vývoj registrované drogové kriminality a jejího postihu v české republice v letech 1996 - 2001

JUDr. PETR ZEMAN, PhD., Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha

Při studiu jevu tak složitého a citlivého, jako je kriminalita spojená se zneužíváním omamných či psychotropních látek, je třeba pozornost napřít také ke sledování jeho vývoje. Takto zjištěné poznatky (samozřejmě ve spojení s informacemi z jiných zdrojů) přispívají k odhalení případných dopadů změn v legislativě, změnám v přístupu orgánů činných v trestním řízení, ale také mohou naznačit některé prvky vývoje, který lze očekávat v budoucnu.

Klíčovým termínem následujícího textu je „drogová kriminalita“. Pro správnou interpretaci je tedy vhodné na úvod alespoň stručně vymezit, v jakém smyslu bude používán. Drogami se budou rozumět výhradně tzv. nelegální drogy, tj. omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách 1 - 7 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění (dále též OPL1).

Výraz „drogová kriminalita“ je možno vykládat v užším, či širším smyslu. Prvý případ zahrnuje trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187, § 187a, § 188 trestního zákona a trestný čin šíření toxikomanie dle § 188a trestního zákona. To jest trestné činy, jejichž objektem je zájem na ochraně společnosti před negativními důsledky nezákonné dispozice s OPL, přípravky obsahujícími OPL, prekurzory a jedy. Ve druhém případě se jedná o veškerou trestnou činnost, v níž hrají právně relevantní roli drogy, tedy např. také některé případy trestných činů dle § 201, § 201a, § 280 trestního zákona, některé případy opatřovací kriminality či případy násilné trestné činnosti spáchané pod vlivem OPL.

Tento text obsahuje statistické údaje o vybraných ukazatelích kriminality, a to v časových řadách od roku 1996 do roku 2001. Příslušné ukazatele kriminality byly sledovány ohledně jednotlivých trestných činů patřících do skupiny drogové kriminality v užším smyslu, tj. trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187, § 187a, § 188 trestního zákona a trestného činu šíření toxikomanie dle § 188a trestního zákona. Dále jsou připojeny údaje o uložených trestech, u nepodmíněných trestů odnětí svobody též o jejich délce. Údaje o počtu zjištěných trestných činů a jejich objasněnosti byly získány ze statistik Policie ČR, údaje o počtu stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob, stejně jako o uložených trestech, ze statistik Ministerstva spravedlnosti ČR.

Statistické údaje mohou být velmi cenným zdrojem informací, ovšem pokud jsou nedůsledně analyzovány, mohou se stát i podkladem pro zcela chybné závěry. Při hodnocení uvedených údajů je proto třeba mít neustále na paměti několik skutečností. Předně je to fakt, že zatímco policejní statistiky pracují především s trestnými činy, statistiky Ministerstva spravedlnosti ČR evidují především osoby, proti nimž je trestní řízení vedeno. V tabulkách jsou tedy uvedeny z policejních statistik získané počty zjištěných a objasněných trestných činů, přičemž samozřejmě záleží na metodice zvolené při vykazování jednotlivých případů (a jejích případných změnách), neboť způsob, jakým je pojem „trestný čin“ používán v policejní statistice, neodpovídá zcela vymezení obsahu tohoto pojmu v teorii trestního práva. Pokud se jedná o obsah jednotlivých sledovaných kategorií ze statistik Ministerstva spravedlnosti ČR, lze vycházet z vysvětlivek ke statistické ročence. Stíhanými osobami se tak rozumí osoby, proti kterým bylo v daném roce vedeno trestní stíhání dle § 160 trestního řádu (roky 1996, 1997 a 1998), popř. jejichž trestní stíhání podle § 160 trestního řádu bylo v daném roce ukončeno (roky 1999, 2000 a 2001). Jako obžalované jsou vykazovány osoby, na které byla v daném roce podána obžaloba dle § 176 trestního řádu, a jako odsouzené ty, jejichž odsuzující rozsudek nabyl v daném roce právní moci.

