Týdeník Veřejná správa

Téma

Třetí rok činnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

V červenci 2005 uplynul třetí rok existence Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), v dnešním čísle přinášíme bližší pohled na jeho činnost. Také v uplynulém roce se ÚZSVM zabýval ochranou státního majetku a zastupováním státu v celé České republice. Touto činností tak převedl nebo prodal majetek státu, čímž přispěl do státní pokladny stamilionovými částkami. Právní zástupci zastupovali a zastupují stát ve více než 7 200 případech. Zaměstnanci na 8 Územních pracovištích a na 65 odborech Odloučených pracovišť v celé ČR dennodenně zajišťují agendu související s řádným nakládáním a ochranou majetku státu. Věříme, že vám nabízíme zajímavé čtení a zveme vás k návštěvě internetových stránek www.uzsvm.cz.

ÚZSVM vznikl ke dni 1. 7. 2002 a již od počátku splňuje jeho útvar pro Právní služby a stanoviska v podstatě funkci “státní advokatury,” která hájí majetkové zájmy státu právní cestou. Z těchto důvodů se od počátku existence v ÚZSVM profiloval tým právních zástupců státu, především z právníků, kteří měli určité zkušenosti s majetkoprávní problematikou.

Podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v platném znění, kterým byl tento úřad zřízen, jedná ÚZSVM před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány; zpracovává na základě žádostí organizačních složek státu právní stanoviska, týkající se majetku; plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

V uplynulém roce řešil ÚZSVM více než 7.200 případů právního zastupování státu. Jde o nejrůznější spory, kde je třeba hájit zájmy České republiky. Od majetkově významných a mediálně známých, až po ty zdánlivě bezvýznamné, či malé spory, v nichž je ovšem, často z principiálních důvodů, potřeba majetek státu obhajovat stejně pečlivě.

V současné době působí v ÚZSVM po celé republice asi 130 právních zástupců a spektrum jejich činnosti je velmi pestré. Patří sem významné a známé spory jako je spor s církví o určení vlastnictví ke Katedrále sv. Víta, restituční spor o tzv. Petschkův palác v Praze, spor o náhrady škody se společností Diag Human, spory s F. O. Kinským, řádem Německých rytířů, spor o majetek státu v přístavu Hamburk a další. K těm méně známým sporům pak patří vymáhání celé řady pohledávek převzatých po zaniklých okresních úřadech, opět ve velmi široké škále až po některé zdánlivě bagatelní, jako jsou třeba neuhrazené náklady pobytu na záchytné protialkoholní stanici.

Právní zástupci ÚZSVM vykonávají rovněž další agendu, zúčastňují se v dědických řízeních má-li dojít k nabytí zůstavitelova majetku státem na základě tzv. odúmrti, zúčastňují se správních řízení dotýkajících se státního majetku, který ÚZSVM spravuje a zpracovávají též právní stanoviska, která si k majetkoprávní problematice vyžadují ostatní organizační složky státu. S ohledem na to, že ÚZSVM je také majetkovým úřadem disponujícím s obrovskou masou státního majetku, provádějí právní zástupci též právní audit uzavíraných majetkoprávních smluv.

Novelou zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, z loňského roku se otevřela další významná role ÚZSVM, a to možnost zastupování obcí před soudy, je-li předmětem sporu majetek nabytý od státu. Toto rozšíření působnosti se dostává do povědomí obcí a má již své konkrétní pozitivní výsledky.

Novela zákona dává obcím možnost šetřit finanční prostředky obecních rozpočtů. Mnohdy se může jednat o velké částky, protože v komerční advokacii jsou běžné honoráře na úrovni 10–15 % ceny sporné nemovitosti. ÚZSVM právní pomoc poskytuje v rámci svého rozpočtu bez dalších nároků na státní pokladnu.

Existence právních zástupců na ÚZSVM umožňuje poskytnout státnímu vlastnictví odbornou právní pomoc na potřebné úrovni a to za vynaložení mnohem menších nákladů, než by tomu bylo v případě, že by stát své majetkové zájmy v soudních řízeních zajišťoval na komerční bázi.

Nakládání s majetkem představuje především převody ve prospěch jiných organizačních složek státu, kupní smlouvy a smlouvy o bezúplatném převodu ve prospěch fyzických a právnických osob, popřípadě dočasný nájem nebo výpůjčku, a výkon veškerých povinností vlastníka při správě a údržbě majetku včetně účasti ve správních řízeních z titulu vlastnictví.

V roce 2004 ÚZSVM učinil při nakládání s majetkem téměř 75 tisíc úkonů převážně právního charakteru (uzavření převodních protokolů, zápisů, smluv, dohod, nájemních smluv, podání do katastru nemovitostí a dalších), představujících objem majetku v celkové účetní nebo zjištěné hodnotě přes 5,5 miliardy korun, z toho převody administrativních budov po okresních úřadech na jiné organizační složky státu, kraje a obce činily v účetní hodnotě asi 2 miliardy korun.

ÚZSVM začal na odstátnění majetku na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím zastupování v právních vztazích, v platném znění, pracovat již několik měsíců po svém vzniku. V uplynulém roce převedl nebo prodal státní majetek přibližně ve čtyřiceti tisících případech, z nichž většinou šlo o převod nemovitého majetku.

Proces odstátnění začíná pátráním v archivech. Je totiž nutné dohledat tzv. nabývací tituly, podle kterých se majetek včetně majetkových vztahů identifikuje. Poté je oficiální cestou nejprve nabídnut ostatním organizačním složkám státu. Pokud žádná z těchto složek neprojeví zájem, nabízí se majetek buď zdarma ve veřejném zájmu nebo za vyhláškovou cenu k převodu na obce nebo kraje. Za veřejný zájem je považována taková situace, jež je obvykle definována tak, že se týká potřeb a přání větší skupiny subjektů, např. širší okruh obyvatel, obcí a zejména subjektů veřejného práva. Případné zájmy však rovněž musí být v souladu s platnými právními předpisy. Na předních místech bude otázka ochrany života a zdraví lidí, školství a sociální účely.

