1. V působnosti jednotlivých resortů indikovat zdroje a formy korupčního jednání, provádět jejich analýzu a navrhovat protikorupční mechanismy. Vytvářet podmínky pro informovanost občanů o jejich právech při jednání s úřady (např. formou vyvěšení textu správního řádu atd. v úředních místnostech apod.). Navrhnout, realizovat a vyhodnocovat technická opatření k potírání korupce.
Všechny resorty usilují zprůhlednit proces poskytování státních prostředků a výrazně omezují možnost ovlivnění při rozhodování.
V rámci Ministerstva vnitra byla vytvořena „Protikorupční komise“, která se počínaje zářím 1999 schází pravidelně každý měsíc. Předmětem činnosti komise je vzájemnou výměnou poznatků jejích členů zjišťovat možné zdroje korupce a upozorňovat na korupční činnost. Komise má za úkol sledovat a upozorňovat na korupční jednání; jak zaměstnanců Ministerstva vnitra, tak Policie ČR. Další její činnost spočívá ve zjišt'ování případných možných korupčních zdrojů v rezortu a v navrhování kontrolních akcí, jako určitým druhem prevence. K tomuto účelu byla mj. u odboru vnitřní kontroly MV zřízena v r. 1999 speciální telefonní linka, kam mohou lidé volat a upozorňovat na korupci v rezortu. V roce 1999 a 2000 řešili pracovníci odboru vnitřní kontroly zhruba 700 takovýchto telefonátů, z kterých však dále vyplynulo, že se převážně jednalo o problémy v rámci správního, trestního nebo občanskoprávního řízení, spočívající např.ve zdlouhavosti řízení, neprovádění určitých úkonů apod. Sledování korupčního jednání policistů provádí Inspekce MV. Jednalo se převážně o fingování dopravních nehod, provádění silničních kontrol s udělováním pokut bez vydávání pokutových bloků, neoprávněné sdělování osobních údajů o jiných osobách z evidence Policie ČR aj. Přísně jsou sledována podání a stížnosti občanů. Jednotlivé případy jsou projednávány na poradách vedení a jsou vyvozovány konkrétní důsledky (kázeňské i personální), popř. navrhovány a realizovány dílčí protikorupční mechanismy.
Ministerstvo financí jako součást organizačních opatření směřujících k omezování příčin vzniku korupce vydalo pro služební potřebu pokyn upravující postup a pravomoci při rozhodování o posečkání a prominutí příslušenství a o úlevách na dani, které jsou v pravomoci Ministerstva financí. Možnost výskytu korupčního jednání je též součástí věcného zaměření dohlídek Ministerstva financí na činnost územních finančních orgánů, zejména v souvislosti s uplatňováním vyhlášky č. 299/1993 Sb., kterou byly tyto orgány zmocněny k promíjení příslušenství daně.
V odboru kontroly Ministerstva financí je od listopadu 1998 zřízeno oddělení inspekce jako specializovaný vnitřní inspekční orgán, do jehož působnosti náleží zejména analytická a koncepční činnost, včetně návrhů systémových opatření k zamezení výskytu negativních jevů. Výkon jeho inspekční činnosti je zaměřen na vyhledávání příčin negativních jevů v celém resortu MF a šetření stížností a podnětů, souvisejících s těmito jevy.
Na převážné většině konzulárních oddělení zastupitelských úřadů byly zavedeny modernizované vízové procesy, které snižují riziko korupčního jednání.
V roce 1999 a 2000 se podařilo výrazně zintensivnit kontrolní činnost Ministerstva zdravotnictví nad zdravotnickými zařízeními a nad zdravotními pojišťovnami. Byly zpracovány nové zásady privatizace zdravotnických zařízení. Zásady schválila vláda ČR usnesením č. 411/1999, o dalším postupu privatizace zdravotnických zařízení.
