Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení spojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování, motivované snahou po zisku. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím (řídícím) procesu. Součástmi korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu, a nesprávnost (protiprávnost, amorálnost) tohoto vztahu výměny. V širším smyslu je třeba chápat korupci jako projev přirozené lidské vlastnosti obcházet oficiální pravidla. Schopnost institucí korupci potlačovat a bránit se jí je pak současně indikátorem kvality příslušných institucí a celého institucionálního systému jako takového.
Korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik. Zároveň ovšem ohrožuje bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní bezpečnosti, tak i bezpečnosti vnější.
Ačkoli pojem korupce není v českých trestně právních normách definován jako samostatný trestný čin, je současná právní úprava dostatečná k tomu, aby podepřela boj proti korupci. Jsou to především trestné činy uvedené v hlavě třetí zvláštní části trestního zákona, nazvané jako "trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných". Zejména oddíl třetí této hlavy "úplatkářství" obsahuje v sobě trestné činy, které v sobě nesou všechny znaky korupce. Jde o tyto trestné činy: § 160 přijímání úplatku, § 161 podplácení, § 162 nepřímé úplatkářství a § 163 trestního zákona jako zvláštní ustanovení o účinné lítosti. Kromě úplatkářství je v našem právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestného činu, které definují korupční chování. Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží nepochybně v oblasti veřejné správy v širším smyslu, včetně moci zákonodárné a soudní, jde především o vybrané trestné činy veřejných činitelů dle druhého oddílu třetí hlavy zvláštní části trestního zákona - zneužívání pravomoci veřejného činitele (§ 158) a maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (§ 159). K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a, porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a až 128c trestního zákona a některé další skutkové podstaty obsažené v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona.
Pokud bychom chtěli zobecnit formy korupce, musíme vyjít z konkrétních podmínek pro vznik korupčního jednání ve společnosti. Tyto podmínky je možno rozdělit do dvou základních okruhů:
Následující přehled uvádí policejní statistikou zaznamenané případy trestných činů úplatkářství, zneužívání pravomoci veřejného činitele, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (z těch jsou ovšem jen některé označitelné za korupci) a dalších trestných činů s prvky korupce a dále toutéž statistikou zaznamenanou trestnou činnost pracovníků na úseku řízení a správy (tato sledovaná statistická kategorie nejlépe umožňuje vystihnout kriminalitu "veřejných činitelů" definovaných v trestním zákoně - vyjma policistů, kteří jsou sledováni, a také v této zprávě uvedeni, zvlášť)1 . Policejní statistiku doplňuje přehled odsouzených osob za vybrané trestné činy dle statistiky justiční.
Policejní statistika v určitém roce není přímo srovnatelná se statistikou vedenou resortem spravedlnosti, který je gestorem jednak statistiky státních zastupitelství, jednak statistiky soudů. Důvodem je zejména časový odstup, někdy i víceletý, mezi ukončením konkrétní trestní věci v jednotlivých fázích trestního řízení. Policejní statistika jednotlivé případy zachytí na počátku trestního řízení, statistika soudní naopak až na jeho konci. Dalším důvodem je skutečnost, že v policejních statistikách jsou evidovány jako zjištěné trestné činy i s neznámým pachatelem.
K evidenci zjištěných trestných činů v kriminálních statistikách dochází na základě oznámení podaných občany či Policií ČR operativně zjištěných skutečností, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Policejní statistiky označují za objasněné ty případy, kdy byla zjištěna trestněprávní kvalifikace a je známa konkrétní osoba důvodně podezřelá z tohoto trestného činu - jde tedy o případy, kde bylo sděleno obvinění z trestného činu, nebo by bylo sděleno, kdyby osoba byla trestně odpovědná 2. Osoby podezřelé ze spáchání trestného činu jsou v policejních statistikách evidovány jako "stíhané a vyšetřované osoby".
V roce 2001 zaevidovala Policie ČR celkem 203 trestných činů souvisejících s úplatkářstvím (z toho 28 tr. činů přijímání úplatku, 171 tr. činů podplácení a 4 tr. činy nepřímé úplatkářství), 390 trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a 18 trestných činů maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Ve srovnání s rokem 2000 se jedná o mírný nárůst zjištěných trestných činů úplatkářství (+29 tr.č.) a zneužívání pravomoci veřejného činitele (+23 tr.č.) a stagnaci trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.
K dalším trestným činům s prvky korupčního chování lze řadit porušování povinností v řízení o konkursu podle § 126 - v roce 2001 bylo zaevidováno 154 tr. činů (oproti roku 2000 nárůst o 32 tr. č.) a objasněno 152 tr. činů, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 - zaevidováno i objasněno 858 tr. činů (oproti roku 2000 nárůst o 204 tr. č.), zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 - zjištěno 55 tr. činů (oproti roku 2000 pokles o 17 tr. č.) a objasněno 52 tr. činů.
