Čtvrtletník Kriminalistika

Absolventi Policejní akademie ČR v praxi
(akademický rok 1999/2000)

Policejní akademie ČR si od prvopočátku svého vzniku uvědomuje, že zpětná vazba mezi vysokou školou a jejími absolventy patří mezi mimořádně účinné nástroje pro zkvalitňování řízení pedagogického procesu na škole.

Výzkum absolventů prvních pěti výstupních ročníků byl realizován na základě dvou samostatných výzkumných projektů. Poznatky získané z realizace těchto projektů, s nimiž byla seznámena nejen policejní, ale i občanská veřejnost , se staly oporou i východiskem pro vypracování výzkumného projektu č. 3. Podle tohoto projektu se předmětem výzkumu stali výhradně absolventi prezenční formy studia, kteří ukončili svá studia bakalářského studijního programu v letech 2000-2002. Projekt bude přitom realizován ve třech relativně samostatných etapách a bude ukončen v roce 2008. Odlišností oproti dřívějším projektům (kromě absence absolventů kombinované formy studia) je i to, že absolventi budou oslovováni s podstatně větším časovým odstupem po ukončení studia (v rámci předchozích projektů tomu bylo v rozmezí 1 - 2 let, podle nového projektu odstup činí 3 - 4 roky). Předpokládáme, že delší časová frekvence sice zvýší nároky na korespondenční formu výzkumu, ale zároveň umožní realizovat výzkum za podstatně ustálenějších podmínek.

Předmětem výzkumu 1. etapy 3. projektu byli absolventi, kteří prezenční formu tříletého studia bakalářského studijního programu úspěšně zakončili v akademickém roce 1999/2000. Byla zvolena praxí ověřená metodika výzkumu. Výzkumné techniky byly dílčím způsobem upraveny jen v souvislosti s upřesněním cílů a úkolů výzkumu. V tomto výzkumu je těžiště pozornosti zaměřeno především na otázky související s připraveností, s úspěšností a celkovým uplatněním absolventů na trhu práce. Otázky zpětného pohledu na obsah a proces studia jsou sledovány spíše okrajově.

Zvýšeným úsilím při organizaci 1. etapy výzkumu se podařilo zajistit poměrně vysoké procento návratnosti zaslaných dotazníků. Nejvyšší (80 %) byla v případě přímých nadřízených absolventů. Absolventů civilního směru bylo osloveno 68 a návratnost byla 49,3 %. S 28 oslovenými absolventy policejního směru se vrátilo 16, což činí 57,1 %. V rámci 1. etapy byly organizovány rozhovory výhradně s absolventy (rozhovory s nadřízenými absolventů a řídícími funkcionáři PČR se předpokládají v rámci 3. etapy). Za přispění členů výzkumného týmu bylo realizováno 21 individuálních a 2 skupinové rozhovory. Kromě těchto, formou „face to face“ vedených rozhovorů v terénu, bylo uskutečněna i řada telefonických hovorů. I jejich přispěním byly získány základní informace o téměř všech (s výjimkou dvou) absolventech civilního směru, kteří promovali v roce 2000.

Připravenost absolventů pro praxi a jejich uplatnění

S připraveností a uplatněním absolventů vysoké školy v praxi úzce souvisí otázka, na kolik mají možnost využívat získaného vzdělání při výkonu zastávané funkce. Údaje uvedené v první tabulce nevyznívají příliš příznivě. Ukázalo se, že větší možnost využívat získaného vzdělání mají absolventi policejního směru (včetně těch absolventů civilního směru, kteří po výkonu základní policejní funkce „povýšili“). Z rozhovorů i z volných vyjádření je patrné, že v některých případech absolventů-civilistů nejsou tři, respektive čtyři roky stále dostačující k jejich přeřazení do nižších policejních manažerských funkcí, pro které mají vzdělání.

Převážná většina absolventů, jak napovídají údaje z tabulky č. 2, byla po ukončení studia PA ČR připravena k výkonu přidělených funkcí vesměs dobře až velmi dobře. Myslí si to nejen absolventi (absolventi policejního směru beze zbytku), ale i jejich přímí nadřízení. Zdrženlivost a jistá sebekritičnost absolventů civilního směru souvisí zřejmě s tím, že ne všichni (někteří ze zdravotních a další z jiných důvodů) nalezli uplatnění v rámci rezortu vnitra nebo ve státní správě.