Organizačními opatřeními se zabývaly všechny součásti Ministerstva obrany. V působnosti Generálního štábu AČR poznatky a informace v oblasti korupčního jednání prověřují orgány Vojenské policie. Náčelník Vojenské policie s účinností od 20. září 1999 nově vytvořil z počtů Vojenské policie skupinu pod pracovním názvem „Zvláštní oddělení“. Náčelník Generálního štábu AČR zřídil osobní speciální linku, na kterou mu mohou být předávány informace týkající se korupčního jednání. Věnuje i zvýšenou pozornost kvalitě personální práce, kterou vnímá jako jeden z hlavních předpokladů úspěšného boje proti korupci. V působnosti Majetkové sekce MO jsou realizovány nákupy i odprodeje a právě realizace závazkově smluvních vztahů je velice citlivým prostředím pro vznik korupčního jednání. Proto se Majetková sekce MO soustředila na analýzu procesu nákupů a odprodejů. Zabývala se procesem přijímání Plánu investičních výdajů a Plánu běžných výdajů, zhodnocovala včasnost přijetí plánů, jejich stabilitu i ujasněnost. Opožděné přijetí plánů, jakož i častá změnová řízení, zužují časový prostor k realizaci veřejné zakázky a právě tuto skutečnost označují v akvizičním procesu za hlavní faktor vytvářející podmínky pro případnou korupci. Proto byly vedením MO přijaty nové interní normy.
V listopadu a prosinci 1999 byla provedena vstupní analýza kontrolních a dohledových činností Ministerstva spravedlnosti, vykonávaných v justiční i vězeňské části resortu. Bylo přitom mimo jiné konstatováno, že značná koncentrace rozhodovacích pravomocí v resortu justice přináší existenci různých druhů vnějších i vnitřních rizik, včetně nebezpečí různých forem nežádoucího ovlivňování státních zástupců a soudců. Ke dni 1. 3. 2000 vznikl odbor generální inspekce a jedním z jeho úkolů v rámci všeobecného vyhledávání, analýzy a prevence rizik, je i problematika korupce. Odbor generální inspekce je v tomto směru závislý na vnějších zdrojích informací. Z hlediska velmi krátké doby existence lze prozatím hovořit o tom, že došlé podněty hovořící o úplatkářském podezření, se týkají civilního soudnictví a činnosti obchodních rejstříků.
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byly zdroje a formy korupčního jednání indikovány, analýza provedena a protikorupční mechanismy navrženy, a to i ve všech organizacích v jeho působnosti. Zároveň byly vytvořeny podmínky pro informovanost občanů o jejich právech při jednání s úřady. Např. na úřadech práce jsou uchazeči o zaměstnání při opakované evidenci přidělováni k jiným zprostředkovatelům a o poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a o udělování pokut za kontrolami zjištěná porušení obecně závazných právních předpisů je rozhodováno ve vícestupňovém řízení. Obdobně plnily úkoly také další resorty 7 včetně okresních úřadů. V dalším období ministerstvo vnitra navrhne vytvoření společné pracovní skupiny k přípravě jednotné metodiky k plnění tohoto úkolu.
Úkol je plněn.
2. Koordinovat plnění úkolů z Vládního programu boje proti korupci v ČR (jak z textové části, tak z Harmonogramu). Průběžně vyhodnocovat jejich plnění, navrhovat další kroky. Vyhodnocení předávat gestoru bodu B. 4.
Úkol není plněn, s ohledem na jeho nadbytečnost je navrhováno jeho vypuštění.
3. Vypracovat v rámci platné zákonné úpravy dohody mezi Policií ČR a kontrolními (zejména finančními) institucemi za účelem zkvalitnění spolupráce, včetně komunikace a zajištění výměny poznatků nezbytných pro jejich činnost.
V oblasti působnosti Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, především na úseku boje proti praní špinavých peněz, jsou příslušná opatření již realizována na základě Dohody uzavřené v souvislosti s nutností zabezpečit realizaci dalších ofensivních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tato Dohoda byla v souladu se zákonem č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, uzavřena mezi Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem vnitra ČR. Dohodou byla vymezena spolupráce mezi Finančním analytickým útvarem (dále jen FAÚ) a SPOK, jako orgánu Policie České republiky odpovědného za řešení problematiky legalizace výnosů z trestné činnosti.
Na základě uvedené dohody jsou SPOK postupována trestní oznámení vypracovaná FAÚ v souvislosti s oznámeními tzv. neobvyklých obchodů, které jsou postupovány této složce subjekty taxativně uvedenými v zákoně č. 61/1996 Sb.. Současně jsou SPOK zasílány, v souladu s Prováděcím protokolem, požadavky o sdělení případných kriminálně relevantních informací vztahujících se jak k právnickým, tak fyzickým osobám.