K nejméně zastoupeným zjištěným trestným činům v oblasti korupce patří trestné činy porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c - v roce 2001 byly zjištěny 4 trestné činy a pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a až 128c trestního zákona - zjištěny rovněž 4 trestné činy.
Celkový počet stíhaných a vyšetřovaných osob pro trestné činy související s korupcí za rok 2001 mírně vzrostl. Policii ČR se daří lépe odhalovat pachatele v souvislosti s trestnými činy úplatkářství (počet stíhaných a vyšetřovaných osob 163, tj. oproti roku 2000 +53, z toho zejména v souvislosti s podplácením 142 osob, tj. +54), zneužívání pravomoci veřejného činitele (283 osob, tj. +21 osob) i maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (18 osob, tj.+1).
V oblasti řízení a správy bylo v ČR v roce 2001 zjištěno celkem 2.634 trestných činů, což oproti roku 2000 znamená pokles o 14,8 %. Z tohoto celkového počtu představuje 91 trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele (+40 tr. činů), 6 trestných činů maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti (+1 tr. čin) a 7 trestných činů úplatkářství (+3 tr.činy).
Výrazný podíl pracovníků na úseku řízení a správy připadá na trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 - zjištěných 390 trestných činů představuje podíl 45 % z celkového počtu 858 těchto trestných činů. Na celkovém počtu trestných činů zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 se počtem 19 trestných činů pracovníci na úseku řízení a správy podíleli 35 % a na porušování povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 počtem 22 trestných činů 14 %.
Pokud jde o skladbu pachatelů trestné činnosti v oblasti řízení a správy v ČR v roce 2001, pak z 91 trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele byli v 56 případech pachateli pracovníci celní služby, ve 12 případech pracovníci na úseku veřejné správy, ve čtyřech případech pracovníci státních orgánů a společenských úřadů a v dalších čtyřech případech ekonomičtí pracovníci. Z šesti trestných činů maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti byli ve čtyřech případech pachateli pracovníci na úseku veřejné správy. Ze sedmi trestných činů úplatkářství byli ve čtyřech případech pachateli ekonomičtí pracovníci.
Z údajů statistiky justiční vyplývá, že v roce 2001 soudy České republiky pravomocně odsoudily v roce 2001 pro trestné činy úplatkářství (§§ 160-162 tr. zák.) celkem 114 osob, což z celkového počtu 60.180 pravomocně odsouzených osob představuje podíl 0,18 %. Pro trestný čin přijímání úplatku bylo pravomocně odsouzeno 28 osob, pro trestný čin podplácení 83 osob a pro trestný čin nepřímé úplatkářství 3 osoby4. Z uvedeného počtu soud označil 12 osob jako recidivisty, ve všech případech v souvislosti s podplácením. Z celkového počtu odsouzených osob za uvedené trestné činy nebyla odsouzena žádná mladistvá osoba.
V roce 1991 byl konstituován speciální útvar Policie ČR služba k ochraně ekonomických zájmů, která byla od roku 1994 transformována na Policii ČR službu pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, s působností na celém území České republiky, nyní Policie ČR útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen "ÚOK"). Tento útvar zodpovídá za odhalování nejzávažnějších případů korupce. S ohledem na prolínání velkých korupčních kauz s organizovaným zločinem se případy může zabývat také další útvar s celostátní působností, Policie ČR útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování. Pro oblast vyšetřování případů souvisejících s korupcí je určeno Policejní prezidium ČR Úřad finanční kriminality a ochrany státu služby kriminální policie a vyšetřování.
Na Vrchních státních zastupitelstvích jsou zřízena speciální pracoviště k výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení v trestních věcech závažných trestných činů hospodářské kriminality, včetně těch, které obsahují znaky korupce.
Podle názoru ÚOK spočívají hlavní rizika korupce v prorůstání do struktur státní správy, jak na centrální, tak i regionální úrovni, v ovlivňování legislativních procesů organizovaným zločinem a v působení zločinných zahraničních struktur v hospodářské oblasti. Hlavním problémem není korupční jednání jednotlivců (ačkoliv je občany nejcitlivěji vnímáno i kritizováno), ale nejvíce negativních dopadů na státní zřízení má korupce organizovaná. V roce 2001 byl zaznamenán pokračující trend přesunu korupčního jednání do organizovaných forem a stoupající latence a nebezpečnost této trestné činnosti. Do korupce tohoto typu jsou podle poznatků ÚOK zapojeni zástupci politických stran, kteří ze svých funkcí ve volených samosprávách a radách rozhodují o přidělování veřejných zakázek. Tyto poznatky policie získává několikaletou operativní činností zaměřenou na podezření z korupce při přidělování veřejných zakázek některými orgány samospráv a šetřením sponzorských darů v rámci volební kampaně politických stran. Veškeré získané poznatky však zatím mají hodnotu pouze informativní, protože pro účely trestního řízení se nepodařilo náležitě zadokumentovat konkrétní korupční jednání.