S tím souvisí i skutečnost, že lze spíše hodnotit časové řady jednotlivých sledovaných kategorií než vzájemný vztah jednotlivých kategorií v témže roce (např. poměr stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob v roce 1996). Důvodem je fakt, že každá z těchto kategorií se vztahuje právě jen k danému roku, takže kupříkladu zdaleka ne o všech osobách, na které byla v určitém roce podána obžaloba, bylo v témže roce soudem také pravomocně rozhodnuto. I s tímto vědomím je však překvapující rozdíl v údajích Ministerstva spravedlnosti ČR týkajících se počtu obžalovaných osob a počtu osob, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto (tedy nejen počet odsouzených osob, ale i těch, jež byly obžaloby zproštěny, jejichž stíhání bylo zastaveno atd.). Počty obžalovaných osob (nejen v případech drogové kriminality) vykázaných státním zastupitelstvím jsou ve všech sledovaných letech významně vyšší než počty obžalovaných, jejichž trestní stíhání v daném roce podle údajů soudu pravomocně skončilo. Přes výše popsanou skutečnost, že o podaných obžalobách bývá často rozhodnuto až v následujících letech, je tento jev zarážející. Částečným vysvětlením by mohla být praxe, kdy do počtu obžalovaných osob jsou zahrnovány i případy, kdy soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření a obviněný je následně v dalším roce obžalován znovu, tedy případy, kdy bylo na tutéž osobu v téže věci (nikoliv však v tomtéž roce) podáno více obžalob. Taková osoba se objeví mezi obžalovanými v každém roce, v němž na ni byla podána obžaloba, ačkoliv se jedná stále o tutéž věc, zatímco ve statistice soudní se objeví v téže věci pouze jednou - v roce, kdy rozsudek nabyl právní moci.

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 187 tr. zákona:

Obecně lze konstatovat, že objasněnost drogové kriminality podle policejních statistik je pravidelně velmi vysoká. Je ovšem pravda, že sama policie přiznává vysokou latenci těchto deliktů, která vyplývá z jejich povahy, z faktu, že zde zpravidla neexistuje osoba, která by se subjektivně cítila jako oběť trestného činu, že se často stírají rozdíly mezi těmito „oběťmi“ a pachateli, kteří náleží ke stejné svébytné subkultuře. Jediný významný propad objasněnosti - cca o 10 % - byl mezi všemi drogovými delikty zaznamenán právě u trestného činu dle § 187 tr. zák. (který je tradičně nejfrekventovanějším drogovým trestným činem), a to v roce 2000. V tomtéž roce u něj došlo k prudkému propadu v počtu zjištěných deliktů, což se ovšem v tomto ani v následujícím roce nepromítlo do počtů stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob, které od r. 1996 vcelku pravidelně narůstají.

Mezi tresty uloženými za trestný čin dle § 187 tr. zák. trvale převládá podmíněný trest odnětí svobody, představující více než polovinu všech odsuzujících rozsudků. Po několika letech poklesu podílu nepodmíněných trestů odnětí svobody nastal v roce 2000 obrat a v roce 2001 již podíl těchto trestů na všech odsouzeních dosahoval téměř výše podílu z roku 1996 (41 % - 40,3 %). Podíl ostatních trestů se teprve v roce 2001 dostal nad hranici 5 %, zejména zásluhou rostoucího počtu ukládaných trestů obecně prospěšných prací. Podíl případů, kdy bylo upuštěno od potrestání, poklesl od roku 1998 o více než polovinu.

Na složení uložených trestů odnětí svobody podle jejich výše se odrazil fakt, že s účinností od 1. 7. 1998 došlo k úpravě trestních sazeb, a to v základní skutkové podstatě zvýšením na jeden rok až pět let, takže uložení trestu odnětí svobody do jednoho roku je nadále možné jen u mladistvých či za využití institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody dle § 40 či § 32 trestního zákona. Určitou roli by mohla sehrát i praxe, při níž by docházelo k tomu, že některé nejméně závažné skutky by od roku 1999 byly kvalifikovány podle § 187a tr. zák. Trvale nejvíce ukládanými nepodmíněnými tresty odnětí svobody jsou tresty v rozmezí přes jeden rok do pěti let, přičemž jejich podíl se vyšplhal nad 70 %. Od roku 1999 roste podíl trestů v rozmezí přes pět do patnácti let, jehož výše v roce 2001 překonala 10 %, což bylo naposledy vykázáno v roce 1996. Důvodem může být jak úspěšnost orgánů činných v trestním řízení při odhalování a stíhání příslušníků vyšších struktur drogové kriminality, tak i změna v přístupu soudů k trestání pachatelů závažnějších forem drogové trestné činnosti.

