PhDr. Oldřich Čepelka,
občanské sdružení OMEGA Liberec
omega@tima-liberec.cz

Slovenský venkovský parlament.
A švédský. A český?

Nedaleko Martina jednal v říjnu 2002 Slovenský venkovský parlament (VIPA). Schází se jednou za dva roky a není to parlament "normálního" druhu. VIPA je prostě občanské sdružení, jehož členy jsou ti, kteří se zajímají o obnovu a rozvoj venkova na Slovensku. Lidé z nevládních neziskových organizací, včetně cestovních kanceláří a poradenských firem. Parlament sice nesdružuje přímo obce, ale pochopitelně mnoho zastupitelů i samotných starostů je aktivních v místních nestátních neziskových organizacích a mohou být tedy účastníky VIPA. Sejdou se jednou za dva roky, v meziobdobí pracují jeho volené orgány (předsednictvo) a kancelář.

Venkovský parlament není žádná slovenská specialita. Vznikl po vzoru podobných parlamentů v Maďarsku a Estonsku a ty zase vznikly po vzoru švédského venkovského parlamentu. A ačkoliv ten švédský je ve světě možná nejznámější, skutečně prvním byl venkovský parlament ve Finsku.

Navštívil jsem všech pět zemí, kde venkovské parlamenty existují a nejvíce na mne zapůsobil právě švédský. V roce 1989 tam vznikla Rada lidových hnutí pro rozvoj venkova. Vznikla zcela přirozeně zdola, z vědomí nutnosti společné prezentace a společné akce mnoha roztroušených místních hnutí a organizací. Hlavním účelem Rady je lobování ve prospěch potřeb venkovských komunit.

Organizace dnes zahrnuje zhruba 3800 místních skupin lidí, kteří mají zájem na rozvoji života ve venkovských komunitách. Celkem v nich pracuje více než 70 tisíc lidí. Jednou za dva roky se jejich zástupci sjedou na jednání Venkovského parlamentu. Venkovský parlament se v posledních letech stal institucí, které naslouchá vláda i švédský parlament. To švédský venkovský parlament spoluurčuje reálnou politiku venkova ve Švédsku, ovlivňuje tvorbu zákonů, koná obrovskou nestranickou politickou práci ve prospěch venkova.

Zpět na Slovensko: posláním VIPA je zlepšit životní podmínky obyvatel venkova. Získává, zpracovává a šíří informace o venkovu a pro venkov, formuluje společné zájmy a postupy ve prospěch venkova a prosazuje je, zajišťuje výměnu zkušeností a poznatků z rozvoje venkova.

Jak to probíhá konkrétně? Co představitelé VIPA za první dva roky existence dokázali? Delegáti VIPA působí v národním monitorovacím výboru pro SAPARD (v České republice takto působí hlavně lidé z ČSOP a není mi známo, nakolik aktivně pro výkon této funkce spolupracují s venkovskými mikroregiony a s nemnohými nevládními neziskovými organizacemi, které působí ve prospěch rozvoje venkova). Členové předsednictva jednají s výbory Slovenské Národní rady a s jednotlivými poslanci, mají dobré vztahy s některými ministry a po volbách zdá se i s některými politickými stranami (všiml jsem si aspoň Asociace nového občana současného místopředsedy Národní rady P. Ruska, známého i u nás jako majitele úspěšné televize Markíza).

Užitečná byla analýza volebních programů politických stran z hlediska jejich obhajoby zájmů venkova. Zjistilo se, že ani jedna strana neměla v úmyslu zabývat se integrovaným rozvojem venkova a venkov chápaly jako prostor pro zemědělství a lesnictví (jak by asi analýza volebních programů dopadla u nás?). VIPA se však rozhodl oslovit představitele hlavních politických stran a upozornit je na problémy a potřeby venkova.

Co je důležité - VIPA nepracuje pouze v hlavní kanceláři nebo jednou za dva roky plenárně. Organizuje se také na místní úrovni. Na celém území Slovenska bylo zřízeno 35 komunikačních center (KC), s nimiž spolupracují vyškolení facilitátoři neboli manažeři místního rozvoje. Tito lidé (dnes často bez hlavního pracovního poměru, absolventi na praxi) mají pomáhat místním komunitám tím, že oběma směry zprostředkovávají informace. Zdá se, že sortiment jejich činností a služeb je zatím omezený a nepodařilo se zjistit, že by KC byla schopna běžně poskytovat kvalitní poradenství například v přípravě projektů pro SAPARD, anebo, že by byli skutečnými iniciátory sdružovacích procesů na místní úrovni. Kromě KC spolupracuje VIPA ještě s 13 informačními body, které mají nižší úroveň činnosti než KC.

VIPA se začíná rozšiřovat i na regionální úrovni: v souvislosti se vznikem krajů se v Banské Bystrici ustanovila regionální rada, která je vlastně krajskou organizací VIPA. Peter Rusnák tu dokonce získal historicky první titul vipana. Venkovské parlamenty mají existovat ve všech slovenských krajích (krajů je osm, organizací bude pět, neboť pro některé kraje jsou krajské VIPA společné).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2003.