V souvislosti se zajištěním úkolů kladených na SPOK, zejména úkolů vyplývajících z „Aktualizace koncepce boje proti organizovanému zločinu“ byla již koncem roku 1998 navázána spolupráce mezi Komisí pro cenné papíry, Bankovním dohledem ČNB, Bankovní asociací a Policií ČR. Charakter oficiální písemné dohody však tato spolupráce dosud nedostala.
Ministerstvo financí - GŘC má vytvořen specializovaný útvar oddělení Inspekce CTŘ, jehož prioritním úkolem je vyhledávání a dokumentování případů korupce a samozřejmě i spolupráce s příslušnými institucemi.
V rámci působnosti odboru kontroly Ministerstva financí je kontakt s policií nebo státním zástupcem zajišťován podle druhu konkrétního případu.
Úzká spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je zajišťována oddělením inspekce, které na dožádání těchto orgánů zpracovává stanoviska, případně provádí kontrolní šetření.
Ministerstvo životního prostředí nemá v rámci platné zákonné úpravy uzavřenu s Policií ČR a kontrolními (zejména finančními) institucemi žádnou dohodu, spolupráce fakticky probíhá. Např. na žádost Policie ČR, expozitury Hradec Králové, byla v roce 1999 provedena kontrola nakládání s dřevní hmotou Správou Krkonošského národního parku za období od 1. 1. 1997 do 30. 9. 1999. Kontrola nebyla doposud uzavřena. Dále se na MŽP se žádostí o spolupráci obrátila Služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Expozitura Praha Stř. kraj, a to v souvislosti s prováděním šetření dodavatelských služeb a prací firem, dodávajících MŽP výpočetní techniku. Případ je také dosud v šetření. MŽP rovněž úzce spolupracuje s Nejvyšším kontrolním úřadem při výměně poznatků a zkušeností z kontrolních šetření.
V rámci spolupráce Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra je v významná „Smlouva o spolupráci a vzájemných vztazích mezi Vojenskou policií a Policií ČR“, která je v boji proti korupci v praxi plně uplatňována.
Ministerstvo spravedlnosti navázalo kontakt s Policií ČR, konkrétně se Službou pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Tato spolupráce je nezbytná v konkrétních případech pro možnosti využití prostředků, kterými Ministerstvo spravedlnosti nedisponuje. Naopak lze ale počítat i s tím, že budou prováděny prověrky příslušných spisových materiálů, Ministerstvem spravedlnosti, za účelem kompletace vlastních poznatků Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. V budoucnosti bude jednáno i o smluvní formě součinnosti.
Ministerstvo dopravy a spojů nemá dohodu s Policií ČR, konkrétně se Službou pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, avšak v řadě případů probíhá vzájemná aktivní spolupráce.
Úkol je plněn.
4. Každoročně předkládat vládě Výroční zprávu o úplatkářství a trestné činnosti veřejných činitelů v ČR. Prostřednictvím této zprávy zajistit vytvoření informační základny o formách korupce a oblastech jejího výskytu. Ve Zprávě dále provádět analýzu v tomto Harmonogramu přijatých protikorupčních opatření, vyhodnocovat jejich účinnost a informovat vládu o stavu plnění úkolů z tohoto Harmonogramu a navrhovat vládě další opatření.
Úkol je plněn předložením tohoto materiálu, v usnesení se navrhuje jeho nahrazení výroční Zprávou o korupci v ČR a posunutí termínu k předložení vládě.
Na základě dotazů novinářů průběžně informuje Ministerstvo vnitra - odbor tisku a public relations veřejnost o případech projednávaných „Protikorupční komisí“ (zřízena 7. 9. 1999 odborem vnitřní kontroly MV ve spolupráci s Inspekcí MV, Policejním prezidiem ČR a ředitelem Úřadu vyšetřování pro ČR).
Ze starších případů, k jejichž regulérnímu průběhu a odůvodněnému postupu se odbor tisku a public relations vyjadřoval, jsou to zejména „bezúplatný převod movitého a nemovitého majetku“ a „pronájem a odprodej rekreačních a účelových zařízení MVČR a PČR“.
