Boj proti korupci

Zpráva o korupci v České republice v roce 2000 a o plnění harmonogramu opatření Vládního programu boje proti korupci

2. Přehled o úplatkářství, zneužívání pravomoci a trestné činnosti veřejných činitelů za roky 1999 a 2000

Korupce je pojem s mnoha definicemi. Za korupci se obvykle považuje zneužití postavení spojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování motivované snahou po zisku. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím (řídícím) procesu. Součástmi korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc se odchylovat od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu, a nesprávnost (protiprávnost, amorálnost) tohoto vztahu výměny.V širším smyslu je třeba chápat korupci jako projev přirozené lidské vlastnosti obcházet oficiální pravidla. Schopnost institucí korupci potlačovat a bránit se jí je pak současně indikátorem kvality příslušných institucí a celého institucionálního systému jako takového.

Protože statistika kriminality v letech 1999 a 2000 nevykazovala samostatně korupční jednání¹, je dále uveden přehled policejní statistikou zaznamenaných případů trestných činů úplatkářství a zneužívání pravomoci veřejného činitele (z těch jsou ovšem jen některé označitelné za korupci) a dále toutéž statistikou zaznamenaná trestná činnost pracovníků na úseku řízení a správy (tato sledovaná statistická kategorie nejlépe umožňuje vystihnout kriminalitu „veřejných činitelů“ definovaných v trestním zákoně - vyjma policistů, kteří jsou sledováni, a také v této zprávě uvedeni, zvlášť). Policejní statistiku doplňuje přehled odsouzených osob za vybrané trestné činy dle statistiky justiční.

Trestné činy

Zvláštní policejní službou, zodpovědnou za odhalování nejzávažnějších případů korupce, je Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (dále jen ”SPOK”). Podle jejího názoru je sledované období charakteristické nárůstem řešených případů ve všech definovaných formách (tj. v politické oblasti a v oblasti veřejného a soukromého sektoru).

Tento fakt je z pohledu celospolečenských dopadů značně alarmující, neboť dle analýzy SPOK dochází k zintenzivnění všech forem korupčních jednání, zejména trestné činnosti veřejných činitelů (v roce bylo 1998 SPOK odhaleno v souvislosti s trestnou činností dle ustanovení § 158 trestního zákona 19 případů, v roce 1999 - 31 případů a za prvních jedenáct měsíců roku 2000 29 případů).

SPOK eviduje stoupající počet případů stíhání pracovníků státní správy na regionální úrovni pro spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle ustanovení § 158 trestního zákona v převážné míře spojeného se spácháním trestného činu podvodu dle ustanovení § 250 trestního zákona.

Důležitou okolností je přitom skutečnost, že se výrazně zvýšil počet případů realizovaných službou jako výsledek operativní činnosti (např. v roce 1999 byly v důsledku oznámení občanů řešeny jen 4 případy).

Velmi závažným jevem, který je silně pociťován a negativně vnímán veřejností, je korupční jednání příslušníků Policie České republiky. Problematice korupčního jednání příslušníků Policie ČR je ze strany kontrolně stížnostních pracovišť věnována dlouhodobě a soustavně pozornost. Za tímto účelem bylo v průběhu roku 2000 uskutečněno 55 kontrolních akcí, které měly nejrůznější podobu a charakter. Z tohoto počtu byla věc v osmi případech (celkem 14 příslušníků Policie ČR) předána k dalšímu opatření Inspekci MV, v sedmi případech byl uložen kázeňský trest snížení funkčního platu a v jednom případu byl uložen kázeňský trest písemná důtka.

Mimo to bylo za rok 2000 pracovníky oddělení kontroly a stížností Policejního prezidia ČR prošetřeno 250 (233 v roce 1999) podání směřujících na činnost policistů, útvarů a služeb Policie ČR. Z tohoto počtu bylo z důvodů zjištění pochybení vyhodnoceno 21 (22 v roce 1999) jako oprávněných. Oprávněnost v porovnání s minulým rokem klesla z 9,4% na 9,2%. (Například v rámci Policie ČR správy Středočeského kraje bylo v trestním řízení řešeno 112 případů podezření ze spáchání trestného činu, z toho bylo 12 případů předáno vyšetřovateli a 18 případů postoupeno Inspekci MV.)

