PhDr. Oldřich Čepelka, Tima Liberec

Iniciativa Evropské unie LEADER:
Šance pro český venkov?

Venkov zaujímá podle kritérií Evropské unie 92 procent území České republiky, a podobně i Libereckého kraje. Dost na to, abychom se už dnes zajímali, jakou příležitost pro jeho rozvoj přinesou strukturální fondy Unie, zejména Evropský zemědělský záruční a orientační fond (EAGGF). Málo informovaní lidé – a to i na významných místech ve veřejné správě – si představují, že zemědělský fond funguje jen pro zemědělce, respektive pro zemědělskou výrobu a zpracování potravin. Je to hluboký omyl: v posledních letech dochází k obrovskému přesunu pozornosti, sil a finančních prostředků Unie na takzvaný druhý pilíř Společné zemědělské politiky – tedy na ochranu přírody a tvorbu krajiny, na takzvané multifunkční zemědělství, na kvalitu potravin (např. organické zemědělství) a také na nezemědělské aktivity na venkově. K předním úkolům nyní patří zastavení odlivu obyvatel z venkova, jejich stabilizace a zřizování nových pracovních míst mimo zemědělství, poskytnutí moderních komunikačních technologií obyvatelům.

LEADER je historicky nejúspěšnější nabídkou Evropské unie k zvládnutí problémů na venkově pomocí financování místních iniciativ. V řadě zemí (Irsko, Španělsko, Portugalsko, ale podle některých názorů i Finsko nebo Spojené království) se jeho vliv na rozvoj venkova hodnotí jako zcela zásadní převrat v rozvoji venkovských oblastí.

Jestliže se Česká republika stane součástí Unie řekněme v roce 2004, mohli bychom čerpat finanční pomoc i na tyto účely. Budeme však mít připraveny kvalitní projekty, které vzniknou v souladu s platnými směrnicemi?

Směrnici k iniciativě LEADER známe, je součástí publikace "Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova", kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a napsal autor této stati. Je k dispozici prostřednictvím www.tima-liberec.cz a lze ji také stáhnout z webových stránek ministerstva www.mmr.cz.

LEADER je prostředek pro financování drobných, většinou neinvestičních záměrů různých subjektů, které působí ve vymezeném venkovském území. Poskytuje podporu pilotním, integrovaným strategiím venkovských oblastí, podporuje spolupráci mezi venkovskými oblastmi v jedné zemi nebo mezi více zeměmi a tvorbu sítí na celoevropské úrovni. Obsahuje tři cílové aktivity, z nichž nejdůležitější je takzvaný integrovaný rozvoj venkova.

Přednost se dává strategiím, které pomáhají vytvářet nová pracovní místa a aktivity pro ženy a mladé lidi. Obecně platný seznam priorit však může členský stát rozšířit dle svého uvážení. Většinou mají schvalované projekty další dopady:

1. zvýšení kvality života ve venkovských oblastech

2. co nejlepší využití místních přírodních a kulturních zdrojů

3. zhodnocení místní produkce zejména usnadněním přístupu na trh společnými akcemi malých výrobců

4. Využití know-how a nových technologií pro zajištění konkurenceschopnosti místních výrobků a služeb

LEADER má pět podstatných charakteristik, které jej odlišují od většiny jiných programů, například od všech dosavadních státních programů v České republice, a také od předvstupního programu SAPARD.

1. Je založen na místním partnerství. To je spojenectví různých subjektů, které v daném území působí, zejména obcí, soukromých firem, zemědělských i nezemědělských podnikatelů, nestátních neziskových organizací, ale třeba i škol, místního úřadu práce a dalších aktérů, kteří mají smysluplné rozvojové záměry.

2. Je založen na jednotné místní rozvojové strategii, která tyto záměry integruje do jednoho proudu. Strategie může být zaměřena třeba na podporu místního podnikání za účelem zvýšení cestovního ruchu.

3. Má výrazně decentralizované řízení i financování. Nikoliv ministerstvo či jeho územní pobočky, ale sami lidé (zástupci místních organizací) si určují, na které aktivity se zaměří. Zájemci vytvoří místní partnerství, sami si zvolí řídící výbor (tzv. skupinu pro místní akce), který zpracuje rozvojovou strategii. Tu přihlásí výbor do celostátního výběrového řízení a když uspěje, dostane na svůj účet příspěvek (až 100 %, prakticky třeba 30 miliónů korun). Tuto částku pak sám výbor postupně rozděluje mezi zájemce (kteří vlastně mezi sebou soutěží svými projekty), kontroluje je, monitoruje postup a vyhodnocuje výsledky. Teoreticky vzato, měl by na to v Praze stačit jeden úředník.

4. LEADER uplatňuje přístup "zdola nahoru" - od místních problémů, místních nápadů, místních subjektů, místních možností a potřeb. Zatímco dnes vláda či parlament něco (osvíceně a rozumně) schválí a úředníci pak možným příjemcům vysvětlují, na co mají nárok nebo k čemu mohou zaměřovat své projekty, v programu LEADER přichází tato iniciativa zdola, od místních aktérů. Pravda, na počátku k tomu musí vláda vydat výzvu a určitý centrální orgán pak také bude vybírat mezi všemi rozvojovými strategiemi ty, které podpoří (při omezených prostředcích v rozpočtu to ani jinak nejde – avšak takové rozhodování má být velmi průhledné, aby nevzbuzovalo pochybnosti).

5. Rozvojové strategie, resp. dílčí projekty by měly mít inovační, průkopnický charakter. Tento požadavek se v posledních letech trochu změkčil a nyní se tím většinou rozumí jedinečnost v rámci daného území, nikoliv v celé členské zemi.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2003.