Týdeník Veřejná správa


Téma

Ing. Karel Vodička, Praha

Veřejné zakázky – svět sám pro sebe i pod sebe

Vyšlo v čísle 4/2006


Územní samosprávný celek hospodaří také s movitým a nemovitým, tedy hmotným majetkem, který získal mnoha možnými způsoby:

Hovořit o majetku připomíná změť jazyků z různých právních předpisů, které se v našem majetkovém právním řádu často “míjí”. O majetku budeme hovořit ve striktně oddělených blocích s tématy o:

V tomto textu se nebude pojednávat o všem majetku , jak je definován v účetnictví , tedy o všech finančních prostředcích, se kterými se hospodaří (zboží, peněžní prostředky, ceniny), ani o nehmotném majetku jako jsou například patenty, licence, software, pohledávky a autorská práva. Budeme pojednávat o majetku uvedeném v přehledné tabulce.

Stavby
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
Pěstitelské celky trvalých porostů
Základní stádo a tažná zvířata
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
Pozemky
Umělecká díla a předměty
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek vedený na podrozvahových účtech
Hmotný majetek vedený v evidenci účetní jednotky

Ilustrační fotoPři inventarizaci (movitého a nemovitého) majetku, z různých oznámení, podnětů a vlastních zjištění “vplývá” do účetnictví územního samosprávného celku i majetek dosud neevidovaný a nalezený. K překvapení inventarizačních komisí jsou jimi nalézány dosud neevidované majetky v hodnotě desítek i stovek milionů korun. Mezi nejznámější inventarizační “kousky” patří rozestavěné a neukončené, tedy nezkolaudované (dokonce i zkolaudované) stavby jeslí, škol, hřišť, silnic i dálnic, dále rozpracované dopravní stavby a neviditelná inženýrská díla v podobě kanalizací, horkovodů, vodovodů včetně evidence a ocenění zmařených investic. Musíme podotknout, že je nutno dodržet právní normy a zcela cizí majetek po nálezu náleží státu.

Majetek jsme “nějak” nabyli a z obecně závazných předpisů jsme povinni s ním efektivně hospodařit. Při hospodaření s majetkem územního samosprávného celku se musíme vměstnat minimálně pod jednu velikou střechu, kterou tvoří zákon o daních z příjmů, o dani z přidané hodnoty, o účetnictví, o veřejných zakázkách, vyhláška o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku (dále jen ISPROFIN), zákon o územním plánování a stavebním řádu a desítka dalších právních předpisů.

Co to znamená v praxi? Roztřídit a zatřídit nový majetek podle klasifikací a číselníků :

Protože všechny číselníky jsou harmonizované s Evropskou unií, nebude tento problém tak složitý, jak na první pohled vypadá. Za této situace ale přesto znamená již jen věřit, že různé softwarové firmy zavádějící evidenci majetku u územních samosprávných celků nemíchají dohromady kapličky, židle, budovy škol, dětské hřiště, což bylo “hitem” majetkových softwarů ještě před několika léty.

Dříve, než vypíšeme malou zakázku (nebo také se říká “ostatní zakázka” s hodnotou do 2,0 mil. Kč bez DPH), to v praxi také znamená prohlédnout v majetkové evidenci všechny stávající objekty a přidělit jim správné SKP (CZ-CC). Kde však naleznu potřebné údaje o majetku? Majetkový archiv obce musí mít tři oddělené oddíly v archivu:

Několik dalších drobností o majetku

Z hlediska věcného musíme dodržet rozdělení majetku na:

  1. hmotný majetek,
  2. nehmotný majetek,
  3. jiný majetek.

Při zatřiďování majetku nelze opomenout členění na:

  1. věci movité a nemovitosti (pozemky a stavby)
  2. práva
  3. jiné majetkové hodnoty
  4. byty, nebytové prostory se řídí zákonem č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám, k bytům a nebytovým prostorám.

Článek pojednává (opakování matka moudrosti) o hmotném majetku v podmnožině “věci movité a nemovité”.

Podkladem pro správné zatřídění majetku se u staveb (ne)nalezne v kolaudačním rozhodnutí případně rozhodnutí o změně užívání stavby, objektu. Dosud máme v řadě obcí evidovány kotelny na uhlí, které nyní slouží jako sklady, či školy, jež se pronajímají jako administrativní budovy, zemědělský půdní fond, kde již dávno je vybudováno dětské hřiště, prolézačky a houpačky. Dokladem k zatřídění movité věci je faktura (když už ne projekt), na které by měla být uvedena SKP.