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 187a tr. zákona:

Zatímco počty zjištěných a objasněných trestných činů podle § 187a tr. zák. za celou dobu účinnosti novely zavádějící uvedený paragraf stouply pouze mírně, výraznější nárůst se projevil u počtů stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob. I když vezmeme v úvahu skutečnost, že v prvním roce účinnosti nebyly ukončeny zdaleka všechny případy, které se vyskytly v policejní evidenci, nárůst mezi roky 2000 a 2001 činil téměř 40 %, a je tedy značný. Přesto nejsou počty stíhaných a zejména odsouzených osob nijak závratné, a v tomto směru se zřejmě nenaplňují obavy odpůrců zavedení § 187a do trestního zákona. Je však otázka, zda tomu tak je v důsledku citlivého postupu orgánů činných v trestním řízení při kvalifikaci jednotlivých případů, nebo se jedná o výsledek vysoké latence daného druhu kriminality.

Ke zřejmě pochopitelnému vývoji dochází ve skladbě ukládaných trestů, kdy se výrazně snížil podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody na všech případech odsouzení obžalovaného (61,1 % v r. 1999, 18,6 % v r. 2001), a to zejména ve prospěch trestů podmíněných, které v roce 2001 představovaly již více než 50 % všech případů odsuzujících rozsudků. Rovněž podíl trestu obecně prospěšných prací se za sledované tři roky zdvojnásobil. Výše ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody odpovídá trestním sazbám za uvedený trestný čin, které v základní skutkové podstatě činí až dva roky a ve skutkové podstatě kvalifikované jeden rok až pět let. Velká většina uložených nepodmíněných trestů tak nepřesahuje jeden rok.

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - § 188 tr. zákona:

Vývoj počtu zjištěných a objasněných trestných činů dle § 188 tr. zák. prošel podle policejních statistik ve sledovaném období propadem, vrcholícím v r. 1999, a opětovným nárůstem až zpět na úroveň roku 1996. Velmi vysoká je vykazovaná objasněnost této trestné činnosti, která je zde ovšem vzhledem ke skutkové podstatě pochopitelná. V údajích o počtech stíhaných a obžalovaných osob stojí za zmínku přibližně šedesátiprocentní nárůst mezi roky 1999 a 2000, který se poté projevil i ve více než stoprocentním nárůstu počtu osob odsouzených v následujícím roce.

Skladba uložených trestů byla po sledované období poměrně stálá. Charakterizuje ji převaha podmíněných trestů odnětí svobody a opětovný nárůst trestů nepodmíněných v roce 2001. Podíl ostatních trestů na všech odsuzujících rozsudcích se od r. 1999 drží nad deseti procenty. Ohledně výše ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody je třeba jen zopakovat vliv novely č. 112/1998 Sb., zpřísňující od 1. července 1998 trestní sazbu v prvním odstavci § 188 na jeden rok až pět let, čímž omezila možnost ukládání trestů odnětí svobody do jednoho roku a přesunula tak většinu trestů do kategorie přes jeden rok do pěti let.

Šíření toxikomanie - § 188a tr. zákona:

Počty zjištěných a objasněných trestných činů dle § 188a tr. zák. ve sledovaném období rostly až do roku 1999 a od té doby klesají, přičemž k výraznému, více než dvěstěprocentnímu meziročnímu nárůstu došlo v roce 1998, zatímco naopak pokles mezi roky 1999 a 2000 činil téměř 40 %. Tato tendence, i když ne tak výrazná, se projevila i ve statistikách Ministerstva spravedlnosti ČR, kdy nárůst počtu stíhaných a obžalovaných v roce 1998, a počtu odsouzených v roce následujícím, představoval více než padesát procent. K významnějšímu poklesu pak došlo v roce 2001.

Ohledně skladby ukládaných trestů je vývoj obdobný jako u trestného činu dle § 188 tr. zák. - tedy trvalá převaha podmíněného odsouzení, ovšem s narůstajícím podílem jiných trestů nespojených s odnětím svobody a (po několika letech poklesu) i nepodmíněných trestů odnětí svobody. Délka ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody se odvíjí od trestní sazby, jejíž horní hranice byla u základní skutkové podstaty zvýšena od 1. 7. 1998 z jednoho na tři roky a u skutkové podstaty kvalifikované ze tří na pět let, takže stále je většina trestů ukládána v délce do jednoho roku.

