Týdeník Veřejná správa

Téma

Jak budeme vybírat elektronické mýtné?

Vstup České republiky do Evropské unie provázel prudký nárůst kamionové dopravy. Počet kamionů měsíčně přejíždějících přes české hranice se během několika měsíců vyšplhal z půl milionu na osm set tisíc.

Důvody razantního zvýšení intenzity nákladní dopravy jsou dva. Po odstranění celních bariér se tranzit přes Českou republiku provozovatelům kamionů podstatně zjednodušil a zrychlil, protože na hranicích už nemusejí čekat na celní odbavení. Druhým důvodem je zavedení elektronického mýtného v sousedním Rakousku a Německu, které průjezd přes území těchto zemí podstatně prodražují.

Nárůst počtu kamionů na silnicích se projevil především na hlavních dopravních tazích, kde dosud není dobudováno kapacitní silniční spojení. Nejkrizovější situace nastala v Českém středohoří a na cestě k hraničnímu přechodu Cínovec. Několik měsíců po našem vstupu do EU byla pro malý zájem zrušena doprava kamionů po železnici. Obce u stávající silnice I/8 jsou nyní de facto rozděleny na dvě části.

Po zavedení mýtného v Rakousku a v SRN se zvýšila atraktivita České republiky pro silniční tranzit. Kamiony, které se ČR především kvůli špatné dopravní infrastruktuře vyhýbaly, se nyní přesouvají k nám, protože dopravcům se nyní vyplatí především ušetřit, a to i za cenu cesty po méně kvalitních českých silnicích.

Z těchto důvodů vláda rozhodla o zavedení elektronického mýta pro nákladní auta i u nás. Systém by měl být instalován nejdříve asi na tisíci kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla, postupně by se měl rozšířit na vybrané silnice první třídy a délka zpoplatněných úseků by tak měla přesáhnout dva tisíce kilometrů. Cena za ujetí jednoho kilometru pro auta těžší než sedm a půl tuny se bude pohybovat zhruba od koruny šedesáti do čtyř korun dvaceti podle váhy auta. Původní záměr, že systém začne fungovat už v polovině příštího roku, je v této chvíli téměř nerealizovatelný. Podmínkou jeho naplnění je mimo jiné i to, že neúspěšní uchazeči o zakázku na vybudování systému se proti výsledku soutěže neodvolají. To se dá očekávat jen velmi těžko a zadávací podmínky proto posunuly závazný termín spuštění provozu na 1. leden 2007. Někteří z uchazečů ovšem slibují, že jsou schopni uvést systém alespoň do zkušebního provozu v původním termínu.

Systémy výběru elektronického mýtného jsou v podstatě dva. Prvním z nich je satelitní sledování. Při jeho realizaci se počítá s využitím evropského navigačního systému Galileo, který bude monitorovat průjezd automobilů po zpoplatněných úsecích pomocí družic. Jeho výhodou je vysoká flexibilita při změnách zpoplatněných úseků, nevýhodou naopak vysoká cena a složitost zařízení, které musí mít každý automobil zabudované v kabině.

Oproti tomu mikrovlnný systém počítá s vybudováním snímacích bran na vjezdech a výjezdech z placených úseků. V porovnání se satelitním systémem je technicky jednoduchý a spolehlivý. Jeho nevýhodou je nižší flexibilita při zpoplatňování vybraných úseků. Na vjezdech a výjezdech je nutné instalovat snímací zařízení, nejčastěji brány. Ty je ovšem možné využít i pro instalaci dalších systémů, jako např. kamer monitorujících dopravní situaci, automatických radarů nebo informačních systémů pro řidiče.

Náklady na vybudování systému a výdaje na jeho provoz do roku 2015 mají dosáhnout sedmnácti miliard korun. Jeho výnosy by státní pokladně měly přinést přes pět miliard korun ročně. Za celé toto období by stát podle odhadů Ministerstva dopravy získal mezi 45 a 50 miliardami korun.

Vážní uchazeči o vybudování systému jsou celkem čtyři. Mikrovlnný systém nabízí společnost Kapsch ve spolupráci s italskou firmou Autostrade. Satelitní systém u nás chce vybudovat konsorcium firem Siemens, T-Systems a Český Telecom. Kombinaci obou systémů vidí jako řešení Transtoll a konečně koncern IBM se švýcarským konsorciem Ascom-Fela chce v soutěži předložit nabídku na vybudování obou systémů.

Ve tvrdém boji, který se o zakázku rozpoutal, jde o daleko více než o několikamiliardovou zakázku na území České republiky. Evropská unie totiž počítá s tím, že systémy výběru elektronického mýtného v budoucnu sjednotí. Při rozhodování, který systém nakonec celoevropsky zvítězí, bude podstatným kriteriem, v kolika zemích který systém funguje.

Stav souboje se zatím dá zhodnotit jako nerozhodný. Rakousko zavedlo mikrovlnný systém, Německo satelitní. Výsledek soutěže v ČR tak může naznačit směr, kterým se bude ubírat celá Evropa.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 38/2005.