S policejním prezidentem generálporučíkem JUDr. Jiřím Kolářem jsme tentokrát hovořili o novém způsobu vykazování, který nahrazuje zastaralý způsob vedení policejní statistiky.

"Z ministerstva vnitra se směrem k nám množí dotazy, jak je možné, že v letošním roce vzrůstá kriminalita. Tázající vůbec nevědí, oč jde, proto bych to rád vysvětlil," říká policejní prezident a pokračuje:

"Novela trestního řádu přinesla, mimo jiné, nový způsob vykazování. Podle původní právní úpravy, která platila do 31. 12. loňského roku, zahrnovala statistika kriminality v České republice dva podstatné pojmy. Za prvé veškerou registrovanou, reálnou kriminalitu, za druhé objasněnou kriminalitu u níž byl dodatečně zjištěn pachatel. Vzájemný podíl těchto dvou pojmů tedy objasněné a celkové registrované kriminality v procentech představuje tzv. objasněnost. To byl po léta zaběhnutý, strnulý způsob hodnocení práce policie. Takto byla policie hodnocena více než třicet let, nikdy se to jinak nedělalo, nikdy jsme nešli dál, ke kvalitě.

Od okamžiku, kdy vstoupila v platnost novela trestního řádu, to znamená od začátku letošního roku, jsme také přešli k novému hodnocení policie. Způsob hodnocení podle kvantifikace musí ustoupit do pozadí a my se chceme dostat od kvantity ke kvalitě. Znamená to, že jsme se posunuli z kategorie objasněnost, tj. již popsaný vztah mezi objasněnou a registrovanou kriminalitou, ke kategorii kvalitativně vyšší, tj. žalovatelnost. Je pro nás důležité, kolik případů na základě našich úkonů, výstupů, které policie provádí, je na základě rozhodnutí státního zástupce žalovatelných. Je tedy buď vznesena obžaloba nebo učiněno jiné rovnocenné rozhodnutí, kterým může být např. podmíněné zastavení nebo narovnání. Tato rozhodnutí mají z hlediska kvalitