Mgr. Kateřina Valachová,
Kancelář veřejného ochránce práv

Úloha stavebního úřadu a obce v řízení o vyklizení stavby

Na veřejného ochránce práv se často obracejí osoby s žádostí o posouzení správnosti aplikace ustanovení § 96 stavebního zákona – vyklizení stavby (bytové jednotky) stavebním úřadem a to jak vlastníci staveb, tak uživatelé bytových jednotek. Častým dotazem je, zda je stavební úřad oprávněn či povinen nařídit pronajímateli (vlastníkovi stavby) poskytnutí bytové náhrady, kdo určí formu bytové náhrady (tj. náhradní byt, náhradní ubytování, přístřeší) a jaká je úloha obce při nařízení vyklizení stavby (bytové jednotky). V textu se pokusím zodpovědět, kdy jsou splněny podmínky pro nařízení vyklizení stavby a kdy je aplikace ustanovení § 96 stavebního zákona vyloučena, a rovněž, zda je obsahem rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby rozhodnutí o bytové náhradě.

Institut vyklizení stavby je upraven zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon) v ustanovení § 96. Obsah tohoto ustanovení byl naposledy změněn zákonem č. 83/1998 Sb. s účinností od 1. 7. 1998.

8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb.

Obecná charakteristika, odkladný účinek, soudní přezkum

Jde o individuální správní akt vydaný stavebním úřadem na základě splnění podmínek stanovených v ustanovení § 96 stavebního zákona. Hlavním účelem institutu vyklizení stavby je ochrana veřejného zájmu – ochrana zdraví a života osob. S ohledem na tuto skutečnost nemá podání odvolání proti rozhodnutí o vyklizení stavby odkladný účinek. Toto rozhodnutí bylo rovněž dříve vyloučeno z přezkumu soudem ve správním soudnictví podle § 248 odst. 3 o. s. ř. (ve vztahu k příloze A o. s. ř.) ve znění účinném do 31. 12. 2002 (rovněž viz rozsudek Krajského soudu v Plzni Rs 273 37 Ca 76/98). Toto ustanovení o. s. ř. vylučovalo z přezkoumávání soudem rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A, která byla součástí o. s. ř., jakož i rozhodnutí jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony. Dne 1. 1. 2003 nabyl účinnosti zákon č. 151/2002 Sb., který novelizoval o. s. ř. a zrušil jeho přílohu A. Od tohoto dne je tedy možné rozhodnutí o vyklizení stavby vydané stavebním úřadem přezkoumat soudem.

Pro určení účastenství v řízení o vyklizení stavby je nutno aplikovat ustanovení § 97 stavebního zákona. Okruh účastníků stanoví na základě citovaného ustanovení stavební úřad. Stanovení okruhu účastníků bude záviset na konkrétní situaci, v důsledku níž je vyklizení stavby stavebním úřadem nařizováno.

Dle citovaného ustanovení jsou tedy účastníky řízení o vyklizení stavby osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich a uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení stavebním úřadem nařízena. Pojem “uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor” je širší než “nájemci jednotlivých bytů a nebytových prostor” .

Pokud se osoba domnívá, že nebyla v rozporu se zákonem přizvána za účastníka řízení, a domáhá se na stavebním úřadu přiznání účastenství, je povinen stavební úřad buď této osobě účastenství přiznat, shledá-li, že může být tato osoba rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčena, nebo rozhodnout o tom, že není účastníkem řízení správním rozhodnutím, proti kterému se může tato osoba odvolat. Odmítnout osobu za účastníka řízení bez správního rozhodnutí pouhým sdělením, či opatřením stavebního úřadu, nebo dokonce setrvat v nečinnosti, je v rozporu s ustanovením § 14 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, v platném znění (správní řád).

Stavební úřad je povinen po vydání rozhodnutí o vyklizení stavby rozhodnutí doručit všem účastníkům řízení. V případě nařízení vyklizení bytové jednotky musí být rozhodnutí stavebního úřadu doručeno všem uživatelům bytové jednotky, nestačí doručení pouze nájemci vyklizované bytové jednotky dle nájemní smlouvy. Pokud stavební úřad toto opomine, nelze doručení pokládat za řádné doručení s účinky oznámení ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu.

Účastníci řízení jsou oprávněni podat proti rozhodnutí o vyklizení stavby ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání u stavebního úřadu, který napadané rozhodnutí vydal. Stavební úřad seznámí tak, jak to ukládá ustanovení § 56 správního řádu, ostatní účastníky řízení s obsahem podaného odvolání a ve lhůtě dle ustanovení § 57 odst. 2 správního řádu, tj. 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo, předloží je spolu se spisovým materiálem a případně s výsledky doplněného řízení odvolacímu orgánu, nerozhodne-li v této lhůtě stavební úřad o odvolání v rámci autoremedury dle ustanovení § 57 správního řádu sám.

