Týdeník Veřejná správa

Příloha

Cesta (Ctnosti a Neřesti Matyáše Brauna)

Připravovaný film se chce spolu s divákem vydat za tajemstvími sochařské výzdoby bývalého velkolepého barokního lázeňského a zámeckého areálu v Kuksu, který dal zbudovat v první polovině osmnáctého století hrabě František Antonín Špork. Pro výzdobu terasy před budovou špitálu, určeného pro vysloužilé vojáky, invalidy a zestárlé poddané, zadal Špork dílně sochaře Matyáše Bernarda Brauna objednávku na zhotovení alegorie lidských ctností a nectností. Braun vytvořil dílo složené ze dvou tuctů postav, které nás dodnes uchvacuje svojí živostí a expresivitou, sochařskou virtuozitou a vášnivostí. Zadavatelovým záměrem bylo jistě na prvním místě zdůraznit, jaký význam má v životě člověka volba mezi dvěma krajními póly etického půdorysu osobnosti. Připomínají to i dva andělé. Sochy Ctností před levým křídlem špitálu vede anděl Blažené smrti, sochy Neřestí na opačné straně terasy uvozuje anděl Žalostné smrti.

Morální aspekt chce zdůraznit i připravovaný film. Hlavním hrdinou je mladý muž současnosti, kterého životní situace dovedla do bodu, ve kterém musí volit mezi jednotlivými vlastnostmi lidské povahy, jež jsou prezentovány i na sochách Matyáše Brauna. Další postavou je jeho dívka, přátele představuje kompars. Film se odehrává v zámeckém areálu v Kuksu, v blízkém lese Betlémě a ve Vrtbovské zahradě na Malé Straně v Praze. Velmi důležitou složkou filmu je hudba podtrhující a umocňující emotivní působení jednotlivých ctností a neřestí.

Na filmu se podílí několik výrazných tvůrčích osobností. Autorem námětu i scénáře a režisérem je Miroslav Dvořáček, odborným poradcem se stal profesor František Dvořák, hudbu složil Robert Jíša, interprety jsou Talichovo kvarteto a Boni Pueri, producentem filmu je Jaroslav Šefrna.

Zamýšlené vyznění díla má, podle režijní explikace, několik rovin. Té první dominuje filozofická úvaha nad různými stránkami lidské povahy a jejich vlivem na životní cestu člověka a na jeho duši, nad nevyhnutelností volby mezi dobrem a zlem. Tvůrci nechtějí moralizovat, pouze dávají impuls k zamyšlení. Naznačují, že člověk se může v každém okamžiku života svobodně rozhodovat a že si svými rozhodnutími připravuje kvalitu budoucnosti. Druhá rovina upozorňuje na roli osvíceného a bohatého člověka ve společnosti. Altruismus, sociální cítění, empatie, štědrost, velkorysost a nezávislé myšlení hraběte Františka Antonína Šporka jsou jistě potřebnou inspirací pro mnohé z nás.

Představované dílo i celý komplex Kuksu nejsou jen pýchou barokního sochařství, stavitelství a krajinného urbanismu baroka v Čechách, ale byly zařazeny i mezi památky na seznamu UNESCO.