POLICISTA 9/2001 |
měsíčník Ministerstva vnitra zahraničí |
V USA snad není město nebo místo, kde by se policie nevěnovala situační prevenci. Kamerové monitorovací systémy jsou všude a rozbory poklesu kriminality potvrzují, že je to i jejich podíl. Visionics Corp. z New Jersey zhotovila rozeznávací software, který tento systém zdokonaluje: nazývá ho Facelt a je schopen rysy z viděných tváří srovnávat s databází pachatelů trestných činů. Od roku 1998 jej používají v londýnském East Endu, kde mu místní orgány přisuzují výrazný pokles kriminality. Letos v červnu byl instalován na letišti v islandském Keflaviku. Na druhé straně Atlantiku však o jeho efektivnosti pochybují a dosud jej nepoužívají. Když jej nabídli městské správě Tampy (Florida, přes 300 000 obyvatel, spolu s okolní aglomerací přes dva miliony lidí), námořnímu přístavu a rušnému turistickému středisku, a to bezplatně na jeden rok, aby si tento systém vybudoval i v USA trh, souhlasila.
Nyní už policie umístila na tři tucty bezpečnostních kamer tohoto systému v centru obchodů a nočního života města, zvaném Ybor City, a tak každý, kdo navštíví tuto oblast, riskuje, že jeho tvář bude digitálně skenovaná. Nos, lícní kosti brada mohou být zaznamenány a srovnávány s databází fotografií vrahů na útěku, drogových dealerů a jiných podezřelých zhotovených pro policejní účely, na něž jsou vystaveny zatykače.
Rozsáhlou informaci o této metodě kamerového monitorování přinesl International Herald Tribune.
"Je to nástroj veřejné bezpečnosti, který se neliší od policisty na běžné pochůzce se sbírkou snímků podezřelých osob," říká Robert Buckhorn, radní a předseda městského výboru pro veřejnou bezpečnost v Tampě. Ostatně, jak řekl, ve čtvrti Ybor City s restauracemi, obchody a nočním životem s 20 000 lidmi v každé chvíli dne i noci "vaše představy o soukromí jsou tak jako tak značně omezené".
Randall Marshall, právní ředitel American Civil Liberties Union of Florida s tím ale nesouhlasí. Podle něho je to digitální systém "line up" - rozhodování oběti či svědka o možném zločinci a další příklad technologie překračující ochranu občanských svobod.
Reakce v Ybor City je smíšená.
Jason Skinner, pracovník bezpečnostní agentury kupující si sendvič v lahůdkářství přímo proti kameře instalované na sloupu elektrického osvětlení, navzdory své profesi je proti digitálnímu očumování policií. Kamery jsou všude a je to podle něho útok na soukromí lidí. Mnozí majitelé obchodů a podniků ale doufají, že kamery se stanou trvalým zařízením, tak jako pouliční osvětlení. "Nevidím v tom útok na soukromí mé ani mých zákazníků," myslí Jill Waxová, tamní dlouholetá majitelka obchodu La France se značkovými oděvy a nedávná prezidentka Obchodní komory v Ybor City. "Jediné, co mě zajímá, je, kolik lidí se tím dopadne, jak prospěšné to bude. Na odpověď si ale musíme zřejmě počkat."
Od nastartování systému Facelt se policisté v řídícím středisku zaměřovali na každého. Počítač rozvrstvil každou tvář do něčeho podobného, jako je mapa s 80 kontrolními body. Jestliže se 12 z těchto bodů shoduje, počítač vydá signál o shodě. Postupně má být v databázi 30 000 tváří. V tom okamžiku operátor systému rozhodne, zda znaky obrazu jsou natolik shodné, aby upozornil uniformovaného policistu, který podezřelého vyšetří a případně zatkne.
Detektiv Bill Todd, který má na starosti tento kamerový systém, odmítá, že jde o nějakou "skrytou kameru". Jeho pracoviště všude v oblasti hlídané těmito kamerami umístilo varování, že kolemjdoucí jdou místem s "chytrými kamerami". Upozornění však nejsou viditelná z každého místa, které kamery zabírají, a většina dotazovaných nevěděla, co toto upozornění znamená.
Podobnou technologii používají i banky, kasina a podobné podniky. A jak říkají odborníci, jejich zákazníci v zásadě musí někajou formu kontroly očekávat a musí se předem rozhodnout, zda chtějí být kamerou zachyceni.
Policie v Tampě proto tvrdí, že otázka soukromí je zveličená. Vždyť kamera nezachycuje obrazy lidí, kteří nejsou z kriminální činnosti podezřelí. "Nic takového si neukládáme. Jestliže obraz, který kamera sejme, není v databázi, počítač jej okamžitě vyhazuje." Jak výrobce, tak policie tvrdí, že možnost chybného zatčení založeného na skenování tváře je mizivá a je to snesitelný kompromis pro možnost dopadení zločince, který by jinak před zákonem unikl.
Náklady na provoz, které budou po bezplatném roce jednorázově 30 000 dolarů, budou nízké, protože sledující pracoviště bude pro něj používat policisty, kteří by jinak hlídkovali v ulicích. A dokonce menší počet.
"Jsem pro kvůli bezpečnosti," řekl zpravodaji International Herald Tribune podnikatel Gil Rizzo na Sedmé avenue. "Často večer a v noci byly krádeže v obchodech, ženy byly přepadány a olupovány. Protože tu jsou kamery, je tu teď bezpečněji."
(kuč)