Za rok 2000 bylo podáno 431 oznámení na trestnou činnost policistů, a to jak od občanů, institucí, tak i realizačními návrhy Inspekce ministra vnitra. V roce 2000 bylo vyhledáno a objasněno 603 trestných činů policistů (o 163 více než v roce 1999), přičemž obvinění bylo vzneseno proti 389 policistům, což je o 44 více než v roce 1999. Trestné jednání spočívalo zejména ve zpracování podkladů k fingované dopravní nehodě, ponechání si finančních prostředků za uložené blokové pokuty. 40 % veškeré trestné činnosti policistů představuje zneužívání pravomoci veřejného činitele (jde o 237 případů, což je oproti roku 1999 zvýšení o 71 trestných činů), o úplatkářství se jednalo ve 14 případech, na podvod a pojistný podvod připadá 99 případů. 209 z  zjištěných pachatelů je z pořádkové policie, z dopravní policie je 81 pachatelů, 27 z pohraniční. V průběhu roku 2000 byly tyto vyšetřované věci ukončeny ve 191 případech návrhem na podání obžaloby.

V roce 2000 bylo pro trestnou činnost stíháno celkem 36 přednostů okresních úřadů, starostů obcí a funkcionářů těchto úřadů. Pro trestnou činnost související s výkonem funkce bylo stíháno 34 těchto funkcionářů. Ani v jednom případě nebyli stíháni pro úplatkářství. V 6 případech byli stíháni pro trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zákona, kdy čerpali finanční prostředky ve svůj prospěch.

Zvláštními orgány, zřízenými vládou ČR v roce 1998, mj. pro aktivizaci objasňování případů korupce a hospodářské trestné činnosti, byl Výbor pro ochranu ekonomických zájmů a jeho Koordinační analytická skupina (byla zrušena k 31. květnu 2000), spojované nejčastěji s tzv. Akcí Čisté ruce, vyhlášenou vládou ČR v roce 1998 v rámci boje proti potírání korupce a závažné hospodářské kriminalitě. Na jednotlivé úřady vyšetřování bylo z iniciativy těchto orgánů k 20. 12. 2000 celkem postoupeno 107 podnětů, z toho 58 věcí bylo vyšetřovatelem skončeno - 45 věcí bylo odloženo podle § 159 tr. řádu, 4 věci zastaveny podle § 172 tr. řádu a v 9 věcech byl podán návrh na podání obžaloby. 1 věc byla předána k prověření Policii ČR Službě policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Dalších 48 věcí je na úřadech vyšetřování rozpracováno, z toho v 17 případech bylo sděleno obvinění podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Případy řešené na základě podání KAS se týkají převážně závažných forem hospodářské kriminality, korupční² aspekty zde sice existují, ale nepřevažují, resp. jsou jen součástí komplexnějších projevů kriminálního jednání v hospodářské sféře. O výsledcích případů prošetřovaných na základě podání KAS je podrobně pravidelně informován Výbor pro ochranu ekonomických zájmů.

Klasickým případem jedné z forem korupčního jednání v roce 1999 může být případ, který se vztahoval k rozsáhlému jednání majitelů firmy A.,s.r.o., kteří ovlivňovali realizované veřejné soutěže na Pozemkovém fondu ČR tak, že za úplatu selektovali účastníky veřejné soutěže a svým postupem předem určovali vítěze dražby. 3 osoby jsou v této souvislosti stíhány pro spáchání trestného činu přijímání úplatku, zneužívání pravomoci veřejného činitele a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě.

Jiným případem realizovaným SPOK v roce 1999 může být trestná činnost Ing. A., která jako ředitelka územního pracoviště PF ČR v Ú. smlouvou o převodu pozemků mezi Pozemkovým fondem ČR a fyzickou osobou R. tuto osobu zvýhodnila, přičemž stát poškodila o 5,5 mil Kč, přičemž tato škoda zřejmě není konečná.