Možnosti při zveřejňování informací o konkrétních případech korupce jsou velice omezené. V první fázi, tedy v průběhu šetření orgány policie (resp. Inspekce ministra vnitra), není možné zveřejnit informace o konkrétních případech z důvodu možného ovlivnění svědků a zachování presumpce neviny. Po předání návrhu na sdělení obvinění a sdělení obvinění rozhoduje o informování médií vyšetřovatel. Informování o pravomocně ukončených případech (tzn. poté, když rozsudek nabude právní moci) není v kompetenci ministerstva vnitra, nýbrž ministerstva spravedlnosti.
Proto se hledají další možnosti, jak informovat o boji proti korupci a souvisejících aktivitách rezortu. Připravuje se plán mediální kampaně zaměřené na širokou veřejnost a prevenci možných korupčních jevů, která bude realizována formou tiskových zpráv a infoservisu, soutěží v elektronických médiích apod. Problematice korupce bude věnována také pasáž v připravované publikaci „Právo mezi lidmi“, která má populární formou přiblížit právní předpisy veřejnosti.
Ministerstvo financí - GŘC informuje pravidelně ve Věstníku celní správy o zjištěných případech, přijatých opatřeních a případných odsouzeních pracovníků (resp.bývalých pracovníků) - samozřejmě při zachování principů ochrany osobních údajů a zachování principu presumpce neviny.
V roce 2000 nebyly v rámci rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu zjištěny žádné případy korupce.
V rámci Ministerstva zahraničních věcí bylo v hodnoceném období pravomocně skončeno trestní stíhání bývalého pracovníka MZV ČR, avšak vzhledem k ustanovením zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebylo možno podrobnou zprávu zveřejnit.
V působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí zatím nebyl veřejně prezentován žádný případ korupčního nebo obdobného jednání. Pro podezření z tohoto jednání bylo v roce 1999 vedeno trestní stíhání proti dvěma inspektorům Inspektorátu bezpečnosti práce pro Západočeský kraj se sídlem v Plzni. Toto trestní stíhání však bylo zastaveno, nebot' bylo nepochybně zjištěno, že se skutek, pro který bylo vedeno, nestal.
V rámci Ministerstva spravedlnosti prozatím nebyl registrován žádný podnět, který by již vyústil v trestní stíhání korupčního jednání. Lze konstatovat, že pro pověst justice by bylo lepší několik takových transparentních případů, než pouhé všeobecné konstatování o korupčním prostředí. Z hlediska průkaznosti je ovšem třeba vycházet zejména z přímých důkazů (výpovědí účastníků), s využitím § 163 tr. zák. (zvláštní ustanovení o účinné lítosti).
V souvislosti s porušením zákona č. 199/1994 Sb. byla odborem vnitřní kontroly a supervize Ministerstva zemědělství podána dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. Obě trestní oznámení byla orgány činnými v trestním řízení odložena z důvodu neprokázání trestného činu.
V rámci například Ministerstva dopravy a spojů nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebyl v hodnoceném období zjištěn ani prezentován případ korupce nebo jednání obdobného charakteru.
Přednostové okresních úřadů jsou v pravidelném kontaktu s veřejností, občané mají možnost se k činnosti OkÚ vyjadřovat. S konkrétním případem korupce se okresní úřady většinou nesetkaly. Okresní úřady využívají pro zveřejňování informací i hromadné sdělovací prostředky, ve kterých jsou podávány zprávy a další aktuální informace. Podle potřeby reagují na kritická upozornění a články.
Úkol je částečně plněn, předpokládá se, že v rámci metodiky, o níž je zmínka ve vyhodnocení bodu B. 1, bude věnována pozornost i koordinaci plnění tohoto úkolu.
6. Zajistit zřízení kontaktního poradenského centra pro oběti korupce, příp. při jeho zřízení spolupracovat a zabezpečit jeho mediální prezentaci.
