| Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXVI3/2003 |
Nelze říci, že by Komise Rady Evropy pro organizaci, výměnu informací a obsahové zaměření prevence kriminality v evropských státech zastávala v rámci Evropské unie nějakou podstatnější úlohu. K zásadnímu zlomu došlo po konferenci v Tampere v roce 1999. Další významnou událostí je francouzsko-švédská iniciativa (z roku 2001) vytvořit celoevropskou síť pro prevenci kriminality (EUCPN) se sídlem v Bruselu. Vzhledem k rozšiřující se integraci dalších evropských zemí má tato iniciativa, kladoucí důraz na mezinárodní výměnu zkušeností, velký význam.
Dále je uveden stručný přehled snah Evropské unie v oblasti lidských práv, prevence kriminality apod. od roku 1953.
Pro prevenci kriminality měla rozhodující význam především následující doporučení Rady Evropy:
Organizační schéma, struktura a činnost jednotlivých výborů uvedeného orgánu.
Doporučení k organizaci prevence kriminality ze září 1987 obsahovalo 6 zásadních okruhů, na základě kterých by evropské vlády měly:
Ne ve všech členských zemích vyvolala tato iniciativa stejnou odezvu. Jsou uvedeny postoje a názory skandinávských zemí, Velké Británie a Francie.
Výbor expertů byl založen na jejich plenárním zasedání v květnu 1999. Role výboru, jeho úkoly a působení na internacionální i národní úrovni. Orientace na praxi a posouzení role policie v prevenci kriminality.
Na příkladu Francie, Švédska, Norska, Finska a Dánska jsou uvedeny přístupy jednotlivých zemí k řešení problému prevence s konkrétními velice zajímavými projekty řešení jak na národní, tak regionální úrovni.
Tato doporučení jsou skutečně jen doporučeními, návodem k řešení problémových okruhů a snahou zavést do této problematiky jednotnou terminologii. Na základě těchto doporučení byla vypracována směrnice obsahující více než 40 separátních odkazů, seřazených podle následujících hledisek:
V závěru příspěvku je uvedeno hodnocení modelu partnerství v prevenci kriminality v mezinárodní spolupráci za uplynulých 15 - 20 let.