Předmětem zájmu byl také názor respondentů na vrstvy, z nichž se rekrutují členové domácích kriminálních organizací, přičemž u jednotlivých vytipovaných společenských vrstev mohli respondenti volit z variant odpovědí "ano", "výjimečně", "ne" a "nevím".

Hlavní zdroj členů domácích kriminálních organizací je spatřován mezi lidmi zapojenými již před rokem 1989 do tzv. "šedé ekonomiky" (veksl, pašování, organizování prostituce apod.) - na tuto možnost odpovědělo "ano" 86 % respondentů, 3 % "výjimečně". Druhým hlavním zdrojem jsou podle převažujícího názoru "noví" lidé, nespojení z dřívějška ani s bývalým režimem, ani s kriminálním podsvětím, dosud bezúhonní a netrestaní (65 % ano, 15 % výjimečně). Třetím hlavním zdrojem jsou osoby z klasického kriminálního podsvětí a recidivisté (53 % ano, 35 % výjimečně). V názoru na určující roli těchto tří společenských vrstev při rekrutaci členů kriminálních organizací se shodují policisté, státní zástupci i soudci. Další společenské vrstvy slouží jako zdroj členů kriminálních organizací podle názoru respondentů jen okrajově (prominenti bývalého režimu, bývalí funkcionáři veřejné a podnikové sféry podle 19 % respondentů ano, podle 36 % výjimečně, 10 % ne, 26 % respondentů neví; bývalí příslušníci bezpečnostních složek a justice: 18 % ano, 46 % výjimečně, 6 % ne, 21 % neví). Jiné skupiny než tyto uvedlo 14 % respondentů (např. podnikatelé - privatizátoři, osoby, které před r. 1989 emigrovaly do ciziny, ekonomicky slabé skupiny na hranici bídy a závislé osoby, např. narkomani).