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu možnosti zřízení kontaktního poradenského centra pro oběti korupce (dále jen CENTRUM). Tento materiál, který byl ministrem vnitra schválen, se zabývá předmětem činnosti, způsobem zřízení a následným působením takovéto instituce. Zároveň je zde navrhován možný postup při výběru vhodného zřizovatele CENTRA, konstituování vzájemné spolupráce s Ministerstvem vnitra, popř. dalšími subjekty, včetně nalezení způsobu financování činnosti CENTRA. V současné době probíhá příprava podmínek obchodní veřejné soutěže na nejvhodnější návrh zřízení CENTRA. Zároveň byla vyřešena otázka finanční spoluúčasti MV na uvažovaném projektu, včetně vyčlenění potřebných finančních prostředků ze státního rozpočtu na rok 2001 ( ve výši 4,5 milionu Kč).
Ministerstvo vnitra vydalo 30. září 1999 oficiální tiskovou zprávu informující o zřízení pracoviště, určeného ke konzultacím občanů v problematice korupce. Veřejnost byla informována o e-mailové adrese a telefonické lince, na kterou je možno se obracet s podezřením z korupčního jednání policistů a zaměstnanců MV a ostatními stížnostmi a podněty, týkajícími se činnosti Ministerstva vnitra, Policie ČR a okresních úřadů. Tato informace byla sdělena veřejnosti a vyvolala zájem médií.
Úkol je plněn.
V souvislosti s realizací úkolu bylo již v průběhu června 1999 v rámci Ministerstva vnitra rozhodnuto o zřízení konzultačního a poradenského pracoviště, k němuž je možné se v rámci resortu MV obracet se stížnostmi a podněty, a to telefonicky nebo prostřednictvím Internetu 8. Tyto skutečnosti byly posléze zveřejněny ve sdělovacích prostředcích. Občané tak této možnosti využívají od počátku října 1999. O obsahu stížností, případně podání, je průběžně informován ministr vnitra a odbor tisku a public relations MV.
Rozhodnutím č. 2/2000 ze dne 24. 2. 2000 ministra financí bylo s účinností od 1. 3. 2000 zřízeno v Kanceláři ministra oddělení „Pro styk s veřejností“ kam byla zařazena agenda stížností, oznámení a podnětů občanů a petic vyčleněná z odboru Kontroly. V návaznosti na uvedené rozhodnutí byla aktualizována působnost dotčených útvarů dodatkem č. 22 k organizačnímu řádu.
Na l0. odboru GŘC a l0. odděleních celních ředitelství je 24 hodin denně k dispozici kontaktní linka, na kterou se může veřejnost obrátit a poskytované informace jsou neprodleně využívány k vnitřní kontrolní činnosti. Na její existenci je periodicky upozorňováno v hromadných sdělovacích prostředcích i veřejných vývěskách jednotlivých útvarů.
Na Ministerstvu životního prostředí je do činnosti odboru kontroly zařazena i agenda vyřizování stížností, oznámení, podnětů a petic občanů. Občany je běžně využívána možnost přímých konzultací s pracovníky tohoto odboru, a to osobně a telefonicky. Písemná podání jsou v rámci MŽP průběžně vyřizována ve stanovených termínech a o výsledku jsou strany vždy písemně vyrozuměny. Ročně je tato činnost analyzována a závěry jsou součástí zprávy o vyhodnocení kontrolní činnosti v resortu MŽP za kalendářní rok, jež je předkládána vedení MŽP.
Na Ministerstvu spravedlnosti je od 1. 3. 2000 vytvořen organizační mechanismus způsobilý k tomu, aby se zde na centrální úrovni zabýval problematikou korupce.
Příslušná pracoviště byla stanovena jak na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jím je odbor kontroly, tak i ve všech organizacích v jeho působnosti.
Základním krokem na Ministerstvu pro místní rozvoj bylo zřízení kanceláře pro styk s veřejností, která je v činnosti již od r. 1996 a poskytuje občanům informace, sbírá podněty, oznámení a upozornění občanů, jak na výkon státní správy (zejména při stavebním řízení), tak na realizaci poskytovaných dotací a půjček (bytová výstavba).
Všechny dotazy a upozornění, jejichž podstata by zakládala možnost korupce, jsou postupovány oddělení kontroly.
