“Vůle k otevření správy města směrem k občanům a jejich spoluúčasti je deklarována například v Programovém prohlášení Rady hl. m. Prahy. Stejné téma je nepochybně prioritou každého rozumného politika na úrovni města, regionu i státu. Je zcela zřejmé, že informační a komunikační technologie jsou klíčovým nástrojem k realizaci myšlenek označovaných pojmy jako eGovernment, eDemokracie či eCity. Osobně si přeji, abychom proces k praktické realizaci těchto myšlenek co nejvíce urychlili.”

“Je zřejmé, že právě na setkání organizace sdružující evropská města nemusím zdůrazňovat, jak velký význam přikládáme vzájemné spolupráci, výměně zkušeností, propagaci “good practices” nebo společným řešením a postojům vůči národním vládám i evropským strukturám. Fakt, že tyto principy uplatňujeme i v oblasti informační společnosti bych chtěl ilustrovat příkladem deklarace LORIS, přijaté v roce 2004 na konferenci ISSS v Hradci Králové zástupci samospráv zemí nově vstupujících do EU. Má mnoho společných principů s dnešním dokumentem eRights Charter. Například jde o dostupnost a zlepšování on-line poskytovaných služeb, úsilí o zapojení občanů, podpora vzdělávání, rozvoj nutné infrastruktury, zajištění bezpečnosti a ochrany informací a další témata.”

“Pečlivě jsme zvažovali výběr témat pro setkání eGovernment v českých a slovenských městech. Je zřejmé, že k tomu, abychom mohli jako samosprávy i stát a další partneři účinně spolupracovat a nabízet zajímavé on-line služby občanům a dalším cílovým skupinám, je třeba budovat potřebnou vysokorychlostní infrastrukturu a zajišťovat dostupnost on-line služeb. Samozřejmě na počátku veškerého snažení by měla stát jasná vize, představa o cílech a cestách k jejich dosažení, formulovaná v kvalitní strategii pro rozvoj eGovernmentu a informační společnosti.”

“Jako primátora mne zajímají tři základní oblasti, ve kterých informační systémy ve veřejné správě sehrávají důležitou roli: 1. Komunikace s veřejností; 2. Vlastní fungování a řízení úřadů veřejné správy; 3. Komunikace mezi úřady veřejné správy.”

“… Pro využití moderních technologií se nabízí celá řada oblastí, které řeší především velká města – například systémy veřejné dopravy, parkovací systémy, knihovny, návštěvy divadel, muzeí, dalších kulturních a sportovních zařízení. Podle mého názoru jsou právě tyto projekty, pracovně označené jako e-city, vhodným místem pro spolupráci samosprávy a podnikatelských subjektů.”

“… V oblasti komunikace mezi úřady vidím obrovské rezervy. Stále místo informací a dokumentů obíhá občan či podnikatel, cílový stav musí být opačný. Musíme provést důkladnou analýzu veřejné správy, přesně definovat kompetence a zodpovědnost jednotlivých úřadů a samozřejmě s úkoly převádět také peníze. Obecně snížit počet potřebných potvrzení a dokladů, najít rozumné hranice centralizace a decentralizace a prosazovat partnerství a spolupráci mezi úřady veřejné správy.”

“Jistě mnozí víte, jak je velmi obtížné přesvědčit kolegy, že investice do informačních technologií jsou potřebnější nebo minimálně stejně důležité jako investice do cest, školství, kultury, zdravotnictví, cestovního ruchu. Není lehké je přesvědčit, že vybudování odpovídající informační infrastruktury může rozvoj zmíněných oblastí výrazně urychlit a pozitivně ovlivnit.”

“… Stále akutněji ale pociťujeme potřebu mít k dispozici kvalitně zpracovaný dlouhodobý dokument - informační strategii kraje, který by nejenom ukázal rozsah a směřování investic kraje, ale zároveň byl vodítkem pro větší i menší obce, kterým směrem by měly rozvíjet své vlastní informační systémy.”

“Jsem rád, že ČR v mezinárodním srovnání v rámci EU nepatří k těm posledním z hlediska jednotlivých aspektů eGovernmentu, ale že v určitých momentech patří do přední skupiny. I v těch momentech, které jsou našimi představiteli samospráv kritizovány jsme v Evropě alespoň na průměrné pozici. Na základě osobních zkušeností a kontaktů s kolegy ze zahraničí mohu uvést některé příklady z nedávné doby. Například kolegy z Francie zajímají naše zkušenosti s vybudováním informačního systému umožňujícího dálkový přístup do Katastru nemovitostí. Rovněž rozsahem služeb pro informování občanů prostřednictvím webových stránek státní správy i samosprávy o možnostech vyřizování záležitostí na úřadech jsme na tom lépe než sousední spolkové země Sasko a Bavorsko. V oblasti interaktivních aplikací pro přímé vyřizování záležitostí s úřadem nás nedávný srovnávací průzkum provedený ve státech EU zařadil zhruba do poloviny žebříčku, na pozici srovnatelnou například s Rakouskem, ale za velikostně srovnatelné země jako je Belgie nebo Nizozemsko. Hodnocení se provádělo pro frekventované agendy jako stavební řízení, občanské a dopravně správní agendy, tedy vyřizování různých dokladů. Věřím, že i v této oblasti se brzy zlepšíme. Některé úřady na úrovni ministerstev i úřadů samospráv již podnikají v tomto směru potřebné kroky.”

