Týdeník Veřejná správa

Zahraničí

Berlín: Inspirace pro veřejnou správu i soukromý sektor

V září připravil Mezinárodní institut správních věd (IIAS) konferenci na téma ”Veřejná správa a soukromý sektor: spolupráce, konkurence a regulace”. Konala se v Berlíně, členěna byla do čtyř hlavních workshopů. Zastavme se ještě podrobněji u některých myšlenek, které zazněly během čtyřdenního jednání ve čtyřech hlavních workshopech. Již po desetiletí spolupracovala veřejná správa se soukromými podniky, konstatovalo se na konferenci, které byly schopné přispět k technickému a ekonomickému know-how a podílet se finančně na produkci a poskytování zboží a služeb veřejného významu. Taková spolupráce se týkala zejména veřejné dopravy, dodávky energií, telekomunikací, odstraňování a znovuzpracování odpadů. V různých státech šlo o četné kombinace veřejné a soukromé činnosti, zahrnující státní organizace nebo organizace místní samosprávy, tržní organizace i organizace občanské společnosti.

Potvrdilo se, že Spojené království bylo jednou z prvních průmyslových zemí, které zavedly koncepci veřejně-soukromého partnerství (PPP:Public-Private Partnership). Realizovalo se především v dopravě. Pozornost byla soustředěna na úspěch iniciativy soukromých financí, která již přivedla mnoho nového kapitálu k rozvoji silniční sítě. PPP program Spojeného království obsahuje rozsáhlé ”outsourcing” plánování a řízení silnic. Bylo ho využíváno zejména na úrovni místní samosprávy, postupně stále více i na národní úrovni. Desetiletý plán britské vlády publikovaný v červenci 2000 počítá s ještě větší úlohou soukromého finančního sektoru. Britské programy PPP jsou značně inovativní, soukromé organizace jednají jako agenti pro vládu a vykonávají značný rozsah veřejných služeb, jež byly dříve výhradně v působnosti vlády. Projekty soukromého sektoru dosáhly až třicetiprocentní slevy nákladů a jejich kvalita je značná; bezpečnostní stimuly v dopravních projektech snížily nehody a projekty tak doznávají vyšší úrovně spokojenosti zákazníků. Tento program má sloužit jako vzor ostatním státům, jak je třeba správně řídit partnerství veřejného a soukromého sektoru. V čem se mohou účastníci i z cizích zemí z programu poučit? Umožní jim posoudit zkušenosti z hlediska kapacity institucí, jež je požadována k poskytování efektivních veřejných služeb, uvážit využitelnost ve svých zemích a vyměnit si získané zkušenosti.

Němečtí odborníci hovořili o tom, jak jejich územní samospráva, zejména ve městech, zabezpečuje četné služby vlastními společnostmi. Jde nejenom o zásobování vodou a energiemi, odvoz a likvidaci odpadů a místní hromadnou dopravu, ale též o muzea, divadla, knihovny, sportovní a jiná zařízení pro volný čas, instituce sociálního a zdravotnického systému, požární sbory, hřbitovy, zoologické a botanické zahrady. Místní správa má celou řadu dalších zařízení a podniků, například přístavy, letiště, výstavní síně a rehabilitační zařízení, neznamená to však, že by rovněž neuzavírala smlouvy se soukromými společnostmi. Značné množství občanů totiž zastává názor, že soukromý sektor bude služby poskytovat lépe a ekonomičtěji. Odborníci však upozorńují, že v důsledku všeobecné privatizace veřejných služeb může místní samospráva ztrácet znalosti nezbytné pro monitorování, přezkoumávání a hodnocení služeb pro občany a tím též možnost znovu je převzít, pokud by nebyly vykonávány dostatečně správně.

Například Beate Weber, starostka města Heidelbergu, uvedla, že je důležité, aby místní samospráva mohla rozhodovat o tom, jak nabízet služby (vlastní činností nebo smlouvou se soukromým podnikem). Také by neměla být nucena k rozhodnutí zvenku, a to zejména proto, že kreativní prostor místní politiky musí být zachován. Předpokladem k tomu je, že si městští radní uvědomují svoji odpovědnost a je respektován finanční rámec.

