Názor

Genderové rozpočtování v praxi

V loňském roce jsme se prostřednictvím Veřejné správy měli možnost seznámit s informativní metodikou Ministerstva financí, jejímž cílem je usnadnění rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů. Takzvané “genderové” rozpočtování by podle této metodiky mělo být prováděno na všech úrovních veřejných rozpočtů, přičemž může být uplatněno jak na výdajové, tak na příjmové straně rozpočtu. Informativní metodika analyzuje výhradně stranu výdajovou a doporučuje zaměřit se na úrovni samosprávy na ty výdaje, které obec může aktivně ovlivnit. Mezi takové výdaje můžeme ze zákona řadit například: výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, dále závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec a v neposlední řadě sem jistě zařadíme i dary a příspěvky na sociální nebo jiné humanitární účely (1).

Rozpočtový proces mnohých obcí je v současnosti poznamenán časovou tísní a pravidlem se stává tzv. rozpočtové provizorium, tedy stav, kdy je řádný rozpočet schválen až na počátku nového kalendářního roku. Domnívám se, že právě nedostatek času je hlavním důvodem, který brání praktickému uplatňování nových postupů, tedy i genderové metodiky. Na obecní úrovni bývá také problémem sehnat dostatek kompetentních odborníků, kteří by shromáždili a analyzovali potřebné demografické statistiky. Skutečnost, že genderové rozpočtování je komplexním jevem, nejlépe ilustruje odborné zaměření autorů informativní metodiky: najdeme zde absolventy ekonomických, právnických, filosofických i pedagogických fakult. Navíc je známo, že “rozpočtové” zasedání obecních zastupitelstev bývá nejvíce navštěvovaným zasedáním v roce a že ani racionálně sestavený rozpočet není snadné v atmosféře mnohdy emocionální politické debaty prosadit.

Přes výše uvedené těžkosti však chápeme novou informativní metodiku jako inspiraci a rámcové vodítko, které ovšem do praxe nelze uvést “z roku na rok”. Metodická doporučení ale rozhodně nelze uplatňovat nekriticky, což, jak doufám, osvětlí následující příklad. V rozpočtu našeho městečka má své stálé místo příspěvek Klubu žen. Jenomže při bližším zkoumání zjistíme, že Klub žen je nepočetnou členskou organizací, o jejíchž aktivitách veřejnost neví téměř nic. Naproti tomu “genderově neutrální” výdaje pro mládež (dlouhodobá podpora sportovních oddílů včetně tříd v ZŠ zaměřených na gymnastiku a házenou) představují nezpochybnitelný přínos pro všechny obyvatele města.

Poznámka:

1. Viz zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 9, odst. 1

Autorka je studující DSP na PrF MU v Brně a občankou města Zubří (Zlínský kraj).