Strom kůru shazuje a korouhvička

skřípe jak nůž ve tvrdém krajíci.

Stačí-li pouze žít, pak slyšíš ještě sýčka

a noc, na předních tlapách hlavou zrající.

I jiný obraz rámuje se vinou

při šesti křídlech trosky sunoucí!

Však tím, že pamatuje prostor za hrdinou,

čas může být jen budoucí.

Srpnový měsíc mezi haluzemi

takový plod jen mezi plody všemi,

jež dozrávají už a stromům s hlavy

nehlučně padají do luční trávy.

Živote, nevím proč a nevím ani,

kdo vzdaluje rok za rokem od našich dlaní,

od našich úst tvé plody stále sladší.

Natáhnout ruku tady nepostačí,

v tišině dusné zavanutí žádné

nepohne jimi, neshodí je na zem.

Nezčervenají vedrem ani mrazem,

steskem a odříkáním moudrost sládne

v té oblasti, jež těšila by dlaně.

Však stojí za to muka snášet za ně.

Tak jako lehký list, na který vítr hvízdá,

tak jako zlatý klíč, jenž v nejčernější noci

se do zvonu nebes propadá,

tak ty -

A dnes do té tmy

chci říkat, písničko, že samohlásky tvoje,

podobny souhvězdí zvanému kuřátka,

usedají na roubení času,

věčné děti.

Vrstvy masek na jediné tváři

Prahory prvohory druhohory výrazu

Třetihory a tak dále

Veliký karneval v obličeji

Jen seismografy očí by mohly zaznamenat

Vzdálená zemětřesení smutku

Jen pobřeží rtů by mohla zachytit

Bílé přílivy veselých moří

Jen z rozhledny nosu by bylo možno pozorovat

Malebné průvody ženských parfémů

Avšak

Vrstvy masek pokrývají tvář

Prahory prvohory druhohory výrazu

Třetihory a tak dále

Veliký karneval v obličeji

Počkáme si na půlnoc

Bože Tvůj bezpočet

listí světla tmy vod

a vůní odkud Tě prosím

hlas mezi samými hlasy

Nedopusť zkoušení

jež působíme

Neuval na nás

co bychom museli snést

V průvodu v spřežení máry jdou

Jdou zachmuřené tváře

V průvodu v spřežení žalně jdou

Žehnajíce své víře

Zní hrana ostře zvoní

Zní pohřbu nénie

Stesk selhává Zvon troní

Spusťte žaluzie

V prohlubních studní šedý plamen

Láme zsinalé závoje

Večer co večer ptáky klame

Láká v záludné závěje

Děvčátka s agnůstkem na krku

Drásají dlaněmi kámen

Hra končí Chůva je za ruku

Odvádí k stínadlům Amen

Nedělní povodeň

zvedla ti vlasy

a já do plachet

bojím se pohled

ti svát

Marie za kým zase spěcháš

Marie za kým zase spěcháš

Tvý rty čeří

mraky dlažební

Tři gladioly

prošly ulicemi

nože nutí

melouny se smát

Marie za kým zase spěcháš

Marie za kým zase spěcháš

Dav nás tlačí

do klíčoví vrat