V září roku 2000 proběhlo v Praze zasedání představitelů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Policisté i občané naší republiky mají ještě v živé paměti události, které zasedání provázely. V roce 2002 se v Praze bude konat summit NATO. Jak se na tuto událost připravuje Policie ČR nám řekl policejní prezident generálporučík JUDr. Jiří Kolář.

V příštím roce na podzim se sejdou v Praze nejen představitelé všech členských států NATO, ale i představitelé států, které o členství v NATO usilují. Zatímco při zasedání MMF a SB jsme zajišťovali bezpečnost a osobní ochranu pro zhruba dvaadvacet V.I.P., při summitu NATO se musíme postarat o téměř padesát hlav států nebo jim naroveň postavených ústavních činitelů a dalších 150 nejvyšších představitelů zúčastněných států. Do konání summitu je ještě celý rok času. V současné době jsme ve fázi příprav na tuto celosvětově významnou událost.

S jak velkým množstvím policistů počítáte pro zajištění hladkého průběhu summitu?

Při zasedání MMF a SB bylo v pohotovosti více než jedenáct tisíc policistů a minimálně se stejným množstvím počítáme i pro tuto akci. V současné době se zabýváme otázkou rozpočtového krytí mzdových, provozních a investičních nákladů. Účast Policie ČR v tak velkém rozsahu při zasedání MMF a SB v loňském roce stála více než 400 milionů korun. Nejméně s takovou částkou je nutné počítat i pro zasedání nejvyšších představitelů států NATO. Dnes již víme, že odpůrci globalizace se snaží překazit každou podobnou akci i menšího významu, než jaká nás čeká v České republice v příštím roce. Musíme být tedy dobře připraveni. Pro policisty, kteří budou mít za úkol zajistit hladký průběh setkání a udržet veřejný pořádek, musíme připravit ubytování, řádné stravování, dostatek kvalitních ochranných pomůcek, policisté z různých krajů a okresů se před akcí musí secvičit, musíme být schopni je rychle dopravit na potřebná místa - a to všechno předpokládá vysoké finanční náklady. Jsme tedy ve fázi přípravné. Druhá fáze bude už realizační, při které máme myslím důvod předpokládat, že vzhledem k loňským zkušenostem bude úspěšná.

Zmínil jste se o řádném stravování policistů. Moje dnešní druhá otázka se týká právě podmínek, za jakých se policisté při svém výkonu povolání stravují a jak jim zaměstnavatel finančně přispívá.

Princip stravování jednotlivých policistů v podstatě vyplývá z možností jednotlivých teritorií krajů a okresů, z možností v konkrétních regionech. Nejde tedy o jednotný princip, ale o kombinaci několika typů stravování. Buď je to stravování, a to považujeme za nejideálnější, v našich jídelnách, vlastní dodávkou jídel z kuchyní zařízených přímo pro policii. To ale bohužel nelze zajistit všude. Druhá forma je vně policie, to znamená buď stravenky, na které dostává policista příspěvek, nebo se velkou měrou v posledních letech velmi úspěšně podílí na řešení stravovacího problému Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra vybudováním mnoha jídelen.

Každý způsob stravování má své výhydy i nevýhody, rozdíl může být v kvalitě, operativnosti, kultuře stolování, rozmanitosti stravy a možnosti výběru. To jsou aspekty, které k různým variantám patří, přičemž určitě jedním z nejpotřebnějších pro policistu je aspekt operativnosti.

A jak zaměstnavatel stravování dotuje? To vyplývá hlavně z kolektivní smlouvy, příspěvek jde ze samotného rozpočtu, přispíváme i z FKSP.

Proč policisté nedostanou raději o nějakou tu korunu víc na platu? Tím by odpadla starost o účtování stravenek, budování jídelen apod.

To nelze v žádném případě učinit. My musíme, jsou-li čerpány rozpočtové prostředky vyúčtovat, za jakým účelem byly peníze vynaloženy. Hlavní důvod, proč zajišťuje zaměstnavatel pro policisty stravování popsaným způsobem, spočívá v tom, že chceme docílit možnosti zdravého a pravidelného stravování našich zaměstnanců. Sám z vlastní zkušenosti vím, že když nebudu nucen docházet do jídelny v určitou pravidelnou hodinu, v návalu práce vůbec na oběd nepůjdu. A to je špatné. Kdyby se peníze na stravování přidaly k platu, za chvilku by se v něm rozplynuly a brzo by si nikdo nepamatoval, k čemu byly určeny. Jak už jsem řekl, nelze je takto ani zúčtovat. Jsou to prostě prostředky přísně účelově vázané.

Ptala se  
Dagmar LINHARTOVÁ