Příloha

Některé údaje k problematice fungování Policie ČR

(obrazová příloha k vyjádřením policejního prezidenta JUDr. Jiřího Koláře v rozhovoru v týdeníku Veřejná správa č. 16/2005)

“Z bezpečnostního aparátu, který existoval před rokem 1990, se stal nepochybně moderní policejní sbor. Ze tří čtvrtin došlo k personální obměně, služba je podřízena jiným principům. Jako všechny policejní sbory na světě musíme řešit i různá profesní selhání jednotlivců nebo dokonce čelit trestnosti policistů. Pracujeme s ročními počty obžalovaných policistů vzhledem k tomu, že kategorie trestně stíhaných osob nebyla do minulého roku jednotně vykazována. Z hlediska vývojových trendů není situace nijak kritická, neboť počet obžalovaných policistů se nezvyšuje. To mne přesvědčuje o tom, že k individuálnímu selhání jedinců sice dochází, ale že jádro personálu u policie je zdravé. Spáchané skutky se z větší části týkají zneužití pravomoci veřejného činitele, v menší míře pak majetkové trestné činnosti, zavinění dopravních nehod a ublížení na zdraví” (obr.1).

“Rozložení zatíženosti kriminalitou je z dlouhodobého pohledu v podstatě stejné, ale některé faktory s tím spojené se v poslední době mění. Severočeská policejní správa v posledních letech zaznamenala velký úspěch v odhalování kriminality, v minulosti byla v tomto směru nejúspěšnější správa východočeská. Celkově kriminalita kulminovala v letech 1998 a 1999. Od té doby zhruba o čtyři procenta ročně klesá, na což má nepochybně vliv i tři roky účinná novela trestního řádu a trestního zákona. Spojila totiž do jednoho institutu službu kriminální policie a úřadu vyšetřování, čímž se odstranily duplicity, řízení se zrychlilo a od jeho samotného počátku je dozorováno státním zástupcem. Rovněž bylo zavedeno zkrácené přípravné řízení, díky kterému lze pachatele již například dva dny po odhalení trestného činu postavit před soud” (obr.2).

“Míra objasněnosti trestných činů vyjadřuje dobrý či méně dobrý výsledek práce policie, ale sama o sobě samozřejmě kriminalitu nesnižuje. Dnes je vykazována přibližně poloviční (40 procent) objasněnost všech zaregistrovaných trestných činů, přičemž nejúspěšnější jsme u vražd, které jsou objasňovány z devadesáti procent, zatímco u majetkové kriminality je objasněn přibližně každý třetí případ (30 procent). O charakteru kriminality více vypovídá podíl jednotlivých druhů kriminality na kriminalitě celkové. Z těchto statistik vyplývá, že majetková kriminalita dlouhodobě zaujímá zhruba 70 procent z celkové kriminality, zatímco násilná kriminalita (včetně vražd) pouze necelých sedm procent. To svědčí například o tom, že v naší zemi kriminogenní faktory plodí spíše zloděje a podvodníky než násilníky a vrahy”(obr.3).

“Novela připravovaná k již platnému zákonu o služebním poměru příslušníků v bezpečnostních sborech z roku 2003 by jinak počátečně nastavila platový tarif a zrušila by jeho automatickou valorizaci podle vývoje průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Meziroční nárůst služebního příjmu v letech 2006 a 2007 by vrostl nejvýš o 4,5 procenta, tedy stejně, jako je tomu u ostatních státních zaměstnanců. Maximum odchodného ze služby by se podle této novely nezvýšilo na osminásobek služebního platu, ale vyplácel by se maximálně jeho šestinásobek, což je dosavadní praxe. Oproti schválenému znění nového zákona o služebním poměru by se celkově snížil i takzvaný příspěvek za službu. Počáteční výše výsluhového příspěvku je shodně se současným stavem navržena na 20 procent služebního příjmu a podle schváleného zákona i podle připravené novely na něj vzniká nárok až po patnácti letech služby. Křivka nárůstu výsluhového příspěvku se oproti současnému stavu (zákon č.186/1992 Sb.) i proti již schválenému zákonu z roku 2003 v připravené novele liší tak, že za každý rok do dvaceti pěti let služby je navrženo zvýšení o dvě procenta a od dvacátého šestého roku služby o jedno procento až do 35 let služby” (obr.4).

Připravila Alexandra Štefanová

Obrázek 1


Obrázek 2


Obrázek 3


Obrázek 4