| Kriminalistika | číslo4/1999 |
V souvislosti s připravovanou velkou novelou trestního řádu probíhají živé diskuse o budoucí úpravě vyšetřování a jeho organizace v České republice. V dané souvislosti považuji za užitečné zmínit zajímavé řešení, které v rámci transformace původního socialistického právního řádu přijali v Bulharsku.
Zásadní změna organizace vyšetřování v Bulharsku byla uskutečněna zákonem o soudní moci, který uveřejnil Daržaven vestnik v částce 59/1994. Tímto zákonem byl dosavadní vyšetřovací aparát převeden z působnosti ministerstva vnitra do působnosti ministerstva spravedlnosti. V rámci ministerstva spravedlnosti tak vedle soudů a prokuratury existují u soudů první instance vyšetřovací služby, jejichž soustavu završuje Národní vyšetřovací služba (Nacionalnata sledstvena služba). V některých normách (trestní řád) se však pod pojmem Národní vyšetřovací služba nechápe pouze centrála, ale celá soustava útvarů (služeb) vyšetřování.
Přípravné řízení (predvaritelno proizvodstvo resp. razsledvane) má podle dosud platného trestního řádu z roku 1974 (po novelách) dvě formy. Jde jednak o vyšetřování (predvaritelno sledstvije), které provádějí vyšetřovatelé v rámci Národní vyšetřovací služby a vyšetřovatelé vojenské prokuratury. Dále jde o vyhledávání (doznanije), které provádějí pomocníci vyšetřovatelů Národní vyšetřovací služby. Pořádková lhůta pro skončení vyšetřování činí dva měsíce, pro skončení vyhledávání jeden měsíc, jinak však rozdíly mezi vyšetřováním a vyhledáváním nejsou příliš velké (obdobně jako v minulosti u nás).1)
Vyšetřovatelé jsou nezávislí a podřízení jen zákonu, pracují však pod vedením a dozorem prokurátora. Podmínkou závaznosti pokynů prokurátora je jejich písemná forma. Zásada nezávislosti vyšetřovatelů je vyjádřena jednak v obecných ustanoveních zákona o soudní moci (čl. 13), jednak mezi základními zásadami trestního řízení v trestním řádu (čl. 9). Dožádáním (rasporeždanija) vyšetřovatelů v souvislosti s přípravným vyšetřováním jsou povinny vyhovět jak státní orgány, tak právnické osoby a občané. Vyšetřovatelé řídí činnost dalších orgánů (zejména policejních), v jejichž kompetenci jsou jednotlivé procesní úkoly nebo funkce.2)
Národní vyšetřovací služba podle čl. 122 odst. 1 zákona o soudní moci uskutečňuje organizační řízení a metodickou pomoc ve vztahu ke všem vyšetřovatelům v okresních a krajských vyšetřovacích službách (rajonite i okržnite sledstveni službi) a ve specializovaných ústředních odborech (otdeli). Vyšetřuje rovněž určité kategorie trestních věcí, mimo jiné trestné činy spáchané v cizině.
Při ustanovování do funkcí v rámci Národní vyšetřovací služby hraje klíčovou roli Nejvyšší soudní rada. Jedná se v podstatě o samosprávný orgán složený z 25 členů. Z titulu své funkce jsou jejími členy předseda Nejvyššího kasačního soudu, předseda Nejvyššího správního soudu a generální prokurátor. Dalších 11 členů je voleno parlamentem. Předpokládá se zřejmě, že půjde zejména o představitele teoretické fronty (existuje inkompatibilita s poslaneckou funkcí a členstvím v politické straně). Zbývajících 11 členů je voleno soudci, prokurátory a vyšetřovateli. Z tohoto počtu připadají tři místa na prokurátory a tři místa na vyšetřovatele. Jednání Nejvyšší soudní rady řídí ministr spravedlnosti, který však nemá právo hlasovat.
Ředitele Národní vyšetřovací služby jmenuje a odvolává prezident republiky na základě návrhu Nejvyšší soudní rady. V bulharských sdělovacích prostředcích se nedávno široce komentoval návrh na odvolání ředitele Národní vyšetřovací služby Bojka Raškova, kterému bylo mimo jiné kladeno za vinu, že měl působit na jednoho z podřízených vyšetřovatelů, aby z trestního spisu odstranil protokol o výslechu určité osoby. V bojovném hlasování (s výsledkem 12:10), k němuž došlo 2. 7. 1999, si nakonec stávající ředitel svoji funkci udržel.3)
Nejvyšší soudní rada rovněž jmenuje vyšetřovatele (a jejich okresní a krajské vedoucí), a to na návrh ředitele Národní vyšetřovací služby. K podmínkám pro jmenování vyšetřovatelem patří vysokoškolské právnické vzdělání, absolvování stáže a tzv. juridičeska pravosposobnost (zřejmě prokazována obdobou naší justiční zkoušky). Vyšetřovatelé nemohou být členy politických stran, na druhé straně však požívají určité sociální výhody. Základní výměra dovolené vyšetřovatelů činí 35 dní a zvyšuje se o jeden den za každé dva roky právní praxe.
Podle zpráv z bulharského tisku lze soudit, že naši bulharští kolegové (obdobně jako my) mají největší starosti s vyšetřováním hospodářské, zejména finanční kriminality, v souvislosti s krachy různých finančních institucí.4)
U určitých kategorií věcí (zhruba odpovídá tzv. flagrantním deliktům) se přípravné řízení nekoná vůbec. Jejich výpočet je dán v čl. 171 odst. 2 tr. řádu. Patří sem i případy, kdy pachatel sám přijde oznámit vlastní trestný čin. Odpovědnost za zpracování mají orgány ministerstva vnitra, které jsou povinny dle čl. 409 odst. 3 tr. ř. předat materiály prokurátorovi do sedmi dnů, v případě zadržení pak během 24 hodin. Zmíněná úprava už je porevoluční. V původním znění trestního řádu sice existovalo tzv. „brzo proizvodstvo“, ale v jiné koncepci (netýkalo se flagrantních deliktů, ale taxativně uvedených trestných činů s nižší společenskou nebezpečností, např. zanedbání povinné výživy).