Názor

Rovné příležitosti žen a mužů nejen v rozpočtování

Na první pohled se téma rovné příležitosti mužů a žen jeví jako celkem jasné a jednoduché. Ale to je jen první dojem. Od partnerského vztahu muže a ženy se postupně dostáváme k jejich postavení v rodině, zaměstnání, společenském životě, politice. Uvědomujeme si také historický vývoj tohoto vztahu, který je ovlivněn i geografickou polohou. Na úrovni obcí není jednoduché rovné příležitosti projednávat, natož je finančně podporovat z obecního rozpočtu. V našem městě se však osvědčilo získávat finance z různých grantů a podporovat tak aktivity důležité z pohledu žen z prostředků i mimo rozpočet města. Máme zde velmi schopné a podnikavé ženy a dívky. Sdružují se v organizacích, spolcích, souborech. S řadou z nich spolupracuji - například s Mateřským centrem (dále jen MC), s Unií katolických žen a v rámci grantového systému města i s dalšími. Jen v Tělovýchovné jednotě TJ Rytmus je zapsáno kolem 1 700 členek (město má 11 250 obyvatel). Při této jednotě vzniklo v roce 2002 Mateřské centrum, které sdružuje kolem osmdesáti dospělých členek a členů (i tatínků), kteří se každodenně setkávají v prostorách pronajatých za výhodných podmínek městem. Moje první setkání s nimi koncem roku 2002 bylo seznamovací a navázalo na představení zástupkyň centra na radnici, které přineslo určité rozpaky. Na mě však mladé ženy zapůsobily, byly velmi aktivní, zapálené a předkládaly mnoho nápadů. Pozvaly mě na Konferenci Sítě mateřských center v Praze a tam jsem se ujistila, že jde o velmi záslužnou aktivitu, v jejímž čele stojí Rut Kolínská. Maminky si předávají nejen zkušenosti z péče o dítě a rodinu, ale drží krok se společenským vývojem, řeší problémy spojené s místní samosprávou, doplňují si vzdělání.

Práce matek a žen pečujících o členy rodiny však není dnes ve středu zájmu společnosti. Jejich celodenní práce není dostatečně oceněna finančně, ani společensky. Na komunální úrovni lze posílit společenskou prestiž žen podporou jejich aktivit. Proto se moje spolupráce s MC rozvíjela velmi intenzivně - některé ženy se staly členkami komisí Rady města a spolupracují také v rámci Projektu Zdravé město Boskovice. Na počátku roku 2004 jsme společně vyhlásily první kolo Řádu dětského úsměvu. Byly vytipovány obchody, instituce, zařízení ve městě, která svými technickými i organizačními opatřeními vycházejí vstříc rodinám s malými dětmi. Oceněny byly provozovny s bezbariérovými přístupy, s nekuřáckými prostory, dětskými koutky a s milým a vstřícným přístupem k mladým rodinám, které cítí, že jsou vítány. Také město úpravami a organizačními opatřeními v prostorách svých budov reagovalo na připomínky maminek, které musí také vyřídit svoje záležitosti na úřadě. Společně byly řešeny i bezbariérové nájezdy na chodníky i možnost přístupu na internet v prostorách městské knihovny. U příležitosti druhého kola Řádu dětského úsměvu bylo centrem oceněno i Město Boskovice a navíc bylo město nominováno na celostátní ocenění Společnost prospěšná rodině.

Mateřské centrum se v roce 2003 zapojilo do projektu Local and local a v srpnu 2003 mi vedoucí centra Leona Valtrová oznámila, že jejich projekt byl vyhodnocen jako příklad nejlépe fungující spolupráce centra se samosprávou v České republice. Za odměnu jsme byly pozvány na Mezinárodní akademii žen do Barcelony. Akademie se zúčastnilo asi sedmdesát žen z celého světa a společně se zaměřily na perspektivy žen. Celý týden se představitelky ženských kolektivů a místních úřadů navzájem seznamovaly se svou činností a objasňovaly politický kontext své práce, strategie zlepšování místních podmínek a vnímání bariér a příležitostí. Zástupkyně USA, Kanady, mnoha zemí Evropy, Afriky a Jižní Ameriky společně docházely k závěrům nutnosti zapojit ženy do místních samospráv, protože řešení všech záležitostí vyžaduje přítomnost a názor žen.

