Týdeník Veřejná správa

Téma

Ekologické zátěže na majetku státu v příslušnosti hospodaření ÚZSVM

V souvislosti s postupným přebíráním nemovitého majetku a jeho následnou realizací začal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových řešit ekologické zátěže, které by do budoucna mohly mít negativní vliv na zdraví obyvatel i životní prostředí. Každá z nemovitostí, ke které má ÚZSVM příslušnost hospodařit tak podstoupí nejprve fyzickou prohlídku, která ji podle stupně rizika zařadí do jedné z pěti skupin. Případné zjištěné ekologické zátěže se pak v několika na sebe navazujících etapách postupně odstraňují.

Ekologickými závadami se rozumí:

• existence nepovolených skládek škodlivých odpadů, tj. látek, jež svými chemickými, fyzikálními nebo biologickými vlastnostmi mohou ohrozit životní prostředí;
• znečištění staveb či jejich částí;
• znečištění horninového prostředí;
• znečištění podzemních vod.

ÚZSVM má příslušnost hospodařit s nemovitým majetkem státu hned na několika úrovních.

• ujímá se hospodaření s majetkem v případech, kdy majetek připadl státu rozhodnutím soudu, a to buď propadnutím věci nebo tzv.odúmrtí, z přímých dědictví státu, nebo majetku státu, u kterého je zjištěno, že s ním žádná organizační složka státu nehospodaří. Tyto způsoby nabytí majetku upravuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (ZMS).
• Dle části CXVII bodu 14 zákona č. 320/2002 Sb. přísluší ÚZSVM od 1. 1. 2003 hospodařit s majetkem (včetně práv a závazků) podle § 9 ZMS (tj. vést jej v účetnictví), se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady a který nepřešel společně s výkonem agendy na obecní nebo krajské úřady. Dále pak byl na základě Usnesení vlády č. 56 ze dne 13. ledna 2003 na ÚZSVM převeden především nemovitý majetek na silničních hraničních přechodech, k němuž do 30. dubna 2004 mělo příslušnost hospodařit Ministerstvo financí ČR - Generální ředitelství cel.
• Další majetek ÚZSVM nabyl ze zákona č. 485/2004 Sb., podle kterého se dnem 1. 1. 2005 ÚZSVM převádí příslušnost hospodařit s pozemky nacházejícími se v současně zastavěných částech obcí ve zvláště chráněných územích, s nimiž ke dni 31. 12. 2004 hospodařila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Podle kvalifikovaného odhadu se tento přesun majetku ze zákona týká více než 10 tisíc pozemků o celkové rozloze přibližně 3.500 hektarů.

Z výše uvedených legislativních a exekutivních opatření státu je zřejmé, že hospodaření ÚZSVM s majetkem státu se dynamicky vyvíjí a znamená stále se zvyšující nároky. V této souvislosti je také zřejmé, že se stále zvětšuje skupina nemovitého majetku, u kterého je nutné zjišťovat a následně hledat řešení pro vznikající nebo již vzniklé ekologické zátěže.

Ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”Zákona o odpadech”) je ÚZSVM ve dvojím postavení. Jednak jako původce odpadů, jednak jako ”vlastník” majetku, na němž dochází ke vzniku odpadu, nebo je na něm odpad umístěn.

”Původcem odpadu” je Úřad v těch případech, kdy majetek státu, ke kterému má ÚZSVM příslušnost hospodařit, užívá Úřad sám v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti. Pro ÚZSVM tak ze zákona o odpadech vyplývají povinnosti jako pro vlastního původce odpadů. Konkrétním případem takového majetku jsou administrativní budovy jednotlivých pracovišť ÚZSVM. Původcem odpadu je Úřad také v těch případech, není-li skutečný původce odpadu znám a odpad je uložen nebo vzniká na majetku, se kterým je ÚZSVM příslušný hospodařit (např. nepovolená skládka). Ke konkrétním případům zde patří řešení odvalu Barré v katastrálním území Vinařice v Kladně vytvořeného z hlušiny z kamenouhelného dolu.

”V případech, kdy majetek státu v příslušnosti hospodaření ÚZSVM užívá plně nebo alespoň z části jiný subjekt” nese veškeré povinnosti vyplývající ze zákona vlastní původce odpadu – uživatel – tedy jiná právnická nebo fyzická osoba. Jako typický případ lze uvést budovy poliklinik v některých městech, které Úřad realizuje podle privatizačních zákonů.