V působnosti resortu Ministerstva zemědělství byl stanoven jako orgán, na který se mohou občané obracet se stížnostmi a podněty, odbor vnitřní kontroly a supervize, který vede ústřední evidenci stížností a zabezpečuje jejich vyřízení. Podle ustanovení dosud platné vyhlášky č. 150/1958 Ú.l. jsou na odboru přijímány i podněty.
K projednávání a vyřizování stížností, podnětů a konzultací občanů je na Ministerstvu dopravy a spojů zřízen odbor kontroly, který se touto problematikou zabývá.
Především v oblasti prevence byla na Ministerstvu kultury přijata účinná organizační opatření dotýkající se správního řízení, veřejných zakázek a dotační resp. grantové problematiky. Věcně příslušné odbory MK zároveň dbají o maximální transparentnost hospodaření s finančními prostředky i majetkem státu, a to jak vůči odborné, tak i občanské veřejnosti. Rovněž byla posílena kontrolní funkce specializovaných útvarů ministerstva i organizací, jichž je MK zřizovatelem.
Zajištění úkolů v oblasti poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je na Ministerstvu zahraničních věcí řešeno jak v organizačních předpisech, tak vytvořením specializovaného pracoviště (referát veřejných informací v tiskovém odboru), který provádí jak přímé konzultace s občany, tak i nepřímé, zasílané poštou.
Ve smyslu uloženého úkolu rozšířila Inspekce ministra obrany působnost Otevřené linky armády, která má za povinnost shromažd'ovat stížnosti a podněty, které se týkají korupce, podněty vyhodnocovat, využívat ve vlastní kontrolní činnosti a zejména předávat orgánům činným v trestním řízení. V tomto smyslu provedla i součinnostní jednání s Vojenskou policií. Otevřená linka armády zabezpečuje osobní, telefonické i e-mailové konzultace občanů.
Úkol je plněn.
8. Provádět pravidelné vnitřní kontroly se zaměřením na výskyt korupce a o jejích výsledcích informovat veřejnost. Vždy usilovat o odhalování příčin těchto negativních společenských jevů. Vyvozovat personální odpovědnost z nedodržení předpisů u vedoucích pracovníků.
Ve všech resortech jsou prováděny pravidelné kontroly, jejichž předmětem jsou oblasti, které mohou být korupcí ohroženy (veřejné zakázky, kontroly plnění opatření doporučených při komplexních kontrolách hospodaření v přímo řízených organizacích). V případě prokázání osobní odpovědnosti, při zjištění negativních jevů, jsou tyto skutečnosti řešeny personálními opatřeními. Řada resortů novelizovala svoje interní předpisy týkající se kontroly. Výsledkem kontrol jsou zpravidla systémová opatření, pracovně právní postih a výjimečně i trestní stíhání (např. v resortu MO, MZdr). Kromě kontroly specializované má zásadní význam výkon kontroly ze strany řídících funkcionářů. O výsledcích kontrolní činnosti informují resorty především tehdy, jsou-li zjištěny závažné nedostatky, v případech postoupení věci orgánům činným v trestním řízení. Některé resorty také mají ustaven zvláštní poradní orgán (např. MMR, MV) za účelem prohloubení kontrolních mechanismů, k zjišťování negativních jevů a určení personální odpovědnosti. Pro zvýšení účinnosti kontroly je zaváděno řízení kontroly a sledování vybraných úkolů ministerstva pomocí výpočetní techniky.
Úkol je plněn.
9. Podporovat všechny formy vědeckého výzkumu o korupci. Pravidelně opakovat výzkumy, aby mohla být data porovnávána z časového hlediska. Výsledky výzkumů publikovat. Podporovat i nezávislou publicistickou a dokumentaristickou činnost odhalující případy korupčního jednání (např. formou grantu).
Na základě finanční podpory Open Society Found uskutečnila agentura GfK Praha výzkum Korupce v policii. Hlavním výzkumným cílem projektu bylo získat poznatky o struktuře korupčních příležitostí v jednotlivých policejních službách, identifikovat bariéry korektního chování a zachytit podněty motivující členy policejního sboru chovat se korupčně v reálných situacích každodenní praxe. Celkově bylo uskutečněno 533 standardizovaných rozhovorů s policisty působícími u pořádkové, dopravní, kriminální, cizinecké a pohraniční policie a policie správních činností.
Úkol je plněn.