Na tomto místě pokládám za vhodné poukázat na skutečnost, že nestačí ostatní účastníky řízení o podaném odvolání pouze “vyrozumět” a stanovit jim lhůtu k podání vyjádření k obsahu odvolání, aniž by jim odvolání bylo jako ostatním účastníkům řízení současně zasláno, není-li obsah odvolání dostatečně patrný z textu vyrozumění. Nelze tedy za seznámení s obsahem podaného odvolání ve smyslu ustanovení § 56 správního řádu pokládat pouhé obeslání účastníků řízení formou sdělení o podaném odvolání s výzvou k podání vyjádření ve stanovené lhůtě nebo stanovení lhůty k dostavení se na stavební úřad k nahlédnutí do obsahu odvolání a k vyjádření.

Z vyrozumění stavebního úřadu o podaném odvolání, by mělo být patrné, co je obsahem odvolání, kdo je účastníkem řízení, který odvolání podal, namítáno. Mělo by z něho být zřejmé, k čemu se mají ostatní účastníci řízení vyjádřit. Bude-li podané odvolání obsahovat pouze stručné formulace typu:

“ …….odvolávám se v celém rozsahu…….., …….. nesouhlasím s rozhodnutím ………", postačí seznámení s tímto obsahem v textu vyrozumění. Je-li podané odvolání naopak obsáhlé, je vhodné aby stavební úřad v prosté kopii k vyrozumění přiložil každému účastníku řízení toto odvolání a stanovil mu lhůtu k vyjádření se ode dne doručení vyrozumění. Tento postup vyloučí jakékoli pochybnosti o tom, zda se ostatní účastníci řízení měli možnost seznámit s celým obsahem podaného odvolání a mohli se k němu vyjádřit.

Vyrozumění o podaném odvolání není správním rozhodnutím, mělo by nicméně splňovat obecná kritéria určitosti, označení přílohy (odvolání), je-li přiložena, stanovení lhůty k vyjádření ode dne doručení a rozdělovník.

Ustanovení § 96 stavebního zákona zakotvuje povinnost stavebního úřadu nařídit vyklizení stavby, jsou-li splněny podmínky zde stanovené. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně a stavební úřad je povinen v souladu se zásadou legality jejich splnění zkoumat, než přistoupí k nařízení vyklizení stavby.

1. První podmínkou je, aby nejpozději v okamžiku vydání rozhodnutí o vyklizení stavby, byla stavba ve stavu odůvodňujícím nařízení vyklizení. Nelze tedy vyklizení stavby nařídit nebo rozhodnutí o vyklizení stavby odůvodnit tak, že v některých budoucích fázích realizace povolených stavebních úprav stavba “bude ve stavu, který bezprostředně ohrozí život nebo zdraví osob". Stav stavby bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob musí existovat nejpozději v okamžiku vydání rozhodnutí.

2. S tímto souvisí druhá podmínka, a sice, že tento stav bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob. Podmínkou pro nařízení vyklizení je tedy i dosažení určité intenzity ohrožení – ohrožení života nebo zdraví osob a splnění časové podmínky - bezprostřednost ohrožení. Za stav bezprostředně ohrožující život nebo zdraví lze pokládat například existenci zdravotně závadných plísní, závažné narušení statiky, havárii znemožňující užívání bytu bez ohrožení zdraví.

Jsou-li výše stanovené podmínky naplněny je stavební úřad povinen nařídit vyklizení stavby. Pokud stavební úřad nezahájí řízení o vyklizení stavby nebo pokud nerozhodne ve lhůtě stanovené v § 49 odst. 2 správního řádu, je povinen nadřízený stavební úřad zjednat nápravu na základě ustanovení § 50 správního řádu a sám ve věci rozhodnout.

Nejsou-li výše uvedené podmínky pro aplikace ustanovení § 96 stavebního zákona naplněny, není stavební úřad oprávněn vyklizení nařídit. Rozhodnutí o vyklizení stavby nesmí být vydáno z důvodu plánovaného provádění stavebních úprav nebo rekonstrukce, jakkoli přispějí ke zkvalitnění bydlení či ke zlepšení stavebně-technického stavu stavby.

Jde-li o stavbu obsahující byty je namístě, aby vlastník stavby, pronajímatel, postupoval dle ustanovení občanského zákoníku upravujících provádění stavebních úprav v bytě nájemce, v krajním případě pak dle ustanovení § 711 odst.1 písm. e) zákona č. 40/1964 Sb. v platném znění, občanský zákoník ¹⁾. Stavebnímu úřadu nepřísluší vstupovat do těchto občansko-právních vztahů a upravovat je (nahrazovat) správním rozhodnutím.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 23/2003.

1. § 3 (1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.