Dalším klasickým příkladem, tentokrát již z roku 2000 je případ pracovníka oddělení ochrany prostředí, kontroly životního prostředí a prevence Okresního úřadu Jičín Mgr. J.M., který prováděl kontrolu ve společnosti A., s.r.o. Na základě výsledků provedené kontroly (zjištění závažných nedostatků) měla být společnosti A., s.r.o. vyměřena pokuta ve výši 300 000 Kč. Při následném jednání jmenovaný vyžadoval na zástupci firmy úplatek ve výši 50 000 Kč s tím, že zajistí zničení protokolu o provedené kontrole, včetně pořízeného videozáznamu. Mgr. J. M. byl zadržen dne 20. 04. 2000 při přebírání zmíněného úplatku od zástupce firmy. Jmenovaný je stíhán pro spáchání trestného činu přijímání úplatku dle ustanovení § 160 odst. 1, 2, 4b trestního zákona a trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1a, 2a trestního zákona.

Jako další příklad může sloužit trestná činnost bývalého starosty Městského úřadu v Ú. Ing. J. T., který je stíhán pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1, 2c trestního zákona a trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1, 4 trestního zákona, neboť v rámci investiční akce výstavby čističky odpadních vod a kanalizace, která probíhala v období od listopadu 1993 do října 1998, v několika případech porušil zákon o obcích č. 367/1990 Sb. tím, že nepředložil příslušné dokumenty k projednání a schválení městskému zastupitelstvu a následně realizoval vystavení fiktivních faktur a rozpisů provedených prací, které odeslal na Státní fond životního prostředí, s cílem získat úvěr a dotaci na výstavbu. Uvedenou činností způsobil škodu ve výši 19 787 843 Kč.

Obdobným případem je trestná činnost bývalého starosty města B. a současného člena představenstva Nemocnice B., a.s., M. B., který jako přestavitel státní správy (starosta města) realizoval bez vědomí městského zastupitelstva pro město nevýhodné pronájmy movitého a nemovitého majetku nemocnice ve prospěch soukromé společnosti, včetně profinancování nevykonaných rekonstrukčních prací při opravě budovy v majetku města, přičemž svým jednáním způsobil městu škodu ve výši 13 161 929 Kč.

Dalším obdobným příkladem korupčního jednání státního úředníka je případ, v němž pracovník a kontrolor NKÚ Ing. J. Š. prostřednictvím soukromého podnikatele J. C. nabídl za úplatek 3 000 000 Kč ovlivnění závěrečné zprávy z kontroly NKÚ ve věci privatizace lázní A. ve prospěch akciové společnosti L. Ing. J. Š. je stíhán z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1a, 2a v  souběhu s  trestným činem přijímání úplatku dle § 160 odst. 1, 2 a 3a trestního zákona. Z trestného činu přijímání úplatku byl obviněn i podnikatel J. C.

V letech 1999 a 2000 bylo v ČR médii zaznamenáno několik dalších vážných podezření na jednání korupčního charakteru. Jednalo se např. o obvinění vysílaná v lednu 1999 v nizozemské veřejnoprávní televizi o korupci při privatizaci TELECOMu, dále o případ korupce při přijímacích zkouškách na právnické fakultě v Praze, případy sponzorství významných politických stran ze strany podnikatelů vážně podezřelých z ekonomické trestné činnosti, případy podezření na korupci v souvislosti s miliardovými podvody v Komerční bance, Investiční a Poštovní bance atd. atd. Většina těchto případů nebyla dosud jednoznačně objasněna a pro veřejnost zůstávají důvodem k rozpakům nad připraveností českých orgánů k rozhodnému antikorupčnímu postupu.

Z oficiálních statistik lze vysledovat pouze zadokumentované případy korupce. Jejich počet vychází z intenzity kontrolní a operativní činnosti příslušných státních složek. Z kvantitativního hlediska zůstává počet případů zhruba konstantní, kvalitativně se situace (dle poznatků SPOKu) zhoršuje (provázanost korupce s organizovaným zločinem, snaha získat prostřednictvím korupce politický vliv atd.). Dvě třetiny odhalených případů zneužívání pravomocí veřejného činitele jsou spáchány policisty. Toto číslo jednak dokazuje stále se zlepšující činnost Inspekce MV při odhalování skryté kriminality, jednak vede k potřebě dalších zásadních organizačních opatření v rámci policie ³. V latenci dosud zůstává trestná činnost pracovníků justičních orgánů (zejména rejstříkové soudy, konkursní řízení).⁴