V zásadě se jedná o majetek, jehož údržba je velmi nákladná a který stát nepotřebuje. Do správy ÚZSVM přešlo přibližně 220 000 nemovitostí po bývalých okresních úřadech, ale také nemovitosti z tzv. odúmrtí, kdy zemřelá osoba neměla zákonného, ani závětního dědice a majetek propadá státu. Jen v uplynulém roce řešil ÚZSVM asi tři tisíce těchto případů. Součástí odúmrtí bývají také předměty umělecké hodnoty. Tyto ÚZSVM převádí přímo na Ministerstvo kultury ČR.

Více než polovinu převodů v roce 2004 představovaly pozemky pod bytovými domy, které se předávají bezúplatně bytovým družstvům a vlastníkům bytů. V ostatních případech šlo asi ze tří čtvrtin o převody na organizační složky státu nebo kraje a obce. Většinou to byly pozemky pod komunikacemi nebo využívané jako veřejná zeleň. Zbytek byl realizován formou veřejné soutěže. Do státní pokladny tak z těchto přímých prodejů odvedl ÚZSVM finanční částku více než 251 milion korun.

ÚZSVM přebíral silniční hraniční přechody od 1. května roku 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, a to na základě Usnesení vlády ČR č. 56 ze dne 13. ledna 2003. Ve stanoveném termínu harmonogramu předávání tak k 31. 12. 2004 ÚZSVM převzal 63 silniční hraniční přechody o celkové účetní hodnotě více než 3,5 miliardy korun. Ihned poté ÚZSVM zahájil odborná šetření ekologických zátěží na všech hraničních přechodech. Z nich asi na 19 procentech zjistil nebezpečí znečištění životního prostředí, které vyhodnotil dle stupně naléhavosti pro přijetí nápravných opatření. Největší problémy zaznamenal u čistíren odpadních vod, jejichž havárie ÚZSVM operativně řeší.

V současné době ÚZSVM zpracovává strategii na využití všech převzatých silničních hraničních přechodů. Na tomto rozsáhlém úkolu intenzivně pracuje šest dotčených Územních pracovišť ÚZSVM. Základní materiály strategie budoucího využití se připravují pro každý hraniční přechod zvlášť s přihlédnutím k lokalitě kde se hraniční přechod nachází, jeho infrastruktuře a účelu využití budov a ploch. Strategie se budou postupně doplňovat a upravovat podle měnící se situace v závislosti na požadavcích Policie ČR, Generálního ředitelství cel, případně dalších organizačních složek státu, místní samosprávy a dalších subjektů, které budou mít o hraniční přechody nebo jednotlivé objekty zájem.

Zpracovávané strategie v první řadě přihlížejí k předpokládaným potřebám ostatních organizačních složek státu, především pak Policie ČR a Generálního ředitelství cel, které využívají část hraničních přechodů a budou je využívat i po předpokládaném přistoupení ČR k Schengenským dohodám. Rovněž zohledňují přípravu nezbytných stavebně-technických opatření vyplývajících z příslušného rozhodnutí Výkonného výboru Schengenských dohod, podle kterého je nutné zajistit odstranění překážek nebo jiného omezení provozu na vnitřních hranicích tzv. “Schengenského prostoru”.

Z uvedeného vyplývá, že ÚZSVM musí kromě těchto priorit respektovat i mezinárodní závazky ČR, které se majetku státu na silničních hraničních přechodech týkají. Zřetel se při vypracování strategie bere také na současné a očekávané budoucí dopravní vytížení a také na zájem ze strany podnikatelských subjektů o komerční aktivity na přechodech. ÚZSVM chce zamezit tomu, aby bývalé hraniční přechody sloužily v budoucnu jako tržiště, herny nebo veřejné domy.

• Administrativní budovy po okresních úřadech

Na základě zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v platném znění se stal ÚZSVM příslušným hospodařit, mimo jiné, i s administrativními budovami po bývalých okresních úřadech, které v řadě případů nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti. Změny dislokace v těchto budovách či majetkové změny lze uskutečnit pouze se souhlasem vlády ČR po předchozím projednání ve Vládní dislokační komisi. Od druhého pololetí roku 2003 ÚZSVM postupně připravuje materiály pro schůzi Vládní dislokační komise týkající se změny příslušnosti hospodaření na jinou složku státu, která objekt potřebuje ke své činnosti, bezúplatného převodu na nestátní subjekt či prodeje. Cílem ÚZSVM je zachovat si v roce 2005 příslušnost hospodařit pouze s těmi objekty, které potřebuje ke své činnosti.

• Majetek nepotřebný – prodej majetku

V zásadě se jedná o majetek, jehož údržba je velmi nákladná a který stát nepotřebuje: nemovitosti po okresních úřadech nebo z tzv. odúmrtí. Tento majetek je po prověření zájmu jiných organizačních složek státu postupně nabízen nestátním subjektům, a to zpravidla veřejným výběrovým řízením, v odůvodněných případech i přímým prodejem konkrétnímu zájemci. K nabídce realizovaného nemovitého majetku je určena webová prezentace umístěná na stránce www.uzsvm.cz/majetek.php. Webová on-line nabídka majetku s tak bohatou funkčností (zobrazování, třídění, vyhledávání, linky, pravidelné zasílání nových nabídek podle specifikace zájemce) je v rámci české veřejné správy zatím jedinečná.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 38/2005.