Ing. Michaela Severová
vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Litomyšl,
tisková mluvčí

Když se Michaela v roce 1975 narodila ve znamení Vodnáře, nebylo to v Litomyšli. Jsem naplavenina, říká o sobě. Spolupracovníci o ní prohlásili, že se z ní litomyšlský patriot stal během čtrnácti dnů. V tak krásném městě a s tak zajímavými lidmi to není těžké, dodává Michaela. Vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, obor veřejná správa a regionální ekonomika. Dokonce má vedlejší specializaci veřejné finance. Jako tiskové mluvčí, což je část jejích radničních povinností, se jí to již mnohokrát osvědčilo. Psala tady diplomovou práci, pak prošla konkursem. Téma diplomové práce bylo docela přísně odborné: Akty obecního zastupitelstva a obecní rady. Jedna kapitola se jmenovala Jak se rodí usnesení a dodnes si z ní spolupracovníci utahují, když dá některé usnesení radnici pořádně zabrat. Co na to teorie, ptají se. Michaela ráda cestuje po republice, má ráda muziku – při té příležitosti chválí litomyšlský klub Kotelna, kde se hraje rock, jazz i alternativní hudba, někdy si i zazpívá s kapelou přátel. Největším koníčkem je jí – jak jinak! – práce. Připišme jí body i za to, že nemá televizi a v ušetřeném čase raději čte. Čtyři roky měla na starosti organizační odbor, k tomu povinnosti tiskové mluvčí. Od letošního ledna je vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu. Je také výkonnou ředitelkou sdružení České dědictví UNESCO a aktivně se podílí na práci sdružení osmi měst Česká inspirace. Často v rozhovoru připomíná, co všechno se ona sama i její spolupracovníci na radnici naučili od legendárního litomyšlského starosty Miroslava Brýdla. Například odvaze pustit se do věcí, které se zpočátku zdají být neřešitelné. A ony v docela velkém procentu kupodivu nakonec vyjdou! zdůrazňuje Michaela. Za další klad považuje poměrně velkou volnost v práci, prostor pro kreativitu a tým mladých lidí, které starosta na radnici soustředil. “Občany se snažíme o všem průběžně informovat a umožnit jim podílet se na rozhodování o věcech veřejných”, říká Michaela. “Nechť se vše děje na světle, to je heslo jedné neziskové organizace, které mne inspirovalo”. Michaela má velké zkušenosti s vytvářením image města. Snaží se, aby Litomyšl vystupovala s propracovanou grafickou formou, od písma a barvy až po logo. Kromě pravidelně aktualizovaných webových stránek vydává město měsíčník Lilie, rozšiřovaný v Litomyšli a integrovaných obcích zdarma. Část nákladů se úspěšně daří uhradit inzercí místních firem, zdejší sponzoři podporují i výroční publikaci o životě města. Kabelová televize vysílá přibližně půlhodinovou smyčku, jež se třikrát do týdne obměňuje. Některé události se kompletují na kazety, prodávané pak v informačním centru a z databáze se také vytváří moderní audiovizuální kronika města. Na městském úřadě se utvářejí pracovní týmy pro velké akce. Průřezový přístup k úkolům podporuje i skutečnost, že na zasedání rady chodí všichni vedoucí odborů, už tam se rodí týmová práce. Rozvíjejí ji pak i v rámci své agendy. “Často sezvu například “mediální kavárnu” a s lidmi, s kterými hodně spolupracuji, probírám projekty v širších souvislostech. Na pravidelné tiskové konference zvu nejen lidi z radnice, ale každého, kdo ve městě dělá něco zajímavého”. Samozřejmě, že i v Litomyšli chtějí někteří ekonomové v zastupitelstvu vidět z každé vynaložené koruny rychle výsledek. Nelze jim to mít za zlé, jsou to přece veřejné peníze. Cestovní ruch ovšem neumí zajistit rychlý efekt.“Když někdo namítne, že zámek by měl mít větší návštěvnost, upozorním ho i na to, že třeba na náměstí vzniká řada nových restaurací a obchůdků s dárkovým zbožím. To je ta zprostředkovaná odezva propagace města”, dodává Michaela. Část rozsáhlých aktivit Michaely Severové můžeme sledovat na www.litomysl.cz.