ÚZSVM, jako organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu podle ZMS, může být původcem znečištění životního prostředí ve třech rovinách: znečištění ovzduší, znečištění půdy nebo znečištění pozemních a podzemních vod. Zdroji znečištění jsou nejčastěji kanalizace, čistírny odpadních vod, sklady, skládky, kontaminované stavební konstrukce, technologická zařízení, dobývací prostory a další. Ve vztahu k vodě má ÚZSVM na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) povinnost u staveb, které ÚZSVM vlastní zabezpečit zásobování vodou a odvádění, čištění, popřípadě zneškodňování odpadních vod. V případě, kdy ÚZSVM hospodaří s majetkem, jehož součástí jsou zařízení na úpravu a čištění odpadních vod (jedná se zejména o hraniční přechody, případně budovy úřadu, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizační síť) řídí se vodoprávním rozhodnutím vydaným na základě tohoto zákona při kolaudaci příslušné stavby. Znečišťovatel je povinen na základě vodoprávního rozhodnutí u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Ve vztahu k ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů vzniká ÚZSVM povinnost hlásit zdroje znečištění ovzduší. U majetku, ke kterému má Úřad příslušnost k hospodaření se tato povinnost vztahuje na provozované kotelny, které jsou podle zmíněného zákona zařazeny jako malé stacionární zdroje znečištění.

Potencionální ohniska ekologicky zatíženého majetku, ke kterému má ÚZSVM příslušnost hospodaření:

• nemovitý majetek v oblastech opuštěných uhelných dobývacích prostor, zejména na severu Moravy a severozápadě Čech;
• v oblastech opuštěných těžebních prostor nafty;
• na pozemcích pod starými nebo současnými skládkami tuhého komunálního odpadu a v jejich blízkosti a na pozemcích pod a v bezprostřední blízkosti vyhrazených parkovišť a podobně. Protože příslušnost hospodaření k předmětnému majetku přešla na ÚZSVM především po bývalých okresních úřadech, lze případné ekologické zátěže na tomto majetku považovat za staré ekologické zátěže.

Vzhledem k výše uvedeným rizikům vzniku znečištění provedl ÚZSVM v první polovině roku 2005 šetření všech více než 200.000 nemovitostí, ke kterým má příslušnost hospodaření, za účelem zjištění objektů (nemovitostí) s ekologickou závadou nebo těch, kde je na výskyt ekologické závady podezření. Celkový počet objektů s reálnou nebo potenciální ekologickou zátěží, které ÚZSVM v současnosti eviduje, přesahuje 150 objektů, z toho asi 30 pozemků a více než 120 budov a staveb.

Z prvního provedeného šetření vyplývá, že ekologické závady, které mají negativní vliv na zdraví obyvatel a životní prostředí obecně, se vyskytují pouze na necelé jedné desetině procenta nemovitého majetku státu, k němuž má příslušnost hospodaření ÚZSVM.

Zjištěných 150 objektů ÚZSVM rozčlenil z hlediska závažnosti ekologické zátěže a naléhavosti jejího odstranění do čtyř rizikových stupňů:

1. skupina - havarijní stav;

2. skupina - je třeba bezodkladně zahájit nápravná opatření;

3. skupina - lze předpokládat existenci ekologické závady – nutno zadat ekologický audit;

4. skupina - nepředpokládá se existence ekologické závady, vzhledem k charakteru lokality nebo zařízení by však přesto bylo vhodné zadat ekologický audit pro bezproblémové účely realizace tohoto majetku.

Odborní zaměstnanci ÚZSVM postupně objekty rozčleněné do výše uvedených skupin podrobují fyzické prohlídce a odbornému posouzení. Přednostně se zaměřují na objekty v 1. a 2. skupině rizik. Tímto hloubkovým monitoringem se snaží postupně veškeré problémy týkající se ochrany přírody zmapovat a podle naléhavosti navrhovat opatření a následně případné zátěže řešit.

U ekologických zátěží zařazených do první skupiny ÚZSVM zahájil kroky k nápravě, v jednodušších případech byly závady ihned odstraněny. Jednalo se zejména o drobné opravy na čistírnách odpadních vod na převzatých hraničních přechodech. Čistírny bylo potřeba odborně seřídit na nižší kapacitu produkovaných odpadních vod v souvislosti se snížením jejich množství po odchodu celních kontrolních orgánů z hraničních přechodů po vstupu do EU. Mezi běžné opravy, které se na čistírnách odpadních vod musely zajistit, byly například opravy norných stěn a výměny opotřebovaných součástí. Mezi složitější případy patří zejména majetek státu převzatý po armádě, který se nepodařilo využít. Rozsah tohoto majetku je naštěstí omezený, jde o sporadické případy. Z hlediska ekologických zátěží se jedná zejména o sklady PHM (nadzemní i podzemní), olejové hospodářství, mycí rampy, nepoužívané trafostanice. Na majetku, který armáda využívala k již zmíněným činnostem je vysoce pravděpodobná kontaminace horninového podloží, v horším případě podzemních vod. V těchto případech ÚZSVM zahájil průzkumné práce, které by měly vyloučit veškeré podezření z jakékoli kontaminace prostředí. Pro příklad konkrétních lokalit, které byly podrobeny průzkumným pracím ještě do konce roku 2005, lze uvést areál bývalých kasáren pohraniční stráže na hraničním přechodu Valtice (sklad PHM, mycí rampa a jímka), nadzemní sklad PHM v areálu bývalých kasáren v Sušici a podzemní sklad PHM s mycí rampou v areálu bývalých kasáren v Horažďovicích.