Údaje v následující tabulce č. 3 úzce souvisejí s předchozím problémem. Je příjemné zjištění, že převážná většina absolventů (i jejich přímých nadřízených) zastává názor, že na jejich dobré připravenosti pro praxi (byť mnozí pociťují nemožnost zatím plně uplatnit získané vzdělání) se podílelo především studium na PA ČR.

V souladu s očekáváním i absolventi tohoto výstupního ročníku vysoce hodnotí úroveň své teoretické připravenosti pro praxi. Z údajů v tabulce č. 4 je zřejmé, že převážná většina absolventů a téměř 2/3 nadřízených se domnívá, že teoretická připravenost absolventů pro výkon zastávaných funkcí byla dobrá až velmi dobrá.

Stejně jako v předchozích výzkumech, většina absolventů i nadřízených hodnotí praktickou stránku připravenosti pro praxi ne příliš lichotivě, a to jako průměrnou až slabou. Velmi kriticky vyznívá hodnocení zejména ze strany absolventů civilního směru. Ne náhodou se jedná převážně o absolventy, kteří nalezli uplatnění u policie, kde byli ustanoveni do základních funkcí (předurčené pro absolventy středních policejních škol).

Významným kritériem hodnocení uplatnění absolventů PAČR v praxi je i hledisko úspěchů dosahovaných při výkonu zastávaných funkcí. Jak napovídá tabulka č. 6, většina absolventů se domnívá, že jsou v zaměstnání úspěšní. Totéž si myslí i převážná většina z oslovených přímých nadřízených absolventů. Tyto údaje, silně korespondující s výsledky předchozích výzkumů, jsou pro školu nejen povzbuzující, ale i zavazující.

Úspěšné zvládnutí bakalářského studijního programu PA ČR se promítlo i do služebního zařazení především absolventů policistů. Jak je zřejmé z údaje tabulky č. 7, převážná většina z nich si po získání vysokoškolského absolutoria polepšila.

Uplatnění absolventů civilního směru na trhu práce

Na rozdíl od absolventů policistů, u kterých otázka uplatnění na trhu práce je svým způsobem irelevantní, u absolventů civilního směru se naopak stává otázkou dominantní. Z toho důvodu hlavní řešitel i členové výzkumného týmu věnovali - a i v dalších etapách výzkumu budou věnovat - této otázce zvýšenou pozornost. Z údajů v tabulce č. 8 je možno vyčíst především to, že tato skupina absolventů je se svým zaměstnáním vesměs spokojená. Zjevně koresponduje s přesvědčením, že jsou ve své práci úspěšní (viz tabulka č. 6). Druhý údaj v této tabulce napovídá, že i když většina z absolventů (61,3 %) je toho názoru, že škola jim při hledání zaměstnání pomohla, má škola v tomto směru ještě rezervy.

Informace a poznatky o uplatnění absolventů civilistů na trhu práce jsou pro školu zvlášť cenné v době, kdy se ozývají hlasy zpochybňující smysluplnost a význam organizace tohoto studijního směru.

Studenti civilisté nejsou při svém nástupu ani v průběhu studia nějakým administrativním opatřením zavazováni k tomu, aby jejich další profesní směřování bylo spojeno výhradně s resortem vnitra. Jak napovídají poznatky předchozích i tohoto výzkumu, oč méně administrativního nátlaku (viz např. vysoké vojenské školství), o to zřejmě vyšší a silnější vnitřní motivace spojit svoji další profesní kariéru, když ne přímo s policejní službou, tak se službou v rámci resortu či státní správy. Jak bylo již na jiném místě této zprávy poznamenáno, zvýšeným úsilím při organizaci výzkumu bylo dosaženo toho, že byly získány hodnověrné (opakovaně potvrzené) informace o téměř všech (97,2 %) absolventech civilního směru, kteří úspěšně zakončili svá studia v akademickém roce 1999/2000. Podle těchto informací u PČR a v BIS je zaměstnáno 53,0 % absolventů. U vojenské policie slouží 5,9 %. Totéž procento představují absolventi, kteří jsou zaměstnáni u dalších složek státní správy (MV ČR, MPS ČR, Celní správa, soud). Deset absolventů tohoto ročníku (což činí 14,3 %) jsou studující (většina magisterský studijní program na PA ČR) a tři jsou na zkušené v zahraničí. Zbývající (13,3 %) jsou zařazeni ve skupině „ostatní“ (3 péče o dítě, asistent v bance, knihovník, zaměstnanec BA, asistent ředitele kongresového centra a soukromý podnikatel).