Nemáme-li vyjmenované podklady k dispozici a chceme opravit (technicky zhodnotit) stávající majetek, může se situace starostovi zcela vymknout z rukou. Je kotelna strojem a zařízením? Či patří ke stavbě? A co tedy budeme technicky zhodnocovat (zvyšovat cenu technickým zhodnocením)? Movitost či nemovitost – tak zní následná otázka daňového orgánu. Tak se pro příklad pustíme do opravy výtahu. Jaký to vlastně v té školní kuchyni máme výtah? Technologický či osobní, dokonce kombinovaný! Každý je však jinak zatříděný. Budeme tedy opravovat školní sklad pomůcek, který dříve býval uhelnou. To se těžko zdůvodní v záměru (dokonce v investičním) dvojitá skla oken a zateplení uhelny, když “nenápadně” upravený prostor nemá rozhodnutí o změně užívání (snad tam “proboha” nejsou uskladněny učebnice, tedy hořlaviny!) a nyní tedy uhelna slouží jako příruční sklad učebnic.

Tichá rada, že bude nejlépe si těchto účetních a technických detailů moc nevšímat, se vymstí. Může se stát, že “se bude” zjišťovat, kde skončily miliony z obecní kasy, když účetně, tedy papírově (minimálně evidenčně) se vlastně nic nerealizovalo a peníze jsou pryč. Obecní peníze skončily “nikde”.

Navíc se předpokládá se, že stát při snaze obohatit kasu prostřednictvím DPH zasáhne (časem) všechen majetek, tedy zdá se paradoxně i vlastní, státní, rozhodně však obecní. Je dobré se na tuto situaci připravit a nechat si včas poradit. První kroky za nápravou půjdou tam, kde si za své služby dobře platíme a nevyužíváme je – k projektantům a účetním.

Ušetříme tisíce na projektantovi a pokutu

Od chvíle, kdy orgány územně samosprávného celku se dohodly na pořízení majetku hmotného či nehmotného (reprodukci majetku, jeho obnově, údržbě, rekonstrukci, modernizaci, generální opravě či provozování majetku), musí se opět vměstnat pod některou z činností uvedených v zákonu o veřejných zakázkách a to:

Ušetřit můžeme tím, že od projektanta budeme požadovat “integrovanou” jednu dokumentaci (zaplatíme ji pouze jednou) a to takovou, která bude v sobě obsahovat:

Devadesát procent projektantů nezná daňové a právní ani účetní předpisy, ceny provádí postaru v historickém členění podle “hlav I - IX”, podle HSV a PSV, do rozpočtů projektanti montují různé dopravní, vedlejší a inženýrské přirážky, které v současné době nemají oporu v žádném zákoně. Rozpočet projektu je nutné projektantem rozpočtářem členit přesně podle struktury formulářů ISPROFIN, které se od 1.1.2006 podstatně mění.

Smluvní vztahy a objednávky (právní judo pro začátečníky)

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. Kromě smluv “s” a “mezi” zahraničními investory, které mají i půl tisíce stran, se jen obtížně v ČR nalezne na veřejnou zakázku nezpochybnitelná smlouva eventuelně nezpochybnitelný právní akt (stavební povolení, kolaudace apod.). Proto si povšimneme pouze některých procesních poznámek ke smluvním vztahům.

V minulosti se vyskytovala řada “nepojmenovaných” smluv na zajištění ostrahy objektů (bez zjevné hmotné odpovědnosti), mandátních smluv na správu bytového fondu a dalšího majetku (bez odpovědnosti za kontrolu provádění oprav a údržby), smluv o dílo (bez autorských práv) a podobně. V současné době existuje v odborné literatuře řada velmi dobrých vzorových smluv, které je dobré použít.

Na zakázky “mimo režim zákona” (tzv. “jiné” zakázky, tedy “malé” zakázky do 2,0 mil Kč) a zakázky mimo režim ISPROFIN se vystavuje obvykle objednávka. Nezapomeňme si nechat objednávku potvrdit zhotovitelem (prodávajícím) a do archivu ji doložme dokladem o zjištění ceny obvyklé. Cenu obvyklou v místě a čase zjistíme z ceníku, z telefonní, písemné či e-mailové nabídky nejméně od třech klientů. Nedoporučuje se oslovovat při opakovaných akcích stále tytéž (tři) zhotovitele (dodavatele).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 4/2006.