“Po představení aktivit ministerstva v oblasti koncepce, legislativy a tvorby Portálu veřejné správy v jeho informační i nově budované transakční části pro vyřizování záležitostí s úřady, bych chtěl zmínit i oblast podpory počítačové gramotnosti. Letos jsme si nechali zpracovat studii, ze které vyplývá, že zhruba třetina občanů ČR splnila naše kritéria pro práci s počítačem a internetem. Zajímavé je, že například v kategorii úředníků veřejné správy jsme zjistili lepší hodnoty, zhruba 50 %, než u učitelů středních škol, kteří se pohybovali na hodnotě průměru, tedy 30 %. Při dalším srovnání v oblasti vysokorychlostního připojení k internetu (broadbandu), kdy zjištěné hodnoty pro ČR (zhruba 2 %), zaostávají za údaji například z Nizozemí (19 %) jsme dospěli k závěru, že problémem není jen dostupnost technologie, ale i motivace občanů k využití internetu. Naším cílem v oblasti eGovernmentu je právě vytvořit pro občany kvalitní nabídku obsahu on-line služeb, která by zefektivnila kontakt s úřady. Dále se snažíme napomoci rozvoji schopností občanů používat informační technologie, mimo jiné formou projektu NPPG (Národní program počítačové gramotnosti). I program elektronického vzdělávání, eLearningu, je v první etapě zaměřen tímto směrem. Těmito i dalšími cestami chceme napomoci zvýšit ICT úroveň v ČR, což bude mít i pozitivní ekonomické důsledky.”

“Co si v Evropské komisi představujeme pod pojmem eGovernment? Jde o využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi za účelem zlepšovat poskytované služby, rozvíjet demokratické procesy posílit podporu veřejných politik. eGovernment je především záležitostí místních i regionálních správ a národních vlád. V Lisabonské strategii se uvádí, že efektivní veřejná správa je důležitá pro konkurenceschopnost našich podniků a pro blaho našich občanů. Se stejnými principy pracuje i iniciativa i2010, připravujeme též akční plán pro rozvoj eGovernmentu. Již dnes podporujeme rozvoj eGovermentu formou různých rozvojových a grantových programů, spolufinancováním projektů vybraných v soutěži. Například program IST podporuje výzkum v této oblasti. Program eTEN je zaměřen na rozvoj infrastruktury pro rozvoj dostupnosti elektronických služeb. Rozvoj informační společnosti je podporován i prostřednictvím Strukturálních fondů. Konečně program IDABC, za který osobně zodpovídám, podporuje rozvoj poskytování interoperabilních služeb eGovernmentu pro úřady, podniky a občany.”

“…Vytváříme Evropský rámec interoperability (pozn. red.: European Interoperability Framework, EIF) a různé soubory pravidel. Rozlišujeme různé úrovně interoperability. První je organizační, kdy musíme mít jasno v organizačních procesech při zajišťování služeb, musíme se umět domluvit například o různých životních situacích. Druhou úrovní je sémantika, použití stejných pojmů pro stejné věci a informace, které si chceme vyměňovat, abychom si byli schopni porozumět. Třetí je úroveň technická, kde podporujeme použití otevřených standardů a formátů, včetně použití Open Source Software.”

“… Důležitým nástrojem je spolupráce a výměna zkušeností. Všechny úřady řeší podobné problémy. Používáme často software vyvinutý na míru, kdy jsme dodavatele vybrali ve veřejných zakázkách. Chceme však, aby řešení nebyla uzavřená, vázaná na jediného dodavatele, chceme aby řešení byla co nejvíce přenositelná, abychom mohli navázat tam, kde jiní skončili. Chceme, aby řešení byla dostupná i pro různě velké místní správy i v měnících se legislativních podmínkách, aby se násobné a opakované použití a spolupráce obešly bez nadměrných administrativních úkonů, jinak se výhody brzy vytratí.”

“Interoperabilita je hezké dlouhé slovo, ale pro občana nudné a pro většinu z nás ne tak úplně srozumitelné. Proč se interoperabilitou a eGovernmentem zabýváme? Protože souvisí se změnami ve veřejné správě, která je často zastaralá a unavená. Je třeba ji transformovat, občerstvit pro potřeby občanů, zaměřit se na dostupnost, kvalitu a účinnou strukturu správy. Potřebujeme transformovat poskytované služby, abychom vytvořili lepší podmínky pro práci i pro život. S tím souvisí i zjednodušení administrativy, jednoduchá registrace a identifikace v kontaktu s úřady a inteligentní správu sdílející data a služby. Potřebujeme obnovit demokracii a zapojit občany více do veřejných věcí. Stejně tak potřebujeme rozvíjet nové dovednosti, vytvářet moderní infrastrukturu a ekonomicky obstát v nové konkurenci. To vše není zadarmo a investice se nám nevrátí zítra. Potřebujeme vložit peníze do nové infrastruktury, do organizačních změn, do vzdělávání, do zajištění bezpečnosti, do řízení vztahů s uživateli atd.”