Demokracie, ve které nejsou ženy zastoupeny, není demokracií a muži by měli pomáhat ženám vstoupit do politiky. Pokud není společnost dostatečně vyspělá, musí ženy vytvořit organizaci, která vyvine větší tlak na politiky při řešení místních problémů. Problémů bylo označeno mnoho - od problematiky AIDS, bytových a sociálních až po problémy se vzděláním a financováním. Ženy z vyspělých států (USA, Kanada, Německo) hovořily o rozpočtování z hlediska rovnosti mužů a žen, upozorňovaly na důležitou roli neziskových organizací, přičemž připomínaly nutnost ctít místní kulturu, tradice a podmínky.

Na akademii jsme si uvědomily, že naše situace nepatří k nejhorším ani k nejlepším příkladům. Je stále co zlepšovat – ať už s finanční podporou z rozpočtů nebo jen s minimálními prostředky. V zemích ekonomicky vyspělých se již řeší i financování z pohledu rovnosti mužů a žen, ale v ostatních zemích se o tomto způsobu vůbec ani neví a nemluví. Všude však chybí intenzivní komunikace mezi lidmi navzájem, mezi úřady a občany, mezi politiky a občany a neziskovými organizacemi, které jsou vhodnými partnery pro úřady a politiky na všech úrovních. Spolupráce a podpora neziskových organizací může být oboustranně velmi prospěšná. Takovým příkladem je zapojení města v rámci projektu sítě středisek environmentálního vzdělávání a osvěty. Zde je opět prostor v duchu Agendy 21 pro spolupráci s MC, ženami a matkami, tentokrát v oblasti dětských hracích koutů a pískovišť. Mateřské centrum podalo v záři loňského roku projekt u Nadace Via na opravu dětského hracího koutu. Projekt uspěl a MC ve spolupráci s odbory Městského úřadu bylo určeno hřiště ve frekventované lokalitě. Nejedná se jen o rekonstrukci a opravu, ale také o řadu doprovodných programů ve spolupráci s veřejností a sponzory, o osvětu a výchovu. Město bylo rovněž osloveno zástupci Specializovaného školského zařízení LIPKA – Dům ekologické výchovy Brno - a stalo partnerem v Projektu sítě středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Pokud tento projekt u EU uspěje, budeme s MC a ve spolupráci s veřejností řešit další hrací kouty, aby vyhověly požadavkům veřejnosti i nových právním předpisům. V oblasti rovných příležitostí je důležité se vzdělávat a předávat si zkušenosti. Proto jsem velmi ráda přijala již dvakrát nabídku z ministerstva práce a sociálních věcí a v Boskovicích jsem uspořádala setkání místních žen s členkami Rady vlády pro rovné příležitosti. První schůzka byla pojata jako seminář. Na druhé setkání jsem cíleně pozvala ženy z celého regionu, které zastávají čelní pozice v obcích, na úřadech, v institucích, školách, firmách, bankách. Pozvání přijalo třicet žen, a to bez ohledu na politickou příslušnost. Byla jsem velmi překvapena připomínkami a názory na spolupráci s muži na pracovištích i reakcemi na postavení žen v rámci politických stran. V diskusi byly zmiňovány také problémy rodin a násilí páchaného na ženách, dětech i seniorech. Výše popsané akce se uskutečnily především díky aktivitě a nadšení všech zapojených a s minimálními prostředky z rozpočtu města. Dnes je třeba v obcích budovat, opravovat a investovat do mnoha oblastí, neméně důležité je však řešit i problémy tížící ženy. Myslím, že cesta k vyřešení nebude jednoduchá ani krátkodobá. Je dobře, pokud se o problémech hovoří - vždyť to je základ jak dojít k přijatelnému řešení. Nemyslím, že problematiku rovnosti mužů a žen vyřeší kvóty na kandidátkách. Žena i muž musí být partneři, kteří si navzájem rozumí a pomáhají, doplňují se a nesoupeří. To platí v životě osobním, ale i v zaměstnání a politice. Každý z nás je individualita a musíme být tolerantní a pokorní, abychom našli cestu k sobě a společně řešili všechny vznikající problémy i finanční otázky.