| Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXVI3/2003 |
V březnu letošního roku byla vydána publikace Dr. Zdeňka Kovaříka, CSc., s názvem Problémy vztahu policistů ke službě. Na první prolistování vyvolá dojem exaktní odborné monografie, která prezentuje velké množství poznatků získaných autorovým dlouhodobým a systematickým vědeckým úsilím. A je tomu skutečně tak, autor se dlouhodobě věnuje výzkumu vztahu policistů ke všem relevantním stránkám policejní služby a jejich kvantitativnímu a kvalitativnímu hodnocení. Množství dílčích poznatků publikoval v odborném tisku, jak lze zjistit ze seznamu literatury.
Kniha je napsána v rozsahu 276 stran včetně příloh, v nichž jsou precizovány výsledky faktorové analýzy. Publikace je rozdělena do 9 kapitol, úvodu, závěru, seznamu literatury a příloh. V textu je velké množství, grafů, diagramů, schémat a tabulek, které vhodně doplňují a ilustrují obsah monografie.
Obsahově monografie pojednává o problematice vztahu policistů ke službě, spokojenosti policistů ve službě, identifikace policistů se službou a vybraných subjektivních faktorů ve vztahu ke služebnímu poměru policistů. Autor zdůrazňuje, že kromě kognitivních předpokladů a vnějších faktorů výrazně ovlivňuje kvalitu policejní služby také jejich vztah k policejní profesi. Zvolená problematika je velmi aktuální zejména s ohledem na zkvalitňování policejního zboru, motivace policistů a poznání těch aspektů, které vytvářejí vnitřní identifikační vztah policistů se službou. Zvolenou problematiku autor řeší vhodnou analyticko-syntetickou metodou a experimentálním přístupem.
Seznamuje s možnostmi statistických metod a shlukové analýzy a v další části konkretizuje vědecké postupy na výzkumných datech. Prioritně je monografie zaměřena na zjišťování parciálních postojů policistů k policejní službě. Postoje policistů analyzuje podle délky služby u policie, výše služebního příjmu, zařazení a dalších atributů. Výsledky ústí do tvorby typologie policistů z psychologického hlediska. Vymezuje základní typy policistů jako reálné skupiny lidí, které projevují ve vztahu ke službě odlišná stanoviska.
V úvodní kapitole jsou rozebrána základní východiska přístupu autora. Z uvedeného je zřejmé, že v teoretickém rozpracování problematiky vztahu policistů ke službě a její hodnocení, analýza, identifikace a využití dosaženého poznání o stavu ještě nebylo dosaženo potřebné úrovně. V literatuře chybí zejména komplexnější a systémové rozpracování předmětné problematiky, a proto autor vychází nejprve z podrobné analýzy vnitřního vztahu policistů se službou, detailně analyzuje všechny vnitřní aspekty, které tvoří množinu parametrů, jež lze reálným způsobem kvantifikovat a hodnotit. Rozebírá vztah k policejní službě ze všech reálných aspektů, které dohromady tvoří hodnotící systém, opírá se o názory různých autorů a analyzuje jednotlivé přístupy. Čtenář tak získává ucelený a dobře zpracovaný pohled na problém vztahu policistů k policejní práci.
Velmi zajímavá je druhá kapitola, kde jsou popsány metody a techniky výzkumu, které jsou aplikovány ve všech následujících částech práce. Jádrem koncepce řešení diskutované problematiky je snaha o systémový přístup k výzkumu vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících vztah policistů ke službě. Celková teoreticko-metodologická koncepce projektu vychází z požadavku položit seriózní základ pro vědecké aktivity v tomto směru. Autor výrazně preferuje metodu dotazování a následné matematicko-statistické hodnocení adekvátními metodikami.