V případě, že průzkumy ve sledovaných lokalitách potvrdí přítomnost kontaminantů bude ÚZSVM postupovat v souladu s platnou legislativou a to zejména podle zákona č. 62/1988Sb., o geologických pracích v platném znění a podle prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Pro tyto případy zpracovalo Ministerstvo životního prostředí ČR Metodický pokyn pro průzkum kontaminovaného území. Veškeré činnosti při provádění těchto průzkumů ÚZSVM konzultuje se zástupci Ministerstva životního prostředí ČR a zaměstnanci České inspekce životního prostředí. Na základě výsledků průzkumů se přijímají konkrétní opatření k odstranění ekologické zátěže.

Samostatnou kapitolou ekologických zátěží, které ÚZSVM řeší, jsou černé skládky. U černých skládek jde především o nepovolené skládkování komunálního a biologického odpadu, jen v ojedinělých případech se jedná o odpad nebezpečný. Součástí řešení likvidace skládek je samozřejmě i způsob zabezpečení ploch proti jejich následné obnově. Mezi konkrétní případy většího rozsahu patří připravovaná likvidace černé skládky v katastru obce Málkov v okrese Beroun. Zároveň je třeba zabránit opakovanému nelegálnímu ukládání odpadu po odstranění černé skládky.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2005.

Vyškov:
Majetek za více než 20 milionů korun byl předán Celnímu úřadu

Úřad poskytnul ve Vyškově prostory administrativní budovy č. p. 238 v ulici Nádražní 7 k užívání Celnímu úřadu. Hodnota nemovitosti včetně přilehlých parkovacích ploch je více než 19,5 milionu korun. Vedle nemovitosti předal ÚZSVM odbor Odloučené pracoviště Vyškov (Územní pracoviště Brno) k užívání kancelářské vybavení v hodnotě téměř 0,5 milionu korun. Administrativní budovu dříve využíval ke své činnosti bývalý okresní úřad. Pronájmem prostor a převodem movitého majetku přispěl Úřad k výrazné úspoře státních finančních prostředků.

Tři zemědělské usedlosti s 20 hektary pozemků, vkladní knížka s finančním zůstatkem a historický zemědělský traktor z let 1945-1950 připadl rozhodnutím soudu státu. ÚZSVM tak převzal tzv. odúmrť, jejíž hodnota je více než 2,6 milionu korun. ÚZSVM odbor Odloučené pracoviště Tábor (Územní pracoviště České Budějovice) předal historický zemědělský traktor v uplynulých dnech Národnímu zemědělskému muzeu Kačina v Čáslavi. Finanční zůstatek z vkladní knížky Úřad převede do státní poklady. Stejně bude postupovat i v případě zemědělských usedlostí, kdy nabídne majetek k prodeji (pokud o nemovitý majetek neprojeví v poptávkovém řízení zájem další organizační složky státu). V případě odúmrtí ÚZSVM nabídne na základě platných právních předpisů nemovitý a movitý majetek k prodeji formou výběrového řízení a výtěžek z prodeje odvede do státní pokladny.

ÚZSVM převedl již druhou administrativní budovu v Chomutově k užívání Policii ČR Správě Severočeského kraje. Jedná se o objekt po bývalém okresním úřadu na náměstí T.G.M. č.p. 1168 včetně souvisejícího pozemku, jehož účetní hodnota činí více než 900 tisíc korun. Převodem dochází k úspoře státních finančních prostředků a hospodárnému využití majetku státu. O  převodu uvedeného majetku rozhodla Vládní dislokační komise dne 15.6.2004 a následně Vláda ČR svým usnesením č. 1168 ze dne 24.11.2004, zápis o změně příslušnosti hospodaření s majetkem státu byl podepsán v září letošního roku. V květnu letošního roku předal Úřad Policii ČR objekt na náměstí T.G.M. č.p. 3100 v hodnotě více než 10,2 milionu korun.