Alena Nohejlová,
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor 22

Nastupuje zkouška vztahu krajů a obcí

V současné době, tzn. po ukončení činnosti okresních úřadů, se lze domnívat, že již téměř nic nebrání dobrému partnerskému vztahu samospráv na úrovni krajů a obcí, a to díky jak legislativnímu rámci obsaženému v balíku zákonů z roku 2002, které ošetřují II. fázi reformy územní veřejné správy, tak i doprovodným rozhodnutím vlády podmiňujícím realizaci těchto zákonů. Realita posledních dnů a týdnů však svědčí o určitých problémech ve vztazích mezi kraji a obcemi, které snad zatím nejeví formu všeobecnosti. Jedná se spíše o zkoušku některých krajských zastupitelstev, kdo je ve vztahu kraj-obec silnější a mocnější, a kdo tedy bude koho “poslouchat”.

Možné obavy o dobré vztahy mezi kraji a obcemi vycházejí z následující situace, která se skutečně stala a týká se financování sociálních zařízení, převedených na kraje od okresních úřadů, tzn. od státu, a to ve smyslu zákona č. 290/2002 Sb.

Na dokreslení situace je nutné upřesnit, že se jednalo o bezúplatný převod nemovitého a movitého majetku státu, práv a závazků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. U žádného z celkem 265 zařízení sociálních služeb převedených na kraje nebylo avizováno ani jejich případné zadlužení, jako je tomu u bývalých okresních nemocnic, tak ani dezolátní stav budov včetně vnitřního vybavení. Navíc na financování všech těchto zařízení v roce 2003 byly krajům zahrnuty do jejich rozpočtů potřebné finanční prostředky, navýšené oproti roku 2002 o valorizaci mezd a sedmnáctiprocentní navýšení dotace na lůžko v domovech důchodců a ústavech sociální péče. Úhrnem za celou republiky činí toto navýšení téměř 600 milionů korun. Lze konstatovat, že kraje dostaly bezúplatně majetek státu využívaný zařízeními sociálních služeb a více finančních prostředků, než kolik na zajištění provozu těchto zařízení dostávali bývalí zřizovatelé – okresní úřady.

V jednom nejmenovaném kraji ve východních Čechách se však zastupitelé rozhodli, že u některých z takto získaných zařízení nebudou financovat provoz. Tuto skutečnost sdělili starostům obcí, v nichž jsou tato krajská zařízení sociálních služeb umístěna. Dopis krajských zastupitelů příslušným starostům obsahoval lakonické sdělení v tom smyslu, že schválený rozpočet kraje na rok 2003 bohužel nepočítá s financováním některých vybraných zařízení (převážně se jedná o penziony-domovy pro důchodce a pečovatelskou službu). Dopis obsahoval i doporučení starostům na vytvoření potřebných zdrojů v rozpočtu města na financování provozu těchto zařízení v roce 2003. Tento dopis byl vyvoleným starostům zaslán koncem prosince 2002, tedy v době uzavírání návrhů obecních rozpočtů. Potud tedy holá fakta o nastupujícím “novém trendu” chování jednoho kraje vůči obcím na jeho území.

Podíváme-li se na toto rozhodnutí krajského zastupitelstva ze strany nutného dodržování příslušných legislativních norem a případně navazujících usnesení vlády, zjistíme následující fakta:

1. Orgány krajů mohou zasahovat do samostatné působnosti obce v případě, že to vyžaduje ochrana zákonem a pouze způsobem, který stanoví zákon (viz § 7 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Znamená to, že kraje nemohou po obcích v žádném případě požadovat financování provozu krajských zařízení z obecních rozpočtů a odvolávat se přitom na rozhodnutí zastupitelstva kraje.

2. Výkon zřizovatelské funkce kraje k zařízením sociálních služeb spadá do samostatné působnosti kraje. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi, ale nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat žalobu (viz § 14 odst.4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

3. Ve smyslu Přílohy č. 6 k zákonu č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 jsou ze státního rozpočtu na rok 2003 v rámci finančních vztahů k rozpočtům krajů poskytovány krajům účelové dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů krajům, z toho dotace na sociální služby činí celkovou částku 4 811 282 tis.Kč. Z těchto necelých 5 mld. Kč připadá na nejmenovaný východočeský kraj téměř 280 mil. Kč. Znamená to, že tato dotace je určena na financování provozu těch zařízení sociálních služeb, převedených na kraj k 1. lednu 2003 ve smyslu zákona č.290/2002 Sb. Ergo není možné z těchto finančních prostředků v roce 2003 financovat jiná – např. obecní zařízení sociálních služeb.

Ve svém důsledku tedy výše popsané rozhodnutí zastupitelstva jednoho kraje bude s největší pravděpodobností bohužel neplatné a zastupitelstvo kraje bude muset bohužel schválit jeho revokaci a současně sdělit příslušným starostům obcí, že ještě v roce 2003 bude kraj financovat svá zařízení sociálních služeb, umístěných v jejich obci.

Tento článek je míněn jako doporučení zastupitelstvům ostatních krajů, čeho by se měly vyvarovat při rozhodování, a to i v dobrém úmyslu finančně pomoci těm obcím, které nesou na svých bedrech financování svých zařízení. Kraje samozřejmě mohou obcím poskytovat dotace, ale z jiného zdroje peněz, než který jim byl účelově poskytnut ze státního rozpočtu v roce 2003 na sociální služby.