Týdeník Veřejná správa

Anketa

Hejtmani krajů:
Odmítáme kraje první a druhé kategorie

K projednání ve sněmovně byly na konci prázdnin mimo jiné předány dva návrhy zákonů. Jedním je vládní návrh zákona o územně správním členění státu doplněný souborem příslušných novel, který počítá s vytvořením osmi správních oblastí, vymezených správními obvody jednoho či více ze čtrnácti územně samosprávných krajů. V podstatě by tak byl mimo jiné zachován rozsah současného územního členění justice s osmi krajskými soudy (pět okresních soudů by podle tohoto návrhu změnilo příslušnost k nim - viz Tabulka). Vedle této normy obdržela sněmovna také návrh zastupitelstva Libereckého kraje na změnu zákona o soudech a soudcích, počítající s fungováním krajského soudu v každém krajském městě. Vedle existujících krajských soudů bylo proto navrženo zřídit krajský soud v Karlových Varech, Liberci, Jihlavě, Olomouci, Pardubicích a ve Zlíně a navýšit tak jejich počet z osmi na čtrnáct. O vyjádření k oběma zákonným předlohám jsme požádali hejtmany krajů.  

Vláda navrhla členění České republiky na osm oblastí vymezených správními obvody samosprávných krajů. Vznik těchto oblastí je podle vlády reakcí na potřebu vytvořit pro účely výkonu státní moci, zejména v oblasti působnosti soudů, policie a státních zastupitelstev, územně rozsáhlejší jednotku než je správní obvod kraje, takže zmíněné státní instituce by nevytvářely krajskou úroveň všech čtrnácti samosprávných krajů. Podle vlády je důvodem přílišná nákladovost vzniku těchto institucí ve všech krajích a s tím spojené organizační problémy. Zásadně s tím nesouhlasím. Potřeba je právě opačná pro všechny neplnohodnotné kraje. Od začátku mého působení ve funkci hejtmana jsem inicioval řadu jednání na téma vzniku krajských institucí v Libereckém kraji. Jednal jsem o tom s poslanci a senátory za náš kraj. Iniciativu plnohodnotnosti krajů také podpořila Asociace krajů ČR. Místopředseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Pospíšil při své návštěvě kraje zmínil, že Liberecký kraj je kvalitně připraven na to, aby v Liberci mohl začít samostatně fungovat krajský soud a bylo by podle něho neúčelné, aby zdejší moderní pobočka krajského soudu byla dále řízena z Ústí nad Labem. Pobočka krajského soudu v Liberci byla v minulosti kompletně a moderně zrekonstruována, právě za účelem vzniku samostatného krajského soudu, a byly na ni vynaloženy nemalé finanční prostředky. Zřízení samostatného krajského soudu v Liberci by si proto nevyžádalo žádné finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Územně správní členění státu by mělo být v souladu s jeho samosprávným členěním, mělo by tedy kopírovat stávající území krajů. Jakékoli jiné členění postrádá logiku a bylo by pro občany zcela nepřehledné. Plně se ztotožňuji se stanoviskem Rady Asociace krajů České republiky, která navrhované členění na osm správních krajů odmítla. Započatá reforma veřejné správy, na jejímž základě vzniklo čtrnáct krajů, může mít smysl, jestliže bude dotažena do konce. Z toho vyplývá, že i státní instituce krajského významu, včetně krajských soudů, by měly být ve všech čtrnácti krajích. Skutečnost, že to bude stát nemálo peněz, si vláda měla rozmyslet dřív, než se do reformy pouštěla.

Josef Pavel, hejtman Karlovarského kraje:
Návrh Libereckého kraje jsem jednoznačně podpořil.

Snahu vlády zachovat skladebnost správních obvodů obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, okresů i správních obvodů krajů lze hodnotit pozitivně. Osobně nicméně podporuji řešení, jímž by bylo území státu rozčleněno na správní kraje v hranicích krajů jako územně samosprávných celků.

Vládní návrh představuje návrat do šedesátých let minulého století a zásadně ho odmítám. Je přece nutné, abychom správu území z hlediska policie, soudů i státních zastupitelství přizpůsobovali uspořádání čtrnácti krajů, tak, aby ve všech těchto krajích byla zabezpečena komplexní správa území a kraje si byly rovnocenné a tedy plnohodnotné. Nechceme přece tvořit kraje první a druhé kategorie. Vytvoření osmi správních obvodů nekoresponduje se záměrem reformy veřejné správy, která předpokládala přiblížení veřejné správy občanům. S iniciativou Libereckého kraje jsme pochopitelně vyjádřili souhlas a připojili jsme se k ní. Velmi zásadně jsem naopak nesouhlasil s tím, že vláda tento, dle mého názoru, rozumný a potřebný návrh neakceptovala. Odmítnutí zřízení dalších krajských soudů bylo zdůvodňováno nedostatkem financí. Ve Zlíně ale byla před několika měsíci otevřena pobočka krajského soudu v kompletně zrekonstruované budově, takže moderní a plnohodnotné zázemí zde existuje.