Ing. Martin Macenauer
webmaster Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem

Narodil se v Bystřici pod Hostýnem v roce 1976, ve znamení Kozoroha. Po studiích se do města vrátil. “Mám rád kopečky a lesy”, říká Martin. Jezdí jimi na horském kole a na lyžích, hraje v rockové kapele, zpívá v pěveckém sboru. Na prvním místě jsou však u něho počítače. Absolvent Vysokého učení technického v Brně na sebe upozornil zpracováním webové prezentace města. Bystřice po Hostýnem se jí přiřadila k sledovaným a respektovaným sídlům. Martin patří ke generaci, která s počítači vyrůstala a prostřednictvím her zvládala postupně výrazové prostředky nového média.

“Civilní služba mne přivedla na úřad, kde zrovna měli obtíže s webovými stránkami. Sehnal jsem si materiály, k tomu celkem slušný program, nějaké nástroje a technickou přípravu prezentace města jsem během civilní služby vzal pomalu na sebe. Úřad měl zprvu tři počítače, když jsem měl končit, bylo jich už dvacet. Potřebovali druhého informatika a tak jsem zůstal. Kromě webových stránek města vytvářím elektronickou verzi zpravodaje, prezentaci mikroregionu, vytvořil jsem stránky některým okolním obcím a školám. Teď už musím další požadavky odmítat, protože udržovat, aktualizovat a rozvíjet městské stránky je hodně náročné. Trochu mne pak mrzí, že některým obcím pomohu přivést stránky na svět, pak však není nikdo, kdo by prezentaci rozvíjel. Webové prezentace jsou neúprosné tím, že žijí aktualizacemi, změnou a když nejsou systematicky udržovány, velmi rychle vyhasínají. Není podstatné, zda jsou vybaveny oslnivými efekty, musí však odrážet rytmus života sídla”. Přibližně dva roky poté, co se Martin začal o stránky města starat, dostávala se prezentace do širšího povědomí. V druhé polovině roku 2001 se o ní mluvilo v odborných kruzích již často a vzápětí zvítězila Bystřice pod Hostýnem v kategorii měst v soutěži týdeníku Veřejná správa Objev roku. Od té doby se podle Martinových slov obecné povědomí o městě zcela změnilo. Stránky Bystřice pod Hostýnem jsou inspirací také pro školy v širším okolí. V nedávné soutěži ministerstva školství bystřické děti dobře obstály, protože jejich originální pojetí, vlastní rukopis a propracovanost webové prezentace byly na první pohled rozpoznatelné. Moderní nehmotnou produkci považují mnozí stále za hru. Zaplatit zedníkovi je samozřejmé, ten programátor si však hraje! Ovšem web nenávratně zmenšil svět a pro řadu z nás se stal rozhlednou, kterou neopomeneme před každou zamýšlenou cestou navštívit. Objevy učiněné v neviditelné houštině mohou mít dalekosáhlý význam. Kdo se osobitým a zajímavým způsobem prezentuje, hodně udělal pro to, aby se vyhranil proti smířenému přístupu “panenky vysedávající v koutě”.

Nedělejme si však iluze. Než bude webových tvůrců Martinova typu více a než s nimi budou zastupitelé a úředníci systematicky spolupracovat tak jako v Bystřici pod Hostýnem, proteče webovou řekou ještě mnoho slov a obrazů.

“Český web je specifický”, souhlasí Martin. “Je to možná tím, že je tak mladý. V první fázi vzniklo mnoho prezentací jenom proto, že se to patřilo. Nové médium má však svoje nezastupitelné vyjadřovací schopnosti. Kdo jich nevyužívá, zdržuje. Příkladem je třeba nekontaktní elektronická adresa. U měst a obcí je také lepší, když stránky připravuje vlastní informatik. Dneska je porada, něco z ní pro veřejnost vyplývá, na webu to tedy musí být hned. Firma takhle pružná nemůže nikdy být”.

Na to, že v Bystřici je osm tisíc obyvatel, je zájemců o web hodně. Hypertext a jeho horizontální kouzlo fungují také v široké spolupráci různých subjektů ve městě. Velkou roli hrají školy, kde přibývá zadání úkolů, spjatých s vyhledáváním na internetu. Často přijdou za Martinem, zajímají se o další věci. Jiskřička zaujetí je vykřesána. Práci Martina Macenauera můžeme sledovat na www.mubph.cz.

Jiří Chum