Týdeník Veřejná správa
Informace
Memorandum sympozia Architektonické dědictví krajiny
Město Cheb hostilo ve dnech 21. – 23. září účastníky mezinárodního odborného sympozia Architektonické dědictví krajiny. Třídenní sympozium bylo zaměřeno zejména na problematiku obnovy dialogu historických objektů a krajiny (více Veřejná správa č. 42/2006). První dva dny byly věnovány odborným přednáškám, třetí den se uskutečnila návštěva české a německé části Krajinné výstavy bez hranic Cheb – Marktredwitz. Teoretická část sympozia vyvrcholila přijetím Memoranda, obsahujícího podnětné návrhy a výzvy k péči o krajinu jako důležité součásti kulturního a historického dědictví.
Účastníci sympozia děkují městu Cheb za uspořádání akce věnované tak důležitému tématu, jako je architektonické dědictví krajiny. Oceňují, že koncepce sympózia překročila úzce oborový pohled a akcentovala komplexní chápání problému.
Účastníci sympozia se shodli na tomto memorandu:
1) Krajina je velmi důležitou částí životního prostředí, představuje kulturní kapitál a je potenciálním zdrojem významných hmotných hodnot. Péče o krajinu a její kulturně historické hodnoty je důležitým veřejným zájmem, a je proto třeba jí věnovat odpovídající pozornost. Požadujeme, aby jí tuto pozornost věnovala i politická reprezentace a aby byly vytvářeny potřebné předpoklady pro její zachování.
2) Základním předpokladem péče o krajinu a její kulturní dědictví je rozpoznání a pojmenování hodnot, které jsou pro společnost cenné, a je žádoucí usilovat o jejich zachování.
3) Pro zachování kvalit krajiny je velmi podstatné vzdělání. Vzdělání, výchově a propagaci myšlenek péče o kulturní krajinu je třeba věnovat mnohem větší pozornost než dosud. Připomínáme zejména význam a odpovědnost vysokých škol, které připravují odborníky působící v oborech dotýkajících se životního prostředí a architektonického dědictví krajiny.
4) Péče o kulturní krajinu se týká stejně tak ochrany přírody, jako i památkové péče. Je proto žádoucí, aby oba obory při péči o krajinu úzce spolupracovaly. Zároveň je třeba zapojit další obory a rezorty. V tomto smyslu se obracíme na vládu České republiky s výzvou, aby podporovala platformy koordinující péči o kulturní krajinu České republiky ve všech souvislostech a zároveň se se stejnou výzvou obracíme na jednotlivá ministerstva, aby totéž učinila ve svých rezortech. Ministerstvo životního prostředí žádáme, aby iniciativně vykonávalo koordinační činnost v implementaci Evropské úmluvy o krajině. Ministerstvo školství žádáme, aby tuto problematiku zohlednilo v tématech vzdělávacích programů.
5) Jedním z důležitých nástrojů uchování kvalit krajiny je územní plánování. Je potřeba přizpůsobit standardy a praxi územního plánování potřebám péče o krajinu a jejího architektonického dědictví. Morální odpovědnost obecních a krajských samospráv za zachování kulturního odkazu krajiny je při zadávání a schvalování územní dokumentace nezastupitelná.
6) Při péči o kulturní krajinu je žádoucí mezinárodní, regionální i přeshraniční spolupráce. To je zvlášť potřebné v oblastech bývalých Sudet.
7) Smyslem péče o krajinu je uchování existujících hodnot důležitých pro společnost a vytváření příznivého a podnětného prostředí pro občany. Účast občanů je proto při péči o kulturní krajinu nezbytným předpokladem úspěchu. Účastníci sympozia požadují, aby byly vytvářeny nástroje vtahující veřejnost do procesu péče o krajinu a aby odborné instituce všech zainteresovaných oborů při ochraně krajiny spolupracovaly s veřejností mnohem intenzivněji než dosud. Úloha občanů a občanských sdružení je při péči o krajinu nezastupitelná.
8) Ekonomické hledisko je jedním z velmi důležitých předpokladů zachování kvalit kulturní krajiny. Z tohoto důvodu je vhodné podporovat takové formy cestovního ruchu a všech ostatních podnikatelských aktivit, které mohou pomoci péči o krajinu a její architektonické dědictví, aniž by vedly k jejich ochuzení.
9) Kulturní krajina je místo k životu. Je proto důležité vytvářet předpoklady, aby lidé krajinu neopouštěli. Bez podpory životních podmínek v malých obcích a vytváření pracovních příležitostí se bude krajina nadále vylidňovat.
10) Požadujeme, aby vznikly dotační tituly zaměřené na péči o architektonické dědictví krajiny a aby vláda ČR vytvořila systémové nástroje usnadňující čerpat pro tuto potřebu prostředky z fondů Evropské unie. Část těchto prostředků by měla být věnována dokumentaci a projektové přípravě. Soukromé vlastníky, kteří se snaží uchovat architektonické dědictví krajiny, je třeba podpořit efektivnějším způsobem než dosud.