Vláda chce pro účely výkonu státní moci vytvořit rozsáhlejší územně správní jednotku než je správní obvod samosprávného kraje. Prakticky se tak vrátila o několik let zpět. I názvy těchto nových oblastí jsou odvozeny od názvů “předlistopadových” krajů. Neměli bychom krajský soud či krajskou policii, nestali bychom se tudíž plnohodnotným krajem. Navíc zřízení dvou různých územních (krajských) jednotek současně by mohlo do veřejného života vnést zmatek a nejasnosti, například o kompetencích a územní (spádové) příslušnosti jednotlivých úřadů. Pardubický kraj plně podpořil legislativní iniciativu Libereckého kraje. Na území Pardubického kraje pracuje plně způsobilá pobočka stávajícího Krajského soudu v Hradci Králové, která pokrývá území našeho kraje. Máme mimořádný zájem na zahájení činnosti samostatně institucionalizovaného Krajského soudu v Pardubicích s tím, že dle nám dostupných informací by byl vhodný termín vlastního zřízení a zahájení jeho činnosti 1. leden 2008. Samospráva Pardubického kraje považuje za velmi důležité, aby všichni občané samosprávných krajů měli stejné podmínky přístupu k úřadům i soudům. Proto dlouhodobě prosazujeme při všech příležitostech “zrovnoprávnění” všech samosprávných krajů z tohoto pohledu.

V lednu 2004 jsme vedli diskusi o obdobném návrhu novely zákona o územně správním členění. Zákon byl nakonec stažen z jednání, ale tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem bylo krajům slíbeno, že v příštím návrhu zákona budou připomínky krajů respektovány. Stalo se tak pouze částečně. Předkladatelé sice vymezili dle svého slibu navrhované nově vzniklé oblasti správními obvody krajů, ale ostatní sliby, týkající se zrovnoprávnění a zpřehlednění výkonu veřejné správy, nerespektují. Návrh zákona opět například počítá s jedním krajským soudem a jedním policejním ředitelstvím pro kraj Zlínský, Jihomoravský a Vysočinu současně. Dochází tedy k popření smyslu deklarovaného cíle reformy veřejné správy dosáhnout přehledného a jednoduchého uspořádání, ve kterém má samospráva na každé úrovni svého jednoznačného partnera vykonávajícího státní správu. Tedy k popření smíšeného modelu výkonu veřejné správy, který Poslanecká sněmovna odhlasovala již na konci minulého tisíciletí. Vysvětlujte nyní občanovi Vysočiny, že pokud hledá krajský úřad nebo krajské ředitelství hasičského záchranného sboru, nalezne ho podle očekávání v Jihlavě, ale na krajské ředitelství policie nebo na krajský soud musí jet do Brna. Myšlenka “dvojích” krajů, z nichž jedny se nazývají oblasti, vnáší zmatek do hlav i té části občanů, kteří zatím trpělivě a třeba i s nadějí sledovali vznik krajů, obcí s rozšířenou působností či zánik okresních úřadů, ale při zachování okresů. Navíc jsou nově navrhované oblasti odlišné, jak od bývalých předlistopadových krajů, tak od takzvaných NUTSů, které prý po nás požadovala Evropská unie, abychom jí nedělali nepořádek v jejích statistikách. Návrh nového zákona z těchto všech uvedených důvodů považuji za špatný. A věřte, že to neříkám z pozice nesoudného příznivce krajů. Říkám to z pozice člověka, který má zájem, aby věci fungovaly. Když se něco rozdělá, tak se to má dodělat. Nejhorší co znám, jsou stavy věčného provizória a improvizace.

Alexandra Štefanová

Podrobnou informaci k vládnímu návrhu zákona o územně správním členění státu uvádíme v příštím čísle.

Tabulka: Změna územní příslušnosti okresního soudu ke krajskému soudu podle návrhu zákona o územně správním členění státu

okresní soud	současná příslušnost ke krajskému soudu	nová příslušnost ke krajskému soudu
Havlíčkův Brod	Hradec Králové	Brno
Pelhřimov	České Budějovice	Brno
Prostějov	Brno	Ostrava
Semily	Hradec Králové	Ústí nad Labem
Vsetín	Ostrava	Brno

Zdroj: Týdeník Veřejná správa, A.Štefanová, 2005