Téma

Prvky přímé demokracie v podmínkách obce
Veřejnost a důležitá rozhodnutí

Naprostá většina moderních demokracií z důvodu efektivity přenáší proces rozhodování na všech úrovních z občanů na jimi volené zástupce (princip zastupitelské demokracie). Občanům bývají vyhrazeny k přímému rozhodnutí v referendu pouze nejvýznamnější, principiální otázky a/nebo otázky, jejichž rozhodnutí v referendu si sami vyžádají kvalifikovaným projevem vůle co do formy a počtu podporovatelů. Listina základních práv a svobod v článku 21 odst. 1 výslovně zakotvuje právo občanů podílet se na správě věcí veřejných přímo. Jedná se o základní politické právo občanů v demokratické společnosti.

Dosud realizovaná referenda směřují nejčastěji do oblasti programu rozvoje obce ve smyslu § 84 odst. 2 písm. a) zákona o obcích. Problém spočívá v tom, že prosazování názorů a zájmů občanů formou referenda je nákladné. Ve většině případů je vyhlašováno místní referendum tehdy, když občané nejsou spokojení s rozhodnutím samosprávných orgánů města. Samosprávné orgány obce by se tedy měly chovat a rozhodovat tak, aby konání referenda zabránily.

V minulých příspěvcích (viz Veřejná správa č.42 a 44/2004) jsme se zabývali průběhem referenda o vedení silnice po okraji botanické zahrady v Táboře a informovali o provedeném sociologickém průzkumu ve věci stavby mostu přes nádraží Českých drah, který měl naopak konání referenda předejít. V tomto příspěvku se budeme zabývat reformou sítě škol a předškolních zařízení, kdy již hrozilo vyhlášení referenda a zapojením občanů do řešení této problematiky se jeho konání zabránilo.

Proč mělo být vyhlášeno referendum?

V Táboře, podobně jako v mnoha dalších městech České republiky postupně klesá počet žáků základních škol, jako důsledek nepříznivého demografického vývoje. V grafu jsou uvedeny počty žáků a počty tříd základních škol v Táboře v letech 1998 až 2005. Vzhledem k tomu, že v nejbližších čtyřech letech se počet přijímaných žáků prvních tříd bude pohybovat kolem 320 a z devátých tříd budou odcházet stále silnější ročníky, bude v dalších letech počet tříd a žáků dále klesat (Graf 1).

Z grafu je patrné, že bylo nutné k redukci počtu škol přistoupit. První fáze redukce počtu školských zařízení proběhla k 1.1.2003 poté, co se zrušily školské úřady a bylo třeba ze všech školských zařízení vytvořit samostatné právní subjekty. V té době měly právní subjektivitu jen úplné základní školy. Protože se jevilo jako nerentabilní vytvářet z každé mateřské školy samostatný právní subjekt, přistoupilo městské zastupitelstvo k tomu, že některé mateřské školy byly sloučeny a některé byly přiřazeny k základním školám. V důsledku této první fáze reformy se snížil počet samostatných subjektů z 23 na 13. Tehdy se tato organizační změna setkala jen s odporem některých mateřských škol, což bylo pochopitelné, neboť se snížil počet ředitelských míst. Protesty rodičů předškolních zařízení byly ojedinělé a to pouze v těch případech, kdy byly vyprovokovány ze strany personálu těchto zařízení. Nakonec se podařilo řadou diskusí se zaměstnanci získat jejich podporu reformě. Největší obavy se vyskytly v těch případech, kdy mateřské školy měly přejít pod základní školy. Učitelky mateřských škol se obávaly, že ředitelé základních škol nebudou mít dostatek pochopení a zájmu o potřeby jimi řízené mateřské školy. Počáteční nedůvěra k ředitelům základních škol však byla velmi rychle překonána a ukázala se jako neopodstatněná.