“… Efektivnost nákladů může být vykládána různě – ušetřit peníze, najít jiné zdroje, omezit rozsah služeb, nedělat duplicitní věci, dělat za stejné peníze více a podobně. Uchopit tento problém na úrovni vlády je vždy velké sousto. Britská vláda se jej pro oblast ICT snaží řešit například v těchto sedmi oblastech: 1. Vytváříme národní rámec, podporujeme spolupráci samospráv, sledujeme transformaci a její efektivnost. 2. Snažíme se řízeným způsobem finančně podporovat projekty na inovace, rozvoj infrastruktury a služeb i na vzdělávání, hodnotíme průběžně účinnost plnění cílů. 3. Klíčovými stavebními kameny na národní úrovni jsou vytváření vlastních SW produktů například pro integraci služeb, podporujeme tvorbu standardů, využití Open Source SW. Další národní projekty jsou zaměřeny na eProcurement, reinženýring procesů, CRM, digitální TV, rámec pro ochranu autorských práv apod. 4. Podporujeme otevřenost a konkurenci na trhu SW produktů za účelem kvality a cenové dostupnosti pro místní správy. Jsou zveřejňovány obchodní podmínky. 5. Podporujeme různé formy partnerství, nejen PPP, ale i mezi samosprávami. Různá města spolupracují na projektech. SW vyvinutý za peníze jednoho města může být jinému k dispozici za výhodných podmínek. Vytváříme regionální centra pro podporu a sdílené služby. Udržujeme seznam ověřených produktů pro usnadnění zdlouhavých výběrových procesů. Podporujeme výměnu a sdílení zkušeností, propagaci příkladů dobré praxe. 6. Jsme aktivní v oblasti inovací. V současné době máme 43 projektů zabývajících se špičkovými technologiemi. Prioritou je samozřejmě budoucí využití ve veřejné správě. 7. Poslední, neméně důležitý bod je silná politická vůle a vedení (Leadership). Snažíme se kombinovat oba přístupy shora dolů i naopak, ale tak, aby tím kdo je mačkán uprostřed nebyl občan s drahou správou věcí veřejných.”

“Podpis Charty eRights znamená pro města mimo jiné závazek podporovat využití technologií ku prospěchu všech skupin obyvatelstva, včetně starších a hendikepovaných občanů. Dovolte konkrétní příklad z mého města Liverpool. Ještě před několika lety jsme také nakupovali počítače a technologie pro potřeby úřadu, ale pak jsme začali více přemýšlet, co bude dál. V duchu principů Charty, ještě před jejím podpisem, jsme zahájili rozvoj služeb a jejich dostupnosti. I ti občané, kteří si nemohou z finančních důvodů dovolit vlastní připojení doma, mají přístup k internetu ve vzdálenosti nejdéle 10 minut pěšky od domova. Hendikepovaní občané jej mají zaveden domů bezplatně. Poskytujeme bezplatně také školení a odbornou asistenci. Přístup k on-line službám je zajištěn v knihovnách, kontaktních místech veřejné správy (one-stop shops), ve všech úředních budovách města i v internetových infokioscích. Z dalších služeb zajišťujeme provoz call centra, které poskytuje informace a vybrané služby nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Technologie přiváděné do domovů starších lidí umožňují i to, aby nebyli odkázáni na ústavní péči.

Cílevědomým rozvojem v uvedených oblastech jsme se za posledních 5 - 6 let vyšvihli z průměru na čelní pozici mezi britskými i evropskými městy. Jsem hrdý na to, že se dnes můžeme o své zkušenosti podělit s ostatními, včetně Prahy. Měl jsem například možnost hovořit před třemi týdny o těchto věcech s ředitelem pražského magistrátu, který vyjádřil přání navštívit Liverpool a vidět, jak naše projekty a služby fungují v praxi. I když nemáme stejné podmínky, je jistě zřejmé, že máme podobné představy a vždy je z čeho se vzájemně poučit.”

“Tématem konference je interoperabilita. Pro technologie to znamená, že by také měly umět pracovat společně. My lidé jsme interoperabilní, protože spolu komunikujeme, cítíme, přemýšlíme, učíme se. Technologie to samy o sobě neumí. Jsou dnes velmi rozšířené, mnoho lidí má dnes počítač nebo mobilní telefon, ale tomu, aby různé systémy uměly spolupracovat, je musí naučit člověk. Úkolem nás všech, včetně představitelů evropských měst, kteří se sešli na dnešní konferenci, je přispět k tomu, aby nám byly spolupracující technologie a systémy k užitku. Samozřejmě nutným předpokladem je, abychom i my lidé měli vůli komunikovat a domluvit se na spolupráci.”

FOTO: ARCHIV HL. M. PRAHY