V německém panelu byla věnována značná pozornost deregulaci a redukci byrokratického systému státní správy. Jobst Fiedler, zástupce děkana Hertieho Vysoké školy vládnutí v Berlíně, potvrdil, že německá veřejná správa je příliš složitá, protože existuje federace. Dieter Schimanke, státní tajemník země Sachsen-Anhalt, upozornil, že federální zákony jsou implementovány na státní i místní úrovni. Na federální úrovni je půl miliónu úředníků, na zemské úrovni dva a ještě vyšší počet úředníků je na úrovni lokální. A právě z lokální a zemské úrovně přichází kritika federální úrovně. Mezi šestnácti zeměmi jsou podle něho značné rozdíly, neboť země mají principy teritoriální a funkční, kterých různě používají. Někteří účastníci panelu prohlásili, že byrokracie je překážkou pro zřízení podniku, že mají vysoce regulovaný systém, pokud jde o zaměstnanost, a nyní že se snaží o reformu trhu. Ministrovi hospodářství došlo tisíc návrhů z průmyslových skupin, jak se má postupovat při debyrokratizaci; některé návrhy byly stejné, takže v podstatě šlo asi o 500 různých návrhů jak hmotného, tak procesního práva. Dr. Göttrik Wewer, státní sekretář z federálního Ministerstva vnitra uvedl tři pilíře správní reformy:

modernizaci, mající za cíl spokojenost individuálních investorů; e-government, obsahující komplex služeb on-line; debyrokratizaci, která by měla být uskutečněna do konce roku 2006 spolu s regulatorní reformou založenou na metodě RIA.

Zajímavý byl referát skupiny belgických teoretiků, přednesený výzkumníkem Koenraadem de Ceuninckem z univerzity v Ghentu. Vysvětloval, že tamní veřejná správa se reformuje od staré veřejné správy (OPA – Old Public Administration) směrem k novému veřejnému managementu (NPM – New Public Management). Například ve Flandrech je partnerství veřejného a soukromého sektoru ukázkou nové formy veřejného managementu. Nejdůležitější jsou inovace na dvou frontách: správní organizaci konvertují na odpovědné manažerské těleso řízené obecním tajemníkem. Ten nese hlavní odpovědnost za všeobecný management místních služeb a zejména za přípravu, implementaci a hodnocení politiky. Řídí manažerský tým, jehož členy jsou finanční manažer a jeho zaměstnanci. Manažerský tým vykonává hlavní úlohu v celé obecní organizaci. Je to místo, v němž je řízena harmonizace provádění služeb a rovněž interní komunikace. Podkladem je memorandum dohody mezi obecním zastupitelstvem a obecními úředníky. Nový obecní dekret zavádí též moderní finanční management. Prvním nástrojem je zavedení podvojného účetnictví, které činí účetní cyklus transparentnějším; druhým prvkem moderního finančního managementu je interní dozor. Finanční manažer je funkčně řízen obecním tajemníkem, ale jinak je podřízen místní radě, které referuje a která ho rovněž jmenuje.

Dr.Hammerschmied z Rakouska referoval o veřejně-soukromém partnerství jako prostředku řízení velkoměst na základě současných zkušeností z Vídně. Ve Vídni, která má 1 650 000 obyvatel, je na magistrátu 65 000 úředníků; magistrát má komplexní vládnoucí strukturu s rozsáhlým spektrem činností. Důraz je položen na urychlení debyrokratizace na základě ekonomického stimulu. Za úspěšné faktory dosavadního vývoje se považuje převažující důležitost důvěry občanů, stabilní síť účastníků a fáze přípravy partnerství veřejného a soukromého sektoru, která je nazírána jako stěžejní prvek činnosti. Do budoucna se výzkum soustředí na specifickou dynamiku, faktory úspěchu, na rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem a na komunikační vzory.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 51-52/2005.