Přestože policie věnuje problematice korupce systematickou pozornost a využívá zákonem stanovené operativní postupy, nepodařilo se jí dosáhnout očekávaného efektu. To je dáno do jisté míry legislativou, která nezohledňuje všeobecně známou specifiku korupce. Nebylo možné použít policejního agenta k aktivnímu vyvolání korupčního jednání, ale ani některé operativně pátrací prostředky, zakotvené v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, v platném znění, neměly oporu v trestním řádu. Tudíž takto získané informace nemohly mít důkazní váhu (např. prostorový odposlech).
Příčinu korupce a machinací v oblasti výběrového řízení a přidělování veřejných zakázek lze spatřovat v neprůhledném systému zadávání veřejných zakázek, zneužívání ustanovení § 50 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Legislativní překážky v odhalování trestné činnosti souvisejí také s oblastí daní a poplatků, zejména s ustanovením § 24 odst. 5 písm.d) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. Prolomením hranice mlčenlivosti by orgány činné v trestním řízení měly legitimní přístup k poznatkům získaným v rámci správy daní a poplatků, které by byly použitelné jako důkazy v trestním řízení vedeném pro podezření z korupčního jednání a nikoli z daňového deliktu (i když s ním souvisí).
| § | 2000 | 2001 | |
| § 127 | porušování závazných pravidel hosp. styku | 29 | 20 |
| § 158 | zneužívání pravomoci veřejného činitele | 29 | 18 |
| § 160 | přijímání úplatku | 5 | 4 |
| § 161 | podplácení | 2 | 5 |
| § 250 | podvod | 22 | 7 |
Pracovníci ÚOK předali v roce 2001 k vyšetřování z oblasti hospodářské trestné činnosti celkem 63 podnětů, finanční úřady 144 podnětů. Finančně analytický útvar Ministerstva financí předal do vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz 4 podněty.
Dne 1.6.2001 vznikla v rámci působnosti Policie ČR ÚOK pracovní skupina pro vyhledávání a dokumentaci výnosů ze závažné trestné činnosti, k 1.2.2002 vzniklo z této skupiny v rámci ÚOK oddělení výnosů ze závažné trestné činnosti. Uplatnění efektivních metod směřujících k zajištění výnosů z trestné činnosti by mohlo výrazně přispět k potlačování závažné kriminality. V rámci činnosti skupiny bylo do konce roku 2001 zpracováváno celkem 16 případů finančních šetření, jejichž výsledkem bylo vypracování návrhů na zajištění majetku o objemu cca 100 mil. Kč. Základním úkolem oddělení je identifikace legislativních překážek bránících zajištění majetku ve smyslu trestního řádu. Při své práci se setkává s níže naznačenými problémy a usiluje o jejich odstranění. Současná právní úprava poskytuje pouze dílčí prostředky řešení, do budoucna je však nezbytné vytvořit nové právní nástroje a provést některé legislativní změny.
Ministerstvo vnitra organizuje vznik meziresortní pracovní skupiny, která se bude problematice věnovat. Členové skupiny budou zástupci České národní banky, Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího státního zastupitelství, Bezpečnostní informační služby, Ministerstva vnitra a Policie ČR. Tato meziresortní skupina by měla dále rozpracovat dosud identifikované problémy a navrhnout řešení spočívající v legislativních i nelegislativních opatřeních.
Zvláštním orgánem, zřízeným vládou ČR v roce 1998, mj. pro aktivizaci objasňování případů korupce a hospodářské trestné činnosti, je Výbor pro ochranu ekonomických zájmů a jeho Koordinační analytická skupina, která byla zrušena k 31. květnu 2000. Na příslušné služby kriminální policie a vyšetřování bylo k 20. lednu 2002 tímto výborem postoupeno celkem 110 podnětů, z toho 89 věcí bylo vyšetřovatelem ukončeno (63 odloženo podle § 159/1 tr. řádu, 7 věcí zastaveno podle § 172 tr. řádu a v 19 věcech byl podán návrh na podání obžaloby5 ), 1 věc byla předána k prověření ÚOK, 1 věc byla předána službě kriminální policie a 1 věc byla postoupena k dalšímu trestnímu řízení do zahraničí. Zbývajících 18 věcí zůstává ke dni 20.1.2002 na útvarech vyšetřování rozpracováno, z toho v 9 případech je zahájeno trestní stíhání. Případy řešené na základě podání Výboru pro ochranu ekonomických zájmů se týkají převážně závažných forem hospodářské kriminality, korupční aspekty zde sice existují, ale nepřevažují, resp. jsou jen součástí komplexnějších projevů kriminálního jednání v hospodářské sféře. O výsledcích prošetřovaných případů je Výbor pro ochranu ekonomických zájmů podrobně pravidelně informován.
