JUDr. Simona Motlová

Postavení místostarosty dle zákona o obcích

Tato konzultace se zabývá postavením místostarosty v rámci platného obecního zřízení. Jsou v ní uvedeny základní předpoklady pro výkon funkce místostarosty (včetně neslučitelnosti funkcí), je zde popsán obsah výkonu funkce místostarosty a v závěru je pojednáno o problematice podepisování písemností.

Pojem “místostarosta” byl v našem právním řádu zaveden zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)¹⁾ s účinností dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, tj. dnem 12. 11. 2000 (dále jen “zákon o obcích”). Zákon č. 128/2000 Sb. nahradil zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích obecní zřízení)²⁾ v platném znění a současně v něm užívaný termín “zástupce starosty”.

Místostarosta je členem zastupitelstva obce, členem rady obce, součástí obecního úřadu a především osobou, která zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává svou funkci. Zákon o obcích ve svém ustanovení § 104 odst. 1 stanoví, že ve statutárních městech (Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav) plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek primátora (náměstci primátora).

Nutno předeslat, že postavení místostarosty je upraveno zejména zákonem o obcích. Chceme-li se věnovat postavení místostarosty v rámci obecního zřízení, musíme tedy začít obecním zřízením samotným.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky v platném znění³⁾ v hlavě sedmé upravuje postavení územní samosprávy. V článku 101 stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem. V následujícím článku pak Ústava ČR zakotvuje princip voleb, když stanovuje, že členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

Prováděcím předpisem citovaných ustanovení Ústavy ČR je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů v platném znění⁴⁾ (dále jen “zákon o volbách”). Zákon o volbách upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb do zastupitelstev obcí a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcí. Stanoví, že funkční období zastupitelstev obcí je čtyřleté a volby se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí (ustanovení § 1 odst. 2 zákona o volbách).

Volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení (ustanovení § 2 zákona o volbách).

Volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje, nestanoví-li zákon o volbách jinak, prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno (ustanovení § 3 odst. 1 zákona o volbách). Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, pokud v zákoně o volbách není stanoveno jinak (ustanovení § 3 odst. 4 zákona o volbách).

Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb (a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb) dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb (a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb) dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv.

Právo volit do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města má ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části (ustanovení § 4 odst. 1 zákona o volbách).

Překážkami výkonu volebního práva jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu nebo výkon vojenské základní nebo náhradní služby, vyžaduje-li to plnění povinností z této služby vyplývajících, nebo služba vojáka z povolání v zahraničí (ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) až d) zákona o volbách).

Členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona o volbách; tedy každý volič, u kterého není dáno zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody či který není zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva dle předchozí věty a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu (ustanovení § 5 odst. 1 zákona o volbách).

Funkce člena zastupitelstva obce, města nebo územně členěného statutárního města je, dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o volbách, neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města či územně členěného statutárního města zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města.

Funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města.

Funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města.

Funkce člena zastupitelstva obce, města nebo územně členěného statutárního města, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu.

Funkce člena zastupitelstva obce, města nebo územně členěného statutárního města, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, města nebo územně členěného statutárního města, městského obvodu nebo městské části, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, městského obvodu nebo městské části (viz ustanovení § 5 odst. 3 zákona o volbách).

Funkce člena zastupitelstva obce je také, po dobu jejího výkonu, dle ustanovení § 5 odst. 4 zákona o volbách, neslučitelná s výkonem státní služby dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. h) zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení, a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4 zákona o volbách (ust. § 53 zákona o volbách).

Dosud jsme se zabývali předpoklady pro výkon funkce místostarosty, které jsou dány zákonem o volbách. Zákon o obcích však zakotvuje další předpoklad pro výkon funkce místostarosty, když ve svém ustanovení § 103 odst. 2 uvádí, že místostarosta musí být občanem České republiky. Zákon o obcích také stanovuje další neslučitelnost funkce, mimo neslučitelnost danou zákonem o volbách, a to ve svém ustanovení § 119 odst. 1, když uvádí, že členem finančního ani kontrolního výboru zastupitelstva obce nemůže být (mimo další osoby v tomto ustanovení uvedené) místostarosta.

Po předpokladech, které jsou nezbytné k výkonu funkce místostarosty a jsou uvedeny v zákoně o volbách a v zákoně o obcích a po vyjmenování skutečností, které jsou neslučitelné s výkonem funkce místostarosty, se dostáváme k obsahové náplni funkce místostarosty. Tato je dána především zákonem o obcích.

