Lexikon evropského práva
Správní spolupráce
Dozor v oblasti ochrany spotřebitele
Od prosince 2005 platí ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Nařízení bylo přijato vzhledem k tomu, že vnitrostátní pravidla dozoru nad dodržováním zákonů na ochranu zájmů spotřebitelů nejsou doposud plně přizpůsobena potřebám vymáhání práva v rámci jednotného evropského vnitřního trhu.
Každý členský stát je povinen určit příslušné orgány a ústřední styčný úřad příslušný pro uplatňování tohoto nařízení. Tyto úřady mají vyšetřovací a donucovací pravomoci a vykonávají je v souladu s vnitrostátním právem buď přímo, anebo prostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí. Tyto pravomoci lze vykonávat pouze v případě důvodného podezření na protiprávní jednání uvnitř právního prostoru EU. Protiprávním jednáním je každé jednání nebo opomenutí, které je v rozporu se zákony na ochranu zájmů spotřebitele a které poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v členském státě nebo členských státech jiných, než je členský stát, ve kterém má uvedené jednání nebo opomenutí původ nebo ve kterém k němu došlo, popřípadě ve kterém je usazen odpovědný prodejce nebo dodavatel, či v němž se nacházejí důkazy nebo aktiva týkající se tohoto jednání nebo opomenutí.
Správní úřady určené jednotlivými členskými státy jsou zejména oprávněny
Správní orgány v jednotlivých členských státech si poskytují vzájemnou pomoc. Dožádaný orgán poskytne na žádost dožadujícího orgánu neprodleně veškeré důležité informace potřebné ke zjištění, zda došlo k protiprávnímu jednání nebo zda existuje důvodné podezření, že k němu může dojít. Na žádost dožadujícího orgánu může dožádaný orgán povolit příslušnému úředníkovi dožadujícího orgánu, aby doprovázel úředníky dožádaného orgánu při jejich vyšetřování. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu neprodleně přijme veškerá nezbytná donucovací opatření k ukončení nebo zákazu protiprávního jednání.
Zjistí-li příslušné orgány, že protiprávní jednání poškozuje zájmy spotřebitelů ve více než dvou členských státech, koordinují prostřednictvím ústředního styčného úřadu své donucovací činnosti a své žádosti o vzájemnou pomoc a zejména usilují o provádění souběžného vyšetřování a donucovacích opatření. Přitom tyto orgány plní své povinnosti jako by jednaly jménem spotřebitelů z vlastní země a vlastním jménem.
Členské státy se vzdávají nároků na náhradu nákladů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení. Avšak členský stát dožadujícího orgánu zůstává odpovědný členskému státu dožádaného orgánu za veškeré náklady a ztráty vzniklé v důsledku opatření prohlášených soudem za nedůvodné.
Doc. JUDr. Richard Pomahač,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy