Památky v českých zemích

Vlašimský zámek:
sídlo Muzea Podblanicka

Historie renesančního, barokně upraveného zámku ve Vlašimi sahá až do 14. století, kdy byl na ostrohu nad řekou Blanicí vystavěn příslušníky rodu Janoviců gotický hrad. V písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1318. Roku 1363 jej zakoupili páni z Jenštejna. Z tohoto rodu pocházel druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi a jeho synovec a nástupce na arcibiskupském stolci Jan z Jenštejna. Gotický hrad, jehož pozůstatky jsou zachovány v architektuře severního křídla s věží, byl přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo za držení Vlašimi příslušníky rodu Trčků z Lípy v letech 1443 až 1546. Rozvoj města i renesančního zámku je patrný za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl však v roce 1621 odsouzen k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Poté se na vlašimském zámku vystřídaly další významné šlechtické rody, mezi jinými páni z Talenberka či hrabata z Weissenwolfu, a v roce 1744 zakoupila vlašimské panství knížata z Auerspergu, v jejichž vlastnictví byl zámek až do roku 1945. Konečnou podobu barokního zámku dostal objekt ve druhé polovině 18. století za knížete Karla Josefa Auersperga. Ten také v roce 1775 založil na místě bývalé obory a zámecké zahrady v údolí řeky Blanice zámecký park, ve kterém se zámek nyní nachází. Pod vlivem romantismu tu postupně během 19. století vznikl přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, z nichž se do dnešních dnů dochoval Čínský pavilon, Starý hrad či socha Samsona. Tento nejstarší přírodní park u nás patří dodnes svou rozlohou 75 hektarů k největším v Čechách.

Vlašimský zámek byl po roce 1945 zestátněn a sloužil nejrůznějším účelům. V současnosti je v prvním patře západního křídla zámku prezenčně zpřístupněna badatelská knihovna, v severním křídle je obřadní síň Městského úřadu a pro pořádání výstav jsou zde využívány tři na sebe navazující sály. Největší z nich upoutá rokokovými nástěnnými malbami a nejmenší, tzv. kulatý salónek, je zdoben bílým renesančním štukem s loveckými motivy. Obdobný štukový dekor se nachází i v pokladně muzea. Schodiště do druhého patra je vyzdobeno barokními sochami sv. Tekly, známější jako alegorie Čechie, a sv. Barbory. Druhé patro “otevírá” ukázka lidové tvořivosti - pohled na Velký Blaník se spícími rytíři, práce pana Kupsy z Rataj z třicátých let 20. století. V severním křídle zámku se také nachází sál pro přednášky a koncerty s kapacitou 80 míst a ve věži je kaple s dochovanými stropními malbami a renesančními štuky.

Od roku 1988 sídlí v severním a západním křídle vlašimského zámku Muzeum Podblanicka. V zámeckých interiérech se nachází muzejní vlastivědná expozice, na níž navazuje dlouhodobá výstava Zrcadlo minulosti o životním stylu v průběhu uplynulých dob, a také expozice loveckého a sportovního střelectví.

Vlastivědná expozice je umístěna ve druhém patře západního křídla zámku a prezentuje ve dvou sálech nejstarší osídlení regionu dokladované archeologickými nálezy, architektonické skvosty v oblasti dochovaných památek a počátky průmyslu. Pro malé i velké návštěvníky je přitažlivá ukázka podblanické flóry a fauny.

Dlouhodobá výstava Zrcadlo minulosti představuje průřez bohatým sbírkovým fondem Muzea Podblanicka a prostřednictvím více jak 420 exponátů přibližuje pestrost každodenního života našich předků. Zajímavostí je výčepní pult z konce 19. století, který byl zachráněn ze zaniklé hospody v Růžkových Lhoticích u Čechtic. Výstava byla veřejnosti zpřístupněna v červnu 2001 při příležitosti 105. výročí založení muzea.

Expozice loveckého a sportovního střelectví vznikla ve spolupráci s firmou Sellier a Bellot, a. s. ve Vlašimi. Jsou zde vystaveny palné zbraně s různým vývojovým stupněm konstrukce střelného mechanismu a zdobných prvků. Podstatnou část expozice tvoří střelivo dokládající rozmanitost používaných technologických postupů a materiálů jeho výroby. Mezi exponáty jsou také patentní listiny a jiné archiválie dokumentující bohatou historii továrny Sellier a Bellot, sídlící ve Vlašimi od roku 1937. Expozici doplňují preparované trofeje exotických zvířat.

Muzeum Podblanicka má vedle svého hlavního působiště ve Vlašimi ještě dvě pobočky - na Malém náměstí v Benešově a v zámečku Růžkovy Lhotice poblíž Čechtic. V Benešově byla v roce 1992 veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. Značné pozornosti se těší i etnografie, prezentován je především lidový oděv a textil, nábytek, podmalby na skle a lidová plastika. V roce 2002 byla ve druhém patře objektu zhotovena expozice Náš pluk, která ukazuje svět benešovské vojenské posádky přelomu 19. a 20. století. Zajímavé jsou dobové uniformy našich legionářů na italské, ruské a francouzské frontě za I. světové války, či osudy obyčejných vojáků za obou světových válek. Expozice je doplněna četnými řády a vyznamenáními, chladnými i palnými vojenskými zbraněmi.

V zámečku nedaleko Čechtic je pak umístěna stálá expozice Hudební tradice Podblanicka věnovaná počátkům Smetanovy tvorby. Zároveň připomíná i další skladatele, kteří se v průběhu staletí v regionu narodili, jako je Jan Dismas Zelenka, Josef Leopold Dukát a Josef Suk, nebo ho navštěvovali a působili tu - Richard Wagner, Gustav Mahler a další.

Sbírkový fond Muzea Podblanicka obsahuje více než 27 tisíc předmětů, které jsou hmotnými doklady vývoje společnosti a přírody v regionu Podblanicka. Jejich počet je neustále rozšiřován jak vlastní výzkumnou činností muzea, tak i dary a nákupy. Muzejní sbírkový fond je návštěvníkům prezentován nejen v rámci expozic, ale také příležitostných výstav, věnovaných nejrůznějším oblastem každodenního života předků.

Bližší informace o muzeu, jeho stálých expozicích i aktuálních výstavách, koncertech či přednáškách jsou uvedeny na webových stránkách www.muzeumpodblanicka.cz.

-ada-