaticky pracující měřIcí jednotku s vlastním zdrojem energie, umožňující zaznamenat stovky hodnot v daném časovém intervalu (teplotní křivka). Prostředek musí být spolehlivý i v terénních podmínkách (odolnost proti dešti, sněhu a nárazu - tzv. heavy duty přístroj).
Na základě požadavku výjezdových a soudních lékařů byly specifikovány požadavky, které taková zařízení mělo splňovat (5,6):
program pro spojení s počítačovým výstupem a matematickým zpracováním hodnot převedení Henssgeho matematického vzorce pro výpočet doby od smrti za určitých podmínek do počítačového programu v případě, že je k dispozici více programů na výpočet doby smrti, možnost srovnání výsledků počítačový přenos obou souborů naměřených teplot (v rektu a okolí) do programu na výpočet z Henssgeho vzorce - vyhodnocení výsledku.
Jako nejvhodnější z hodnocených digitálních teploměrů byla vybrána měřicí souprava GMH 3250 (obr. č. 1 a 2) (6).
|
|
Měřená data lze zaznamenat a opět vyvolat z paměti manuálně (bez napojení na PC), rozsah měřicího režimu 99 pamětních míst. Vhodnější je přenos a souhrnné zpracování větších sérií naměřených dat provést na pracovišti po napojení měřicí a registrační jednotky GMH 3250 na PC vybavený specializovaným programem GSOFT 3050 (rozsah měřicího režimu 5400 paměťových míst). Zmíněným programem procesovaná data tj. teplotní křivky (obr. č. 3) , tabulky, diferenční počty a podobně lze pak exportovat (disketa, síť) nebo vytisknout.
Měřicí sonda s koncovým teplotním čidlem byla dodána firmou mechanicky zesílená a tvarovaná plastovým pouzdrem. Délka metalické části měřicí sondy je 15 cm. Tak jako klasický lékařský teploměr musí být sonda snadno zasunutelná do konečníku a nesmí zraňovat sliznici. Detekční konec sondy je proto zaoblený o průměru 2 - 2,5 mm. Délka připojovacího kabelu měřicí sondy je 3 m. Referenční sonda má konektor připojený přímo ke krabičce přenosného digitálního teploměru. Referenční sonda je určena pro souběžnou kontrolu změn teploty vnějšího prostředí během měřicího intervalu.
Měřicí sondu, tak jako celé zařízení na měření teploty v rektu lze snadno mechanicky očistit a dezinfikovat běžnými prostředky dle hygienických norem.
Nasbíraná data si digitální teploměr „pamatuje“ a pro výpočet doby smrti je možno tyto hodnoty zobrazit na displeji nebo on- line přenést do PC. Jedná se o soubor 10 - 30 teplotních a časových dat nasbíraných během 1 - 3 hodin.
Podle potřeby měřicí jednotka umožňuje následné zpracování měřených dat na PC, včetně tabelárních a grafických tištěných výstupů. (obr. 3)
Výpočet doby chladnutí těla lze provést několika metodami. Byla použita matematická aplikace dle Henssgeho a postup s využitím Henssgeho nomogramu (3, 4, 5).
Při nestandardních podmínkách měření se používají korekční faktory, které prof. Henssge získal přesným výzkumem. Korekční faktory se pohybují v hodnotách 0,35 - 2,4. (8) K přesnějšímu určení doby smrti je dobré znát průběh chladnutí v době nálezu, neboť jednorázové určení teploty není vždy dostatečné. Chladnutí těla nemá hladký a jednoduchý průběh a závisí na mnoha faktorech. Praktická pozorování totiž ukazují, že chladnutí lidského těla je nejlépe reprezentováno sigmoidální křivkou - křivkou s plateau.
Autorům se podařilo získat počítačový program, který na základě výše uvedených vzorců dokáže převzít celý soubor naměřených teplot a po výběru z nabídky podmínek prostředí, ve kterém tělo chladlo, automaticky provést celý výpočet. Programové zpracování je možno provést buď běžným PC na pracovišti, nebo přenosným počítačem na místě činu. Program pracuje v příjemném okénkovém prostředí s nabídkou možných variant. (obr. 4)
Celý měřicí systém minimalizuje úkony na místě činu. Po zavedení měřicí sondy jsou hodnoty teplot automaticky měřeny jak uvnitř, tak i vně těla. Po ukončení činnosti na místě činu se teploměr vypne a sonda vyjme. Lékař na místě provede nutné mechanické očištění sondy a potřebnou dezinfekci. Počítačový program umožňuje rychlé odečtení výsledků na místě nálezu i další pozdější znalecké zkoumání.
Měření poklesu teploty mrtvého těla je jedním z postupů, jak stanovit dobu smrti. Autoři podávají zprávu o vývoji automaticky pracující měřicí jednotky a softwarové aplikace naměřených dat. V praxi ověřený digitální teploměr umožňuje snadné jednorázové změření teploty tělesného jádra v konečníku i zaznamenávání dat v časovém intervalu. Přístroj současně vyhodnocuje teplotu v okolí kadaveru.
Measurement of the decrease of body temperature of a dead body is one of the means of establishing the time of death. The authors of this article present the development of an automatic measurement unit and a software application for the measured data. A practice- tested digital thermometer enables an easy one- time taking of the body-core temperature in the rectum, as well as monitoring data at time intervals. The device also analyses the temperature around the cadaver.
Messung der Temperaturabnahme des Kadavers ist ein der Prozesse, wie man die Todeszeit feststellt. Die Autoren berichten über die Entwicklung der automatisch arbeitenden Messeinheit und der Softwareapplikation der abgemessenen Daten. Das in Praxis verivizierte digitale Thermometer ermöglicht leichte einmalige Messung der Temperatur des körperlichen Kerns im Mastdarm und die Aufzeichnung der Daten im Zeitintervall. Das Gerät wertet gleichzeitig die Temperatur in der Umgebung des Kadavers aus.