Ing. Jiří Zukal, Brusel

2003 – Evropský rok zdravotně postižených občanů

Dne 3. prosince 2001, v den, který je od roku 1993 deklarován jako Den zdravotně postižených občanů, ministři práce a sociálních věcí členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili rozhodnutí vyhlásit rok 2003 Evropským rokem zdravotně postižených občanů. Znamená to, že letos se po celé Evropě uskuteční stovky různých akcí, jejichž cílem je upozornit na problémy a překážky, se kterými se ve společnosti musí denně na evropském kontinentu potýkat 37 milionů zdravotně postižených lidí. Tyto akce se konají na národní, regionální i místní úrovni a účastní se jich nejen zdravotně postižení lidé a jejich rodinní příslušníci, ale i zákonodárci, zástupci státního a soukromého sektoru, nevládních organizací. Hlavním cílem kampaně je prosadit aspekt zdravotně postižených občanů do jednotlivých politik Evropské unie, což znamená uplatnění priorit a potřeb těchto občanů ve všech politikách v rámci dodržování principu rovných příležitostí.

Evropská unie již řadu let prosazuje strategii vstřícnou ke zdravotně postiženým, jejímž základním cílem je formování společnosti otevřené a přístupné všem občanům. Pokud strategii provázejí určité překážky, musí být identifikovány a následně odstraněny. Tento přístup je zakotven v dokumentu Organizace spojených národů “Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením”. Strategie Unie je zaměřena na tři hlavní cíle:

• spolupráce mezi Evropskou komisí a členskými státy v dané oblasti

• plné zapojení zdravotně postižených osob do běžného života

• zohlednění problematiky zdravotně postižených občanů při vytváření jednotlivých komunitárních politik

Nejvíce aktivit však realizují samostatně jednotlivé členské země EU. Spolupráce na komunitární úrovni probíhá pouze když je efektivnější než na národní úrovni. Evropská komise koordinuje spolupráci mezi jednotlivými členskými státy, shromažďuje informace a zkušenosti z jednotlivých zemí a napomáhá jejich výměně, vypracovává komparativní studie a statistiky. Snaží se o zvýšení povědomí nejširší veřejností a zároveň vyvíjí aktivitu při zohledňování daných otázek jak v exekutivní, tak i legislativní činnosti Evropské komise. Členské státy také založily “Skupinu zástupců členských států k problematice zdravotně postižených”, která pravidelně zasedá a je hlavním fórem pro výměnu názorů a zkušeností. Na úrovni Evropského parlamentu působí zase Skupina pro zdravotně postižené občany (Disability Intergroup), jejíž členy nedelegují jednotlivé parlamentní stranické skupiny, ale každá z patnácti členských zemí.

Hlavním úkolem Unie v dané oblasti je nalézt pro zdravotně postižené občany uplatnění ve společnosti a především zaměstnání. Tato problematika je součástí Národních akčních plánů zaměstnanosti a Národních akčních plánů proti chudobě a sociálnímu vylučování. Je nezbytné, aby Evropská společenství přijímala nediskriminující legislativu ve všech oblastech společenského života, například v dopravě, školství, bytové výstavbě, informační společnosti. Od roku 1999 působí také Evropské fórum zdravotně postižených (EDF), které vyvíjí aktivitu především ve vztahu k různým evropským institucím.

Nový impuls přinesl Evropský kongres zdravotně postižených, který se konal v Madridu v březnu 2002. Více než 600 účastníků z 34 zemí schválilo dokument nazvaný “Madridská deklarace”. V něm se navrhuje, aby byla provedena analýza situace zdravotně postižených občanů v Evropské unii, kteří se často setkávají s diskriminací, vylučováním ze společnosti a musí bojovat s chudobou. Deklarace navrhuje program, který zahrnuje akce, na nichž se budou podílet zástupci národních a místních organizací pro zdravotně postižené občany, zaměstnavatelé, učitelé, zástupci hromadných sdělovacích prostředků, rodiče, zákonodárci, politici.

Během Evropského roku zdravotně postižených by měly být propagovány mimo jiné tyto zásady a principy:

• vše, co se vztahuje k zdravotně postiženým občanům by se nemělo provádět bez jejich vědomí; tito občané by se měli prostřednictvím svých organizací podílet na tvorbě legislativy; národní organizace by měly v rámci Evropské unie navázat dlouhodobou spolupráci

• zdravotně postižení občané mají mít stejná práva jako ostatní občané; toto se vztahuje především na širokou oblast lidských práv

• zdravotně postižení občané chtějí mít stejné příležitosti jako ostatní, nechtějí být odkázáni na charitu

• vytvořit společnost “pro všechny”; to znamená odstranění bariér a zkostnatělých postojů a dát příležitost všem občanům

• vytvořit životní prostředí přijatelné pro všechny občany

• rovnost a zajištění účasti ve všech oblastech společenského života

• zdravotně postižení občané musí působit jako aktivní občané

• umožnění životního stylu podle představ zdravotně postižených; k tomu by jim měli napomáhat osobní asistenti, pečovatelé a odborně vyškolení pracovníci

Evropská unie vyčlenila ze svého rozpočtu na rok 2003 celkem 12 milionů EUR na financování akcí vztahujících se k Evropskému roku zdravotně postižených občanů. Z této sumy budou financovány akce pořádané národními organizacemi zdravotně postižených občanů, akce nevládních organizací, dále vypracování studií a analýz k danému tématu a část prostředků směřuje i do oblasti spolupráce s hromadnými sdělovacími prostředky. Každý členský stát Evropské unie byl požádán, aby založil Národní výbor pro Evropský rok zdravotně postižených, ve kterém jsou kromě organizací sdružujících zdravotně postižené občany zastoupeni další relevantní činitelé z politické a hospodářské sféry. Tento orgán je hlavním koordinátorem a kontaktním místem pro veškeré záležitosti Evropského roku. Úkolem tohoto národního orgánu je především rozdělovat finanční prostředky, které obdrží členský stát od Evropské komise. Výbor především vyhlašuje výběrová řízení a následně potom vybírá vhodné projekty, které dostanou příspěvek z prostředků EU.

K finančním prostředkům od Evropské unie přispívají ve většině zemí i národní vlády. Například ve Velké Británii činil původní příspěvek vlády na Evropský rok zdravotně postižených 1,3 milionu liber. Vzhledem k tomu, že bylo podáno 1100 návrhů projektů, vláda vyčlenila na daný účel další milion liber. To znamenalo, že k původně schváleným 93 projektům Národní koordinační výbor mohl vybrat dalších 78 projektů. Mezi úspěšnými projekty byla například videokazeta Britského filmového institutu “Příručka jak docílit nárůst povědomí o zdravotně postižených občanech” nebo projekt Britské rady zdravotně postižených “Zřízení britského parlamentu zdravotně postižených”.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2003.