Týdeník Veřejná správa

Poradna

Rozdílná výše podpory v nezaměstnanosti

Chtěla bych vědět, proč při výpočtu podpory v nezaměstnanosti je rozdíl mezi občanem, který je v pracovním poměru a občanem samostatně výdělečně činným?

Odpovídá:
Mgr. Olga Bičáková,
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Správa služeb zaměstnanosti

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004, přebral dosavadní právní úpravu, pokud se týká stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, a to

• procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku (§ 275 zákoníku práce), který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů (§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů)
• procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost (§ 5 - 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Podle zákona o mzdě průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Hrubý příjem zaměstnance je pak vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Podle zákona č. 589/1992 Sb., vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ sama určí, ne však méně než ……(jinak viz dále § 5a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.). Rozdílnost právní konstrukce vyměřovacího základu pro výpočet podpory v nezaměstnanosti mezi občanem, který se podílí na společenské práci v pracovním poměru, je dán jeho závislostí a podřízeností na zaměstnavateli (jeho vyměřovacím základem je jeho hrubá mzda zúčtovaná mu k výplatě v rozhodném období), zatímco občan, který se podílí na společenské práce jako osoba samostatně výdělečně činná si sama stanoví částku, která představuje její vyměřovací základ, a tím si současně i předurčí svůj výpočtový základ pro případnou výši podpory v nezaměstnanosti.Rozdílnost při výpočtu podpory v nezaměstnanosti mezi občanem, který byl v pracovním poměru a občanem samostatně výdělečně činným je dán odchylnou právní úpravou jejich vyměřovacích základů.