Ve třetí kapitole autor rozebírá problém spokojenosti policistů ve službě, je zde prezentován dotazník na zjištění tohoto faktoru a metoda zpracování a získání výsledků. Výsledky rozebírá z různých hledisek a odhaluje jednotlivé faktory, které jsou validní k nalezení požadované odpovědi na nastolenou otázku (např. vliv profesních faktorů, věku, demografických hledisek, pohlaví, hierarchie postavení atd.). V kapitole je velké množství tabulek a konkrétních parciálních výsledků statistického hodnocení.
Ve čtvrté kapitole je rozebrána identifikace policistů se službou. Vedle spokojenosti policistů ve službě a parciálních postojů k jednotlivým stránkám existují i další, od postojů odlišné psychické jevy, které jsou v současné psychologii osobnosti označovány jako procesy identifikace s prací, vnitřního ztotožnění se s ní. Autor se snaží postihnout tu složku psychické stránky policisty, která vyjadřuje identifikaci policisty se službou. Analogickým metodologickým přístupem zjišťuje názory policistů a následně statisticky analyzuje a interpretuje výsledky. Hledisko identifikace pojímá ze všech relevantních hledisek.
Pátá kapitola popisuje subjektivní přínosy policistů ve službě. Tyto faktory jsou důležité proto, že si policisté podle nich uvědomují a příznivě ovlivňují integraci všech komponentů vztahu ke službě. Analogický vědecký postup je zvolen v šesté kapitole, kde jsou analyzovány psychické odrazy mezilidských vztahů ve službě. Výsledkem je konkretizace determinant psychického prožívání mezilidských vztahů.
Sedmá kapitola detailizuje psychické odrazy služebního příjmu, hmotná odměna za práci se všeobecně považuje za významnou součást profesionální činnosti. Není samozřejmě jedinou, ale v dnešní společnosti je velmi rozhodující. Osmá kapitola popisuje profesní motivaci policistů, motivaci pojímá jako složitý faktor s vnitřními i vnějšími aspekty, které ve svém celku vytvářejí celkovou orientaci osobnosti. Autor objasňuje složitost možného popisování tohoto jevu a následně zvolené metodiky výzkumu. Zvolené techniky ke zjišťování profesní motivace jsou založeny na psychologickém přístupu vyprovokovaných představ.
V poslední deváté kapitole jsou shrnuty výsledky výzkumných aktivit v celém komplexním pohledu. V závěru práce jsou uvedeny přesné výstupy a přínos pro teorii policejních věd a hodnocení policejní činnosti. Z analýzy, identifikace a hodnocení jednotlivých faktorů ovlivňujících vztah policistů ke službě mohou rovněž vyplynout i závěry týkající se potřeb zdokonalení samotné organizace a řízení policie a provádění policejní činnosti z hlediska účinného a efektivního působení na stav a vývoj policejně-bezpečnostní práce.
Autor vědeckým přístupem zjišťuje významné složky, které se podílejí na tvorbě řešených aspektů, a ve svém důsledku tvoří komplexní multifaktorový teoretický model, který dobře popisuje základní otázku spokojenosti policistů se službou. Model jednotlivé faktory nejen nalézá, popisuje a konkretizuje, ale také vyjadřuje jejich významnost a váhu pro relevantní kvantifikaci a validitu. Z komplexního pohledu lze jako hlavní přínos práce hodnotit zejména to, že se jedná o první samostatné, ucelené, komplexní a systémové rozpracování stěžejních otázek z problematiky vědeckého hodnocení a analýzy relevantních otázek vztahu policistů ke službě, motivace k činnosti, její analýzy, identifikace a hodnocení po roce 1989, tedy s přihlédnutím ke společenským a politickým změnám, ke kterým u nás došlo. Jsem přesvědčen, že monografie zaujme. Vřele ji doporučuji všem policejním manažerům, studentům Policejní akademie jak v bakalářském, tak i magisterském studiu, případně i v připravovaném doktorandském studiu na PA ČR v Praze. Monografie jistě obohatí i příbuzné vědní disciplíny, jako je kriminologie, forenzní a profesní psychologie, policejní management a další policejní vědy.