Z rozhovorů vyplynulo, že většina studujících a někteří ze skupiny „ostatní“ (např. i zmíněný podnikatel) vážně uvažují o podstoupení přijímacího řízení do řad příslušníků policie. Ze získaných údajů je zřejmé nejen to, že ani v této etapě (jakož i ve všech předcházejících) nebyl zaznamenám případ nezaměstnaného absolventa PA ČR, ale především to, že drtivá většina absolventů civilního směru hledá a také nalézá uplatnění, když ne přímo u policie, tak v rámci státní správy. V zájmu objektivity je nutno přiznat, že zkoumaný výstupní ročník měl příznivý rok v tom, že zejména u PČR nebyly tzv. „stopstavy“, ale naopak u řady složek PČR došlo v tomto roce k navýšení tabulkových míst.

K poměrně bezproblémovému průběhu přijímacího řízení (pomineme-li zdravotní překážky či selhání při psychotestech) absolventů PA ČR k PČR, BIS či k vojenské policii přispěly jak uvedený příznivý tabulkový kalkul (navýšení počtů), tak i dobré zkušenosti, které s absolventy civilisty byly získány na tehdejších Úřadech vyšetřování PČR.

Ne, že by nebyly problémy s uplatněním absolventů civilního směru (dívky to mají a zřejmě i v budoucnosti budou mít objektivně, zejména při přijímání do služebního poměru k policii, obtížnější), ale je zcela zřejmé, že pro resort vnitra, pro státní správu není (na rozdíl od celé řady studijních oborů na veřejných a soukromých vysokých školách) studium oboru Bezpečnostně právní studia civilními studenty ztráta, ale naopak velký přínos. Podaří-li se škole odstranit některé dílčí nedostatky, více přiblížit výuku policejní praxi a lépe reagovat na její dynamicky se měnící potřeby, budou, stejně jako doposud, absolventi PA ČR civilisté dobrým rezervoárem personálního doplňování policejního sboru a ostatních složek státní správy.

Pracovní prostředí absolventů

Na pracovní výkon, jakož i na průběh adaptace v nových podmínkách má značný vliv charakter a kvalita pracovního prostředí. Jeho kvalitu a charakter ovlivňují sice i fyzikální jevy a prostředky, ale rozhodující podíl náleží sociálně psychickým jevům (mezilidským vztahům, náladám, veřejnému mínění). Opakovaně zjišťujeme, že vztahy na pracovištích vnímají absolventi převážně pozitivně. Skeptičtěji, napodiv, vyznívá hodnocení vztahů ze strany přímých nadřízených absolventů (tabulka č. 9).

Mladí absolventi studující prezenční formou při nástupu do nových funkcí vítají, pokud mají možnost se učit od starších - zkušenějších spolupracovníků. I když více než pětina absolventů civilistů a více než třetina absolventů policistů (údaje v tabulce č. 10) postrádá na svých pracovištích potřebné a dostatečně silné podněty hodné následování, většina jejich kolegů je názoru opačného. Stejně jako v předchozích výzkumech, oproti absolventům jsou jejich přímí nadřízení při hodnocení tohoto jevu zjevně optimističtější.

Studium, zpětný pohled absolventů

Závěry předchozího výzkumu (organizovaného dle projektu č. 2) vyzývají, aby otázky hodnocení obsahu i způsobu výuky se staly především záležitostí cílené a nepřetržité vnitřní evaluace. I když se škole doposud plně nepodařilo vypracovat a nastartovat ucelený systém vnitřního hodnocení, empirický výzkum absolventů v praxi se, v souladu s nově pojatým projektem, této otázce věnuje spíše okrajově, a to třemi, respektive čtyřmi položkami v dotaznících a jednou otázkou v řízeném rozhovoru.