Ještě před vytvořením samostatných subjektů v roce 2003 bylo patrné, že musí dojít k výrazné redukci počtu základních škol. V Táboře pro to byly optimální podmínky, neboť školy v centru města a na sídlištích jsou vždy po dvou a to buď spolu bezprostředně sousedí nebo vzdálenost je do 500 metrů. Zastupitelstvo ani rada nenašly před volbami v roce 2002 odvahu se k tomuto kroku odhodlat, neboť si byly vědomy jeho nepopulárnosti. Dokonce rozhodly o dofinancování jedné mateřské školky z rozpočtu města i na mzdy učitelek, i když v mateřské školce bylo zapsáno pouze 17 dětí. Hned po volbách v roce 2002 přistoupilo nové vedení radnice k přípravě reformy systému školských zařízení. Do přípravy však nepříznivě zasáhla skutečnost, že z jedné školy v centru města odcházel ředitel do důchodu. Jde o školy, které tvoří jeden areál a mají dokonce společná zařízení (tělocvična, jídelna, prostory pro mimoškolní aktivity, hřiště). Před rokem 1989 byl celý komplex poněkud násilně rozdělen na dvě školy s tím, aby z jedné části byla vytvořena jediná základní škola na okrese s rozšířenou výukou jazyků. Přestože po roce 1989 škola přišla o svou výlučnost a v Táboře již byly tři školy se stejným zaměřením, v povědomí rodičů si zachovala image výjimečné elitní školy s tím, že slabší žáci odcházeli do vedlejší základní školy. Vedení radnice předložilo zastupitelstvu návrh na sloučení těchto škol a zastupitelstvo tento návrh většinou hlasů přijalo i přesto, že na zastupitelstvo přišla řada rodičů této “elitní” školy, kteří se nechtěli smířit s tím, že jejich děti budou navštěvovat “obyčejnou” základní školu. Podněcováni odcházejícím ředitelem školy začali shromažďovat podpisy pro petici k referendu, pro které navíc zvolili nešťastně formulovanou otázku “Souhlasíte s tím, aby optimalizace rozvoje školství na táborských základních školách a předškolních zařízeních byla prováděna jinou formou, než jejich slučováním?” .

Jak se podařilo referendu zabránit?

Pod tímto nátlakem zastupitelstvo města revokovalo své usnesení o sloučení škol s tím, že je třeba zpracovat nejdříve celkovou koncepci reformy školských zařízení v Táboře. Pod vedením místostarostky zodpovědné za školství byla vytvořena pracovní skupina, která se rozdělila na tři sekce:

• zřizovatelská, složená ze členů zastupitelstva, ve které byly zastoupeny všechny politické kluby, pracovníci odboru školství a zástupce komise pro výchovu a vzdělání,

• pedagogická, složená ze zástupců pedagogické veřejnosti, tedy ředitelů škol a dalších pedagogů,

• veřejná, složená se zástupců rodičovské veřejnosti.

Každá sekce pracovala samostatně a stanoviska pak byla projednána na společných zasedáních všech tří sekcí. Podklady pro jednání v sekcích i plenárního zasedání komise zpracovával odbor školství, mládeže a tělovýchovy.

Komise vypracovala tři varianty koncepce školství v Táboře. O všech variantách bylo opakovaně diskutováno na několika zasedáních komise. Komise pak doporučila zastupitelstvu města jednu z variant, pro kterou se v tajném hlasování vyjádřilo 86 procent členů komise. Šlo o variantu vypracovanou řediteli všech škol, která znamenala radikální redukci počtu škol v Táboře. Je zajímavé, že tuto variantu navrhli ředitelé škol při vědomí, že se tím sníží počet ředitelských míst o čtyři na základních školách a o jedno na mateřských školkách. Ředitelé škol si však byli nejvíce vědomi příznivých ekonomických dopadů pro provoz větších školních zařízení při stále klesajícím počtu žáků. Sloučení škol také umožní řešit postupný úbytek učitelských míst postupným odchodem učitelů, kteří dosáhli důchodového věku a vyhnou se tak výpovědím.

Tato varianta pak byla městským zastupitelstvem schválena i přes to, že počítala se sloučením nejen výše zmíněných dvou škol, ale znamenala i sloučení ostatních školských zařízení v daných lokalitách v jeden právní subjekt v rámci jedná části města. Reforma bude realizována od ledna roku 2005 bez protestů a nesouhlasů veřejnosti, i když žáci prvních ročníků byli přijímáni do sloučených celků již v září letošního roku.

Počty a struktura školských zařízení v Táboře před rokem 2003, po roce 2003 a od roku 2005 jsou patrné z tabulky (Tabulka 1).

Městské zastupitelstvo se navíc rozhodlo, že nebude snižovat roční rozpočet škol v příštích letech a tak tyto prostředky bude možno využít ke zvýšení technického stavu a vybavení škol, se kterými se počítá i při postupné redukci počtu budov, tříd a žáků v táborských základních a mateřských školách.

Co z toho vyplývá?

Reorganizace školských zařízení v Táboře může být příkladem toho, že při vhodné komunikaci s veřejností a při trpělivém vysvětlování záměrů a zapojení veřejnosti do rozhodování obce lze dosáhnout souhlasu i v tak citlivé oblasti, jako je fungování základních a mateřských škol ve městě.

Poznámka:

Doc.RNDr.Jiří Vaníček,CSc., působí na Zemědělské fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích, pracoviště Tábor,
vanicek@kcr.zf.jcu.cz, Mgr. Zuzana Pečmanová je zástupcem starosty Tábora,
zuzana.pecmanova@mu.tabor.cz.

Graf 1

Tabulka 1

do roku 2002	2003 až 2004	od roku 2005
10 ZŠ a 13 MŠ	10 ZŠ a 3 MŠ	6 ZŠ a 2 MŠ