Dvojice násilníků vyrve muži z ruky kufřík s penězi a prchá přes zasněžený trávník. Bezprostředně je ale pronásledují dva příslušníci bezpečnostní agentury. V jejich rukou se objevují zvláštní pistole. Žádný výstřel není slyšet, ale jeden z pachatelů padá k zemi, jako kdyby mu z ničeho nic nohy vypověděly poslušnost. Druhého muže hlídka po několika krocích dostihne a zneškodní přiložením elektrického paralyzéru. Potom se ukáže, že i tento pachatel byl na útěku zasažen elektrodou, ale účinnost taseru byla snížena náhodným nafouknutím bundy větrem.

Když jsme v loňském osmém čísle poprvé informovali o moderní nesmrtící zbrani zvané Air Taser, uvedli jsme, že se u nás pravděpodobně neprodává a že je otázka, zda by některé modely nepatřily mezi zakázané zbraně podle § 21 zákona č. 288/1995 Sb. Nyní je načase tuto informaci opravit. Air Tasery z produkce americké firmy Taser International už distribuuje společnost s ručením omezeným Harpia Praha, která je jejich výhradním dovozcem pro Českou a Slovenskou republiku.

Jednatel firmy Harpia Miroslav Blažek tvrdí, že Air Tasery se bez problémů prodávají prakticky po celém světě. Nejde prý o zbraň, protože podobný způsob vystřelování nesmrtících střel se běžně používá u dětských hraček. Střední počáteční rychlost "střely" je jenom 37,2 ms-1 (max. 41,2 ms-1) a energie kolem 2,4 J, maximálně 2,9 J. I kdyby tedy šlo o plynovou zbraň ve smyslu zákona č. 288/1995 Sb., podle příslušného ustanovení téhož zákona by nepodléhala registraci a byla by volně prodejná osobám starším 18 let - což taser je. K prodeji v ČR byly tasery schváleny Elektrotechnickým zkušebním ústavem a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce.

Princip Air Taseru vychází z běžného elektroparalyzéru a přístroj se tak také může používat - tedy kontaktně, přiložením elektrod na oděv nebo na pokožku osoby. Co však má Air taser navíc, to je účinnost na větší než kontaktní dálku. Na přístroj lze nasadit vyměnitelnou hlavici, z níž se s pomocí stlačeného dusíku vystřelí dvojice šipek se zpětnými háčky, spojených s paralyzérem izolovanými vodiči, v základním "civilním" provedení délky 4,5 metru. Šipky se zachytí na oděvu - stačí jedna - a vyšlou šestisekundový impulz vysokého napětí (několik desítek tisíc V). I když se ale nezachytí ani jedna šipka, elektrický impulz si prý stejně většinou najde cestu probitím izolace vodiče, který se někde dotkne osoby. Účinek je potom stejný i přes vrstvy oblečení v celkové tloušťce až 5 centimetrů.

V případě zásahu kamkoliv na těle je účinnost taseru na rozdíl od jiných "mírnějších" prostředků stoprocentní. Spočívá v paralyzování nervového systému lidského těla. Taser vysílá sérii elektrických signálů, tzv. T-vlny, které jsou podobné signálům vysílaným z mozku při komunikaci se svalstvem. "Je to podobné jako při úmyslném rušení rozhlasového vysílání," vysvětluje pan Blažek. "T-vlny ruší normální signály šířící se nervovými vlákny v lidském těle. Člověk tak okamžitě ztrácí kontrolu nad svým tělem, není schopen koordinovaných pohybů a upadne na zem."

Pro pohodlnější zamíření bývá taser vybaven laserovým zaměřovačem. Osoby, jimž byly prodány výměnné hlavice, musí prokázat totožnost a jsou u prodejce evidovány. Při "výstřelu" se z každé hlavice vypustí na místě až 40 malých identifikačních štítků zvaných AFID. Štítky jsou očíslované, takže je možné podle nich identifikovat použitou hlavici a osobu, která ji koupila.