V jedné z položek dotazníku byli absolventi vyzváni, aby uvedli 1 - 4 předměty z bakalářského studijního programu, jejichž poznatky využívají v praxi (potažmo v běžném životě) nejvíce. Obě dvě skupiny absolventů na prvním místě, a to poměrně s velkým odstupem, uvádějí trestní právo (u absolventů civilistů shoda v cca 60 % a u policistů ve 100 %). U dalších předmětů je již určitá diference. Absolventi civilisté zmiňují v pořadí na dalších místech kriminalistiku, policejní psychologii, občanské právo, správní právo, profesní přípravu a cizí jazyk (plus dalších deset předmětů). Absolventi policisté uvedli na druhém místě shodně policejní psychologii a profesní přípravu. Na dalších místech kriminalistiku a občanské právo (plus dalších šest předmětů).

Na otázku, ve kterých předmětech při jejich výuce během studia (na přednáškách, na seminářích, na cvičeních, zejména pak při zkoušení) byl učiteli kladen důraz především na logické uvažování a uplatnění (aplikaci) získaných vědomostí při řešení praktických úloh (problémů, situací), uvedli na prvních třech místech obě skupiny absolventů shodně trestní právo (shoda více než 60 % u obou skupin), kriminalistiku (shoda cca v 55 % u civilistů, u absolventů policistů v 60 %) a policejní psychologii (shoda ve 22 %, respektive v 33 %). Absolventi civilisté uvedli ještě dalších šestnáct předmětů, jejich kolegové policisté však přidali jen předměty dva.

V odpovědi na tutéž otázku, ale s uvedením předmětů, u kterých byl kladen důraz na mechanické myšlení, na paměťové učení a prostou reprodukci, uvedly obě skupiny jen dva předměty, a to ještě při poměrně nízké procentuální shodě. Absolventi civilisté správní právo a profesní přípravu (shoda ve 27 %, resp. v 18 %) a absolventi policisté rovněž správní právo a sociologii (shoda v obou případech 20 %). Obě skupiny uvádějí ještě další předměty (civilisté 16, policisté 10), ale při nepatrné (většinou méně než 10 %) shodě.

Při výzkumu se absolventi opakovaně vyjadřují k výroku, podle kterého „na PA ČR působí převážně učitelé vysoce vzdělání ve svém oboru, vyznačující se pedagogickou schopností studenty oslovit a motivovat k intenzivnímu studiu“. I když většina oslovených absolventů vyjádřila s tímto výrokem souhlas (údaje v tabulce č. 11), poměrně velké procento (31,3 % civilisté, 26,6 % policisté) souhlasilo s výhradami nebo spíše nesouhlasilo.

Výhrady se týkaly především pedagogických schopností. Poměrně výstižně to vyjadřují slova jednoho z absolventů: „Souhlasím, že jsou vysoce vzdělaní, ale myslím si, že některým chybí pedagogické schopnosti.“

Nesouhlas s daným výrokem byl vyjádřen jen několika absolventy, přičemž dvěma z nich zdůvodněn například takto: „Neobjektivní zkoušky... suché přednášky…PA ČR má dva protiklady učitelů - vysoce schopní a vysoce neschopní.“ I když převažuje pozitivní hodnocení kvalit učitelského sboru (opakovaně), nelze přehlížet ani výhrady a kritické připomínky (taky opakované) ze strany ne nepodstatné menšiny.

Nejen absolventům, ale i přímým nadřízeným byla dána možnost vyjádřit se souhrnně k úrovni výuky na PA ČR. Jak je zřejmé z údajů poslední tabulky (č. 12), převážná většina absolventů (přes řadu dílčích kritických připomínek) hodnotí při zpětném pohledu celkovou úroveň studia a výuky jako dobrou. Zdrženlivý postoj velkého procenta přímých nadřízených byl logický a taky očekávaný.

V dílčím závěru je nutné připomenout, že údaje o hodnocení studia, byť jsou spíše potěšující a povzbuzující, mají jen orientační význam a nebylo by správné je přeceňovat (nemohou nahradit vnitřní evaluaci - hodnocení v průběhu studia).