10. Podporovat činnost nevládních organizací zabývajících se bojem proti korupci (např. Transparency International). Dohodnout s těmito organizacemi způsob, formu a rozsah spolupráce.
Ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR předložil vládě materiál k zajištění 10. Mezinárodní protikorupční konference, která se má konat na podzim roku 2001 v Praze. Vláda tento materiál projednala a schválila text Memoranda of Understanding mezi Transparency International ČR, Radou Mezinárodní protikorupční konference v Berlíně a vládou ČR. Vláda přebírá nad konferencí společenskou záštitu a zástupci státní správy se jednání hodlají aktivně účastnit. Vláda přislíbila Transparency International ČR na přípravu konference bezúročnou půjčku ve výši 30 mil. Kč, s podmínkou, že Transparency International ČR v únoru 2001 předloží relevantní zprávu o zajištění přípravy konference.
Spolupráce mezi ministerstvem vnitra a Transparency International má řadu podob (výměna materiálů, zprostředkování expertních konzultací, semináře, kulaté stoly). Zástupci státní správy jsou také členy poradního orgánu Transparency International pro přípravu světové antikorupční konference v Praze roku 2001.
Úkol je plněn.
11. Podporovat činnost parlamentních vyšetřovacích komisí zaměřených na vyšetřování zvlášť závažných případů korupčního jednání.
Odbory vnitřní kontroly ústředních správních orgánů na požádání orgánů činných v trestním řízení poskytují těmto orgánům informace k daným případům, včetně provádění kontrolních šetření, pokud takovými informacemi disponují. Jsou připraveny spolupracovat s parlamentními vyšetřovacími komisemi v této oblasti, pokud budou ke spolupráci zmíněnými orgány vyzvány.
Úkol je plněn.
12. Do 60 dnů po zveřejnění každé zprávy NKÚ ve Věstníku NKÚ podat vládě informaci o přijatých nápravných opatřeních. Do 6 měsíců tato přijatá nápravná opatření vyhodnotit.
Nápravná opatření jsou v termínech všemi resorty přijímána a předkládána k projednání vládě. Kontrolní závěry, kde bylo kontrolovanou osobou Ministerstvo financí, předložilo NKÚ do vlády většinou již současně se stanovisky kompetentních útvarů MF i s navrhovanými opatřeními k nápravě. Vláda přijala jednotlivá usnesení, kterými uložila plnění opatření v gesci vedoucího ústředního orgánu, event. uložila realizovat opatření uvedená v záznamu z jednání bez usnesení. Písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků mají kontrolující (NKÚ) právo požadovat od kontrolovaných osob ve stanovené lhůtě na základě ustanovení § 21 f) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Informace o přijatých nápravných opatřeních ke kontrolním závěrům NKÚ jsou v rámci stanovisek Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolním závěrům NKÚ vládě podávány již od roku 1998, a to na základě rozhodnutí vlády ze dne 2. února 1998.
Mechanismus stanovený vládou je dodržován. Mimo to jsou výsledky kontrol NKÚ projednávány ve vládě, a to v některých případech ještě dříve, než jsou kontrolní závěry publikovány ve Věstníku NKÚ.
Plnění přijatých nápravných opatření je následně průběžně kontrolováno.
V hodnoceném období nezveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad žádnou zprávu, která by se týkala Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra.
Pokud jde o přijímání opatření k nápravě nedostatků uvedených v kontrolních závěrech NKÚ, ve Výroční zprávě NKÚ za rok 1999 se uvádí, že jako zpětná vazba pro práci NKÚ působí pravidelné projednávání kontrolních závěrů (zpravidla bezprostředně po jejich schválení) ve vládě, a to za přítomnosti prezidenta NKÚ. NKÚ má tak možnost upozornit na základní systémové poznatky, podat případná vysvětlení a přispět tak k přijímání kvalifikovaných rozhodnutí o způsobu nápravy kontrolou zjištěných nedostatků na exekutivní úrovni. Stalo se pravidlem, že vláda s určitým časovým odstupem informuje NKÚ o realizaci konkrétních opatření k nápravě. Tento trend, který NKÚ hodnotí vysoce pozitivně, pokračoval i v roce 2000.
Úkol je plněn.