Velmi závažným jevem, který je silně pociťován a negativně vnímán veřejností, je korupční jednání příslušníků Policie České republiky. Problematice korupčního jednání příslušníků Policie ČR je ze strany kontrolně stížnostních pracovišť věnována dlouhodobě pozornost. Policie každoročně zveřejňuje souhrnnou informaci o počtu stížností na jednání policistů, kterými se zabývaly kontrolní orgány Policie ČR6 . Inspekce ministra vnitra pak zveřejňuje zprávu o počtu trestně stíhaných policistů.
Podle údajů Inspekce ministra vnitra bylo v roce 2001 zaevidováno a objasněno 665 trestných činů policistů (o 62 více než v roce 2000), přičemž obvinění bylo vzneseno proti 468 policistům, což je o 79 více než v roce 2000. Z hlediska teritoriální diferenciace připadá nejvyšší počet obviněných policistů na hl. m. Prahu (130), tj. podíl 27,8 %, s odstupem následují kraje Severomoravský (72), tj. podíl 15,4 %, a Severočeský (63), tj. podíl 13,5 %. Na celkovém počtu pachatelů se nejvíce podíleli policisté služby pořádkové (51,7 %) a dopravní (22,2 %) policie. Policisté zařazeni ve službě kriminální policie tvoří podíl 7,5 %, ve službě cizinecké a pohraniční policie 5,1 % a na útvarech vyšetřování 3,6 %. Trestné jednání spočívalo zejména ve zpracování podkladů k fingované dopravní nehodě, ponechání si finančních prostředků za uložené blokové pokuty. 37 % veškeré trestné činnosti policistů představuje zneužívání pravomoci veřejného činitele (jde o 244 případů, o úplatkářství se jednalo ve 14 případech, na pojistný podvod připadá 98 případů a podvod 35 případů). V sedmi případech byly zjištěny a objasněny trestné činy neoprávněné nakládání s osobními údaji, ve dvou případech trestné činy úvěrového podvodu. V průběhu roku 2001 byly tyto vyšetřované věci ukončeny ve 209 případech návrhem na podání obžaloby.
V roce 2001 byla průběžně prováděna vnitřní kontrola v rámci činnosti Policie ČR. V oblasti možného výskytu korupčního jednání byla zvýšená pozornost věnována problematice pokutových bloků, šetření dopravních nehod (pojistné podvody) a ekonomickým činnostem (veřejné zakázky). Ve všech případech nezákonného jednání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR jsou odhalovány příčiny zjištěných nedostatků a vyvozována osobní odpovědnost. Následně jsou vyhodnocována přijatá opatření.7
Z oficiálních statistik lze vysledovat pouze zadokumentované případy korupce. Jejich počet vychází z intenzity kontrolní a operativní činnosti příslušných státních složek. Z kvantitativního hlediska zůstává počet případů zhruba konstantní, kvalitativně se situace (dle poznatků ÚOK) zhoršuje (provázanost korupce s organizovaným zločinem, snaha získat prostřednictvím korupce politický vliv atd.).
K potlačování a dokumentování korupce policie přijímá řadu opatření směřujících především do oblasti prevence. V oblasti státní správy a samosprávy, která je ohrožena korupcí s nejzávažnějšími celospolečenskými dopady a kde je latence této trestné činnosti nejvyšší, policie spolupracuje s osobami, pověřenými řešením problematiky korupce ve státních orgánech a institucích. Je prováděno vytipovávání, kontaktování a získávání osob ve státních orgánech a institucích, kde nejsou tyto osoby přímo určeny nebo s policií dosud nespolupracovaly. Opodstatněnost těchto opatření vyplývá mj. i z nově vznikající situace při vytváření a činnosti krajských úřadů, kde budou v následujících letech procházet značné finanční objemy státních dotací. Občanům jsou poskytovány informace o možnostech přímého sdělení svých stížností nebo podnětů, případně konzultací s pracovníky ÚOK.
Zásadní význam v boji proti korupci má plnění úkolů vyplývajících z Vládního programu boje proti korupci v České republice, schváleného usnesením vlády České republiky č. 125 ze dne 17. února 1999, jehož vyhodnocení je dále uvedeno.