Jiří Polášek, webmaster stránek obce Kozlovice Obecní weby Dnes už dynamicky

Následujícím textem bych chtěl zahájit volný cyklus příspěvků zaměřených na webové prezentace obcí a měst. Tématu se věnuje časopis Veřejná správa již delší dobu a vzhledem k vývoji internetu se zmíněné problematice bude pravděpodobně věnovat i nadále. Příspěvky by se měly soustředit na vysvětlení některých praktik a řešení problémů, upozornit na zajímavé stránky obcí, ať už z hlediska řešení, funkčnosti nebo obsahu. Měly by pomoci provozovatelům webů (tedy představitelům obcí) pochopit význam některých prvků stránek a přivést je k možnému vylepšení webových prezentací.

Internet se stále vyvíjí, uplatňují se nové technologie, úroveň stránek logicky stoupá. Projevuje se to především u všech komerčních projektů, ale také u mnoha projektů, které mají na svědomí amatéři. Veřejná správa však na tento vývoj reaguje pomalu, což lze vidět mimo jiné na webech obcí a měst. Tam se totiž ještě stále setkáváme s řešením založeným na statických stránkách, ačkoli v mnoha případech by zveřejňování informací bylo možné provést efektivnějším způsobem právě pomocí dynamických stránek.

Pro pochopení rozdílu mezi těmito dvěma druhy stránek je třeba malé vysvětlení. Zjednodušeně se dá říct, že statický web je tvořen libovolným počtem souborů typu html, které jsou navzájem propojeny odkazy. Samotný html soubor pak není nic jiného než soubor s formátovaným textem, obrázky a odkazy (při použití určitého softwaru jej lze editovat podobně jako dokumenty MS Wordu). Oproti tomu dynamické weby jsou tvořeny tzv. skripty, které si můžeme představit vlastně jako programy. Pomocí nich lze na webu zprovoznit různá řešení, která statickými stránkami řešit nelze. V podstatě veškeré knihy návštěv, hlasování, ankety, diskusní fóra, registrace, formuláře jsou vytvořeny pomocí skriptů.

Nejzajímavější oblastí dynamických webů je využití databází. Práce s informacemi uloženými v databázi je mnohem jednodušší, pohodlnější a některé možnosti, které databáze nabízejí, nelze nahradit jiným způsobem. Právě weby zaměřené na zveřejňování informací (což obecní weby jednoznačně jsou) pracují tak, že veškerá data jsou uložena v databázi a pomocí skriptů si může uživatel (občan) požadované informace zobrazit.

Výhodu informací v databázi lze snadno demonstrovat. Představme si, že na stránkách potřebujeme zobrazit větší množství článků, dejme tomu sto. Každý článek obsahuje nadpis, úvod, text, jméno autora, typ tématu a datum vydání. Nyní je třeba uživatelům zpřístupnit seznamy článků, tříděné podle abecedy, autora, tématu i data vydání. V případě statických stránek jsou data uložena v souborech a je nutno vytvořit čtyři seznamy, které budou pomocí odkazů propojeny s konkrétními soubory. Náhle ale nastane situace, kdy přibude dalších sto článků. V případě statických stránek nezbývá než poctivě modifikovat ony čtyři seznamy a dávat pozor na pečlivé setřídění. V případě dynamických stránek budeme pracovat se stejným množstvím dat, které ovšem nebudou uloženy v souborech, ale v databázi. K vytahování dat z databáze bude však sloužit pouze jeden skript, který sám setřídí jednotlivé dokumenty podle zvoleného kritéria. A to je vše. Po přidání dalších článků do databáze již není třeba provádět žádné úpravy, skript pro vytvoření seznamu dokumentů bude stále pracovat podle nastavených kriterií a ušetří práci.

Možná ještě markantněji se výhoda dynamických stránek s databázemi projeví na dalším příkladě. Opět se jedná o podobné články, které je třeba zobrazit ve zjednodušené formě (nadpis, úvod) a také v kompletní formě se všemi údaji. U statických stránek to prakticky znamená duplicitní zpracování každého článku, zatímco u dynamických stránek stačí opět jediný vhodně napsaný skript.

Podobných příkladů by se dalo najít spoustu a zdaleka bychom nevyčerpali všechny možnosti. Zmíním se však ještě alespoň o dvou. První z nich je export dat. Pokud jsou informace uloženy v databázi, není problém je exportovat v případě potřeby do jiné databáze, do souborů apod. Takže je lze nakonec použít i v jiných aplikacích než jsou webové stránky. Dalším důležitým aspektem je to, že informace v databázích nejsou spjaty se samotnými skripty. V případě potřeby lze tedy celý systém, který s daty pracuje, nahradit jiným. Například v případě, že je rozhodnuto o tom, že se o chod stránek bude starat jiná firma, stačí ji předat databázi a samotná data již není třeba nijak upravovat. Druhým příkladem je fulltextové vyhledávání.

Na statických stránkách nelze nijak zajistit jejich fulltextové prohledávání. Občan samozřejmě může využít různých vyhledávačů (například Google) s tím, že jako oblast hledání zadá konkrétní stránky. Tato metoda ale není stoprocentně spolehlivá, neboť vyhledávače nereagují na změnu obsahu stránek okamžitě. Lehce se může stát, že tímto způsobem by uživatel potřebnou informaci nezachytil v době její platnosti. Navíc by uživatel musel využít internetové aplikace, která vlastně se samotnými obecními stránkami nesouvisí. Určitě je v tomto případě lepší, pokud stránky obsahují okénko HLEDEJ, po jehož vyplnění hledaným výrazem dojde k prohledání aktuálního obsahu stránek – a to je opět použití dynamických stránek. Osobně bych význam fulltextového vyhledávání v žádném případě nesnižoval, protože i při veškeré snaze webmasterů o co nejlepší strukturu stránek zůstává mnohdy právě fulltextové vyhledávání tou nejrychlejší cestou, jak se k požadované informaci dostat.

Zatímco statickou prezentaci lze umístit třeba i na CD a dále ji distribuovat, dynamické stránky fungují pouze ve spolupráci s www serverem. Ten musí navíc podporovat potřebné technologie. Technická stránka věci nemusí samotného uživatele zajímat, provozovatel webu však na ni může narazit právě v souvislosti s přechodem ze statických stránek na dynamické. V dnešní době jsou potřebné technologie podporovány na většině serverů, přičemž balíček služeb, který tyto služby provozovateli webu zpřístupňuje, bývá o něco dražší než webhosting pro statické stránky.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 49/2004.