Týdeník Veřejná správa

Přírodní památky

Krásy Javoříčského krasu

V poklidné krajině na jižních okrajích Zábřežské vrchoviny se skrývá pozoruhodné území, označované jako Javoříčský kras. Zdejší povrchové a podzemní útvary – včetně veřejnosti přístupných Javoříčských jeskyní - vznikly ve vápencích prvohorního (devonského) stáří. Většina zajímavostí zdejší krasové oblasti je součástí několika zvláště chráněných území, zvaných Špraněk, Průchodnice, Taramka, Skalky a Rudka. Nejrozsáhlejší (28,7 ha) a nepochybně i nejrozmanitější je národní přírodní rezervace Špraněk, pojmenovaná podle vápencového výběžku kopce Šplázu (539 m n.m.). Název Špraněk zde nese též potok, vinoucí se pod západním svahem návrší, a také naučná stezka, spojující hlavní zdejší zajímavosti. Vstupní bránou do krasové oblasti je nevelká obec Javoříčko, často nazývaná Moravské Lidice. Na sklonku druhé světové války byla přepadena příslušníky SS, kteří obec vypálili a většinu mužů povraždili pro údajnou spolupráci s partyzány. Pomník nad společným hrobem obětí pochází z padesátých let minulého století a proto je svým pojetím spíše památníkem “budování socializmu”... Turistickým lákadlem jsou především Javoříčské jeskyně, vzdálené asi pět set metrů od Javoříčka. Některé jeskynní útvary (např. Svěcenou díru a propástku Zátvořici) místní lidé znali od nepaměti, ale vlastní “říše krápníků” byla objevena v průběhu minulého století, zejména v letech 1937-1938 a 1949-1958. Současná délka podzemního systému chodeb a síní přesahuje čtyři kilometry, veřejnosti přístupná je však jen kratší, nejatraktivnější část. Návštěvníci si mohou zvolit ze dvou prohlídkových tras, dlouhých 800 nebo 450 metrů. Doslova pastvou pro oči v podzemí Javoříčských jeskyní je vskutku nevídaná “galerie” krápníkové (neboli sintrové) výzdoby. Např. Dóm gigantů skrývá několik krápníkových “obrů” - stalagmitů a kamennou kaskádu Niagarské vodopády, vskutku unikátní útvar - několik metrů dlouhá, průsvitná a jemně zprohýbaná “Záclona” – pak zaujme v síni zvané Pohádková jeskyně. Spoustu zajímavých míst najdeme i na povrchu NPR Špránek při trase naučné stezky. Mezi vstupním areálem do jeskyně a chatou Jeskyňkou se rozevírá malá propast Zátvořice, vzniklá probořením stropu dávné jeskyně, a po necelém kilometru trasa přichází k romantické skalní partii, zvané Zkamenělý zámek. Příkrým vápencovým útesem, spadajícím k pravému břehu Špraňku, prochází největší skalní brána na Moravě. Je asi osm metrů vysoká i široká a také v jejím případě jde vlastně o “trosku” někdejší jeskyně. Svědčí o tom modelace vnitřních stěn s oválnými dutinami, okny a vyústěním podzemních chodeb. Na vršku skály, přímo nad bránou, stával středověký hrad Bránka, nyní je tu vyhlídka otevřená do hlubokého údolí Špraňku. Další chráněná území vystupují v jižní části Javoříčského krasu. Turistická cesta vede od Zkamenělého zámku údolím a za Vojtěchovem stoupá na vápencové návrší Průchodnice (534 m n.m.) se stejnojmennou přírodní památkou. Pojmenování je to přiléhavé, protože zdejší vápencový hřeben je “proděravělý” několika malými jeskyněmi a průchodnými skalními tunely (dlouhými 24 a 11 m). Také tyto nevelké podzemní prostory, významné především z archeologického hlediska, jsou už jen skromným pozůstatkem kdysi rozsáhlejších jeskyní. Vápencové “ostrůvky” Javoříčského krasu však nejsou pozoruhodné jen povrchovými a podzemními útvary, ale velice hodnotná je i zdejší živá složka přírody. Zejména z tohoto důvodu jsou chráněny i některé další lokality. Nad údolím Špraňku jižně od Vojtěchova k nim patří přírodní památka Taramka (se stejnojmenným kopcem a jižnější Hůrkou), podobný charakter mají i dvě návrší jižně od Lumdírova - přírodní památka Skalky a rozsáhlejší přírodní rezervace Rudka na východním svahu stejnojmenného vrchu (589 m n.m.).