S použitím Air Taseru "v praxi" jsme se mohli seznámit při ukázce, kterou dovozce uspořádal koncem února v Praze. Zasažený figurant Roman Veselý na sobě předváděl účinky Air Taseru už poněkolikáté.

"Zásah vůbec nebolí, nevnímáte ho jako úder, nanejvýš to trochu štípne," říká pan Veselý. "Jenže člověk v té chvíli nemůže dělat vůbec nic. Je úplně ochromený, ale stále při vědomí. Když se to vypne, tak jsem za chvíli zase v pořádku. Ne, hlava nebolí, nohy se netřesou..."

Pro zasaženého existuje vlastně jediné nebezpečí újmy na zdraví: následky nekontrolovaného pádu třeba na betonu, protože člověk zasažený kamkoliv elektrickým výbojem je na několik sekund skutečně zcela bezvládný a nemůže se chránit. Úplně to stačí například k přiložení pout, k úniku napadené osoby nebo k přivolání pomoci, protože dobu zneškodnění útočníka lze navíc prodlužovat vysíláním dalších impulzů do "dálkových" elektrod nebo kontaktním použitím paralyzéru.

A zmíněná možnost zranění zasažené osoby je spíš teoretická. Podle amerických statistik při kopu nebo úderu baterkou, obuškem či jiným předmětem vzniká až asi 80% pravděpodobnost zranění osoby, zatímco během dvacet let používání Air Taseru byl počet zranění prakticky nulový. Dokonce i při náhodném zásahu do oka nakonec nedošlo k trvalému poškození zdraví. Na druhé straně účinnost Air Taseru je vynikající. Jak jsme již informovali, losangeleská policie použije tasery v průměru 600x za rok s účinností 65-90 procent. Při použití palné zbraně - s enormním rizikem usmrcení zasaženého - se však požadovaný účinek dostaví jen v 70-75 procentech případů.

"Protože použití taseru nemůže mít žádné trvalé následky ani například u kardiaků nebo lidí s kardiostimulátory, zcela odpadá potřeba zkoumání přiměřenosti či nepřiměřenosti obrany podle našeho trestního zákona," dodává Miroslav Blažek z firmy Harpia. "I kdyby došlo ke zcela chybnému použití, škoda bude nepatrná a co je hlavní, vždycky je komu se omluvit. Air Taser je mimochodem účinný i proti útočícímu psu, rovněž bez rizika poškození jeho zdraví. Zásah nezabil ani myš."

Policejní verze Air Taserů jsou o něco dokonalejší než volně prodejná provedení. Jednak mají delší dosah - 6,5 metru, jednak jsou vybaveny takzvaným dataportem. Zařízení přesně registruje datum a čas použití přístroje (i kontaktního), což může mít význam při prověřování eventuálních stížností na policisty.

Prodej taserů v České republice byl fakticky zahájen počátkem letošního roku. Nejde o nejlevnější záležitost. Air Taser stojí podle provedení asi od 12 000 do 27 000 Kč. Samotné jednorázově použitelné hlavice, které se mohou skladovat pět let, se prodávají za 1290 korun. Přesto už došly stovky objednávek a v dohledné době jich zřejmě budou tisíce. Odběrateli jsou zatím fyzické osoby, bezpečnostní agentury, sázkové kanceláře...

Tasery používají policejní sbory v 67 zemích světa, používají je i v sousedních zemích, v Německu, v Polsku. Je o ně zájem i mezi našimi policisty a strážníky, avšak jejich prodej státním a veřejným ozbrojeným složkám v České republice naráží na právní problémy. Příslušné zákony totiž nepočítají s použitím kteréhokoliv z takzvaných dočasně znehybňujících prostředků. Aby mohla tasery používat Policie ČR, obecní policie, Vězeňská služba, Justiční stráž, Celní služba nebo případně i další složky, musela by se nejprve celá řada zákonů upravit. To asi nebude lehká ani rychlá záležitost, pokud k tomu vůbec budou prostředky a chuť.

-pl-