Jak již bylo uvedeno v úvodu této konzultace – místostarosta je:

• člen zastupitelstva obce,

• člen rady obce,

• osoba tvořící součást obecního úřadu,

• osoba, která zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává svou funkci.

1. místostarosta – člen zastupitelstva obce

Dle ustanovení § 70 zákona o obcích je funkce člena zastupitelstva obce veřejnou funkcí. Zastupitelstvo obce, v souladu s ustanovením § 84 odst.1 zákona o obcích, rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (ustanovení § 35 odst. 1 zákona o obcích). Volbou místostarosty se následně zabývá ustanovení § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích, když stanoví, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce a ustanovení § 84 odst. 2 písm. p) zákona o obcích, které dále stanoví, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno volit starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce.

Přes jistou duplicitu ve věci volby místostarosty, danou zákonem o obcích, můžeme tedy shrnout, že místostarosta je členem zastupitelstva obce, kterého v rámci samostatné působnosti obce zvolí do funkce ze svých řad zastupitelstvo. V případě volby místostarosty do funkce a také v případě jeho odvolání z funkce se jedná o pravomoc zastupitelstvu výslovně vyhrazenou (ustanovení § 84 odst. 2 písm. m) a p) zákona o obcích).

K volbě místostarosty (nebo více místostarostů) dochází zpravidla na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce.

Co se týká ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, svolává je dosavadní starosta tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb, popřípadě do 15 dnů od právní moci usnesení soudu o stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Ustavující zasedání zastupitelstva obce zvolí starostu, místostarostu a další členy rady obce (ustanovení § 91 odst. 1 zákona o obcích).

Zákon o obcích upravuje práva místostarosty a také jeho povinnosti. Nejprve se budeme věnovat právům místostarosty. Místostarosta má při výkonu své funkce právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů (ustanovení § 82 písm. a) až c) zákona o obcích). Ve vztahu k ostatním členům zastupitelstva obce má místostarosta dále právo být informován o důvodech a předpokládané době, po kterou člen zastupitelstva obce nebude vykonávat svou funkci. V případě pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do tří let věku členu zastupitelstva obce totiž nenáleží měsíční odměna za výkon této funkce. Člen zastupitelstva je naopak povinen neprodleně informovat starostu nebo místostarostu o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání (ustanovení § 73 odst 3 zákona o obcích).

Nyní se zaměříme na základní povinnosti místostarosty. Dle ustanovení § 83 odst. 1 a 2 zákona o obcích je místostarosta povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.

K zasedání zastupitelstva lze poznamenat, že se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce, svolává je a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu (ustanovení § 92 odst. 1 zákona o obcích). Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle předchozí věty, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce (ustanovení § 92 odst. 2 zákona o obcích).

V případě, že je starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. Pokud zastupitelstvo obce neurčilo místostarostu k zastupování starosty nebo v případě, že byl tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce (ustanovení § 103 odst. 6 zákona o obcích).

2. místostarosta – člen rady obce

Místostarosta je členem rady obce. Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon (ustanovení § 99 odst. 1 zákona o obcích). Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Radu obce tvoří starosta, místostarosta, případně místostarostové a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce (ustanovení § 99 odst. 3 zákona o obcích). Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce (ustanovení § 99 odst. 4 zákona o obcích). O právech a povinnostech místostarosty bylo již pojednáno v části věnující se místostarostovi a zastupitelstvu obce.

3. místostarosta – osoba tvořící součást obecního úřadu

Místostarosta je součástí obecního úřadu, když ustanovení § 109 odst. 1 zákona o obcích stanoví, že obecní úřad tvoří starosta, místostarosta případně místostarostové, tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.

Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Dále obecní úřad vykonává přenesenou působnost a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (ustanovení § 109 odst. 2 a 3 zákona o obcích).

4. místostarosta – osoba zastupující starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává svou funkci

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 17/2004.

1. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) ve znění zák. č. 273/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb. a zákona č. 22/2004 Sb.

2. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění zák. č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 553/1991 Sb., zákona č. 302/1992 Sb., Nálezu Ústavního soudu ČSFR ze 17.9.1992, zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 279/1995 Sb. a zákona č. 107/2000 Sb.

3. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 515/2002 Sb.

4. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.