Usnesením č. 125 ze dne 17. února 1999 vzala vláda na vědomí Vládní program boje proti korupci a uložila členům vlády a vedoucím ústředních správních orgánů úkoly, jejichž plnění by mělo zabránit rozmachu korupčního jednání ve společnosti. Tvůrci programu vycházeli přitom z následujících základních tezí:
Projevy korupce způsobují korozi občanských ctností a důvěry v právní stát. Demobilizují a demotivují široké vrstvy obyvatelstva.
Korupce ohrožuje hospodářskou soutěž a tím může i ohrozit stabilitu státu.
Korupce vytváří paralelní mocenské struktury, které nemají demokratický původ. Tím ohrožuje základní principy demokratického státu, neboť distribuce moci může jejich prostřednictvím probíhat na základě jiných než ústavních kritérií.
Korupce je nástrojem organizovaného zločinu k jeho etablování ve veřejné správě a ve společnosti.
Korupce ohrožuje vlastnická práva, vládu, práva a pohnutky k investování a tím ohrožuje samotný hospodářský a politický rozvoj.
Jediným možným řešením je nastoupení „ozdravné kúry“, kterou musí absolvovat jak instituce státního aparátu, tak i veřejnost sama.
Pokud jde o priority v boji s korupcí, úkoly vyplývající z Vládního programu boje proti korupci jsou zaměřeny zejména na potírání korupce ve veřejném sektoru. Za obzvlášť závažnou program označuje korupci vedoucích pracovníků ústředních orgánů státní správy, soudců, státních zástupců, policistů, celníků, zaměstnanců finančních úřadů a státních kontrolních institucí. Tato korupce je pro stabilitu státu nejnebezpečnější a mohla by podle programu též představovat brzdu efektivního postupu proti dalším formám korupce a protiprávního jednání vůbec.
O plnění úkolů vyplývajících z Vládního programu boje proti korupci je vláda pravidelně informována. Dne 14. února 2001 byla usnesením vlády č. 144 schválena Zpráva o korupci v ČR a o plnění harmonogramu opatření Vládního programu boje proti korupci v ČR. Nyní je předkládána Zpráva o korupci v ČR v roce 2001 navazující na předcházející zprávy v oblasti korupce. Zpráva stručně informuje o plnění Vládního programu boje proti korupci, jakož i o dalším kvantitativním i kvalitativním vývoji v oblasti boje s korupcí v České republice po jeho přijetí. Důraz je přitom kladen na vyhodnocení situace v oblasti úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů za sledované období. Používá se přitom jednak údajů statistik Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, jednak výzkumů veřejného mínění realizovaných státními i soukromými institucemi. Vyhodnocení plnění Vládního programu boje proti korupci je v části čtvrté doplněno přehledem aktivit nevládní organizace Transparency International. Součástí zprávy je v souladu s usnesením vlády č. 144 ze dne 14. února 2001, ke Zprávě o korupci v ČR, také informace o vývoji boje proti korupci v zahraničí.
Analýza zjištěné trestné činnosti související s korupcí je v části páté doplněna výzkumy veřejného mínění. Kriminální statistiky, vypovídající o oficiálně zjištěném obrazu kriminality ve společnosti, reprodukují jen určitou část skutečného rozsahu kriminality, nevyjadřují tzv. kriminalitu latentní. Sociologické výzkumy popisují názory veřejnosti na stav korupce ve společnosti, zkušenost veřejnosti s korupčním chováním a významně korigují poznatky o zaevidované trestné činnosti. Jsou nezbytným podkladem pro objektivní zhodnocení úrovně kriminality. Nutno zdůraznit, že veřejné mínění je významným politickým činitelem a zafixování negativních postojů ve veřejnosti má nežádoucí dopady nejen na osobní percepci a sebereflexi veřejného činitele či instituce, ale negativně se odráží i v důležitých občanských postojích.