Volná vyjádření a rozhovory

Při rozhovorech, stejně jako i ve svých poznámkách v dotaznících se absolventi vyjadřovali k celé řadě otázek. Ponejvíce však vzpomínali (vesměs v dobrém) na dobu strávenou ve škole. Jedna z absolventek (civilistka) to vyjádřila slovy: „Studium splnilo má očekávání, připravilo mě na současnou práci. Jsem ráda, že jsem se rozhodla studovat PA.“ Její kolega to vyjádřil stručněji: „Mějte se krásně, rád vzpomínám.“ Kromě takovýchto spíše nostalgicky vyznívajících vyjádření vznesli absolventi celou řadu ani ne tak kritických jako podnětných poznámek. Velmi frekventované byly náměty k výuce cizích jazyků. Například: „Doporučuji věnovat větší pozornost výuce jazyků… Rozšířil bych výuku jazyků, tři hodiny týdně na jeden jazyk by bylo ideální… Zkoušky z jazyka zakončit mezinárodně uznávaným certifikátem“ aj.

Zejména absolventi sloužící u policie vybízejí k větší pozornosti praktické stránce přípravy: „Více praktických zaměstnání - účast na hlavním líčení u soudů, exkurze na pracovištích kriminalistických expertů… Výuce chybí nácvik modelových situací - zákroky v bytě, dopravní nehody apod… Více praktických věcí ve výuce“ atd.

Jak bylo již zmíněno, mnozí z absolventů civilního směru studovali a někteří ještě dokončují svá studia na civilních veřejných školách. Zejména z rozhovorů byl i u těchto absolventů patrný přetrvávající zájem o službu v policii nebo u BIS. Objektivně došlo i na hodnocení a na porovnávání. Přes dílčí připomínky (spíše náměty) vůči PA vycházejí tato srovnání vesměs v její prospěch. Jedna z absolventek (která úspěšně absolvovala i rigorózní zkoušky a je nositelkou titulu PhDr.) se vyjádřila takto: „Studium na PA ČR hodnotím jako skvěle organizované po administrativní stránce - narozdíl od UK fungovalo studijní oddělení, vedení školy komunikovalo se studenty apod. Jeho úroveň je vysoká, často náročnější než na humanitních fakultách UK. Tento výzkum - další skvělá vizitka.“

Některým absolventům vadila redukce rozsahu tělesné přípravy, jiní něco postrádali. Například: „Chyběla výuka první pomoci a výuka psaní na stroji… Více zaměřený jazyk na policejní problematiku.“ Další doporučují například: „Rozšířit přípravu pro řídící pozice, nácvik manažerských dovedností… Více rozebírat přestupkový zákon.“ Velmi často byla zmiňována náročnost studia. Ve zlém (až na jednu výjimku) nevzpomínal asi nikdo.

Sdělení o výsledcích 1. výzkumné etapy mapující absolventy PA ČR v praxi (prezenční formy přípravy), které bylo obsahem tohoto článku, mělo převážně faktografický, a tudíž popisný ráz (nejinak tomu bude i v případě informací o výsledcích z dalších dvou relativně samostatných etap). Analyticko-syntetický postup umožňující objektivní hodnocení a přijetí zobecňujících závěrů se předpokládá až v samotném závěru, a to po uzavření všech tří plánovaných výzkumných etap.

Stať informuje čtenáře o průběhu a výsledcích 1. etapy výzkumu absolventů PA ČR v praxi (prezenční formy přípravy); jde o ty, kteří ukončili svá studia v akademickém roce 1999/2000. V pořadí již 3. výzkumný projekt předpokládá výzkum ještě dalších dvou výstupních ročníků s důrazem na absolventy civilního směru. O výsledcích i průběhu celého výzkumu bude nejen policejní, ale i občanská veřejnost průběžně informována.

The article informs readers about the results of the first stage of research on PA ER graduates in practice. These are the students, who graduated from their studies in the academic year 1999/2000. The third research project in line is expected to be continued with further research of two consequent graduation years, with a focus on graduates from the civilian specialisation. The police as well as the civilian public will be informed about the results of the research throughout.

Der Artikel informiert Leser über den Verlauf und die Resultate der 1. Etappe der Untersuchung der Absolventen der PA in Praxis (Presenzform der Vorbereitung), und zwar die, die ihre Studien im akademischen Jahr 1999/2000 beendet haben. In der Reihe des schon 3. Forschungsprojekts setzt die Untersuchung noch der zwei weiteren Schlussjahrgänge mit Nachdrug auf die Absolventen des Zivilkurses vor. Über die Resultate sondern auch den Verlauf der ganzen Untersuchung wird nicht nur Polizei aber auch die Bürgeröffentlichkeit durchlaufend informiert.