Výše popsané údaje o registrované drogové kriminalitě v ČR a o trestech za ni ukládaných naznačují některé vývojové trendy, zejména pokud se jedná o postih pachatelů. Obecněji lze ve sledovaném období konstatovat nárůst podílu trestů nespojených s odnětím svobody pachatele, především trestu obecně prospěšných prací, a to zejména u trestných činů dle § 187a a § 188a tr. zák., ale i u trestného činu dle § 188 tr. zák. Naopak u trestného činu dle § 187 tr. zák. podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody vystoupal zpět na úroveň z poloviny devadesátých let. Jak bylo uvedeno v úvodu, statistická data je třeba hodnotit opatrně. Pokud však je k nim přistupováno zodpovědně a s vědomím rozdílů v metodikách jejich sběru u různých orgánů včetně možného zkreslení v důsledku změn v těchto metodikách, mohou poskytnout velice cenný materiál jak k hodnocení dosavadního vývoje dané oblasti, tak i k prognózování vývoje budoucího.

Prameny:
1. Statistická ročenka kriminality. Ministerstvo spravedlnosti ČR.
2. Kapesní ročenka kriminality v ČR. Policejní prezidium ČR.
3. Statistické údaje o kriminalitě na území České republiky. Policejní prezidium ČR.
4. www.mvcr.cz

Zeman, P.
Vývoj registrované drogové kriminality a jejího postihu v České republice v letech 1996 - 2001
SOUHRN

Článek přináší statistický přehled vybraných ukazatelů drogové kriminality v užším smyslu, tj. trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187, § 187a, § 188 trestního zákona a trestného činu šíření toxikomanie dle § 188a trestního zákona.

Ze statistik Policie ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR jsou k jednotlivým trestným činům vybrány a stručně okomentovány údaje o počtu zjištěných trestných činů a jejich objasněnosti, o počtu stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob, a o uložených trestech. Údaje jsou sledovány v časových řadách od roku 1996 do roku 2001, což umožňuje zachytit některé trendy, ke kterým v ČR v dané oblasti od poloviny devadesátých let došlo.

Zeman, P.
Development of registered drug crime and penalties in the Czech Republic in 1996 - 2001
SUMMARY

The article presents a survey of selected drug crime indicators in the narrow sense - that is the illegal production and possession of narcotics according to article no. 187, 187a, 188 of the criminal code, and the criminal act of drug abuse according to article no. 188a of the criminal code.

From the statistics of the Police of the Czech Republic, and the Ministry of Justice of the Czech Republic, the individual kinds of criminal acts are complemented with data on the number of detected criminal acts and the rate of their clarification, the number of prosecuted, charged, and convicted persons, and their sentences, including brief comments. The data are presented in time series between 1996 to 2001, which enable detection of some trends in the Czech Republic since the mid- 1990s.

Zeman, P.
Entwicklung der registrierten Drogenkriminalität und deren Regresses in der Tschechischen Republik in den Jahren 1996 - 2001
ZUSAMMENFASSUNG

Der Artikel bringt statistischen Überblick der ausgewählten Zeiger der Drogenkriminalität im engeren Sinne, dh. der Straftaten der unerlaubten Erzeugung und des Besitzes der betäubenden und psychotropischen Stoffe nach § 187, § 188 des Strafgesetzes und der Straftat der Verbreitung der Toxikomanie nach dem § 188a des Strafgesetzes.

Aus den Statistiken der Polizei der Tschechischen Republik und des Justizministeriums der Tschechischen Republik sind zu einzelnen Straftaten herausgenommen und kurz kommentiert die Angaben über die Zahl der festgestellten Straftaten und deren Aufklärung, über die Zahl der verfolgten, der beschuldigten und der verurteilten Personen und auch über auferlegte Strafen. Die Angaben sind in den Zeitreihen vom Jahr 1996 bis 2001 verfolgt, was einige Trends, zu denen in der Tschechischen Republik im gegebenen Bereich von der Hälfte der 90. Jahre kam, erfassen ermöglicht.