Osada v místech, kde Tichá Orlice vystupuje z těsného skalnatého údolí, je připomínána v roce 1227 a koncem téhož století již nepochybně měla charakter městečka. Místní hrad v nechal v roce 1338 zbořit markrabě Karel. Panství patřilo od roku 1709 Kinským z Vchynic, za jejich po staletí trvající vlády došlo k značnému hospodářskému rozkvětu místa. Někdejší středisko panství - zámek na okraji rozlehlého parku - dnes hostí Orlické muzeum. Napojeno na železniční síť bylo město již v roce 1845, kdy se zdejší trať stala osudnou průkopníkovi železniční dopravy Janu Pernerovi. V současnosti v Chocni žije více než devět tisíc obyvatel.

Městský národní výbor schválil 9. června 1976 znak s kalichem, hostií, metlou a důtkami, tedy se znamením užívaným městečkem od doby husitské do konce 17.století. Ovšem 13. ledna 1994 se rozhodlo zastupitelstvo vrátit k odlišné podobě choceňského znaku, zřejmě pocházející z doby vlády Václava Norberta Oktaviána Kinského (+1719) a obsahující postavu jeho osobního patrona. V červeném štítě stojí sv. Václav v pravici se štítem a v levici s praporcem, provázený dvěma vzlétajícími anděly ve zlatých řízách. Předseda PS PČR udělil Chocni znak v této staronové podobě 26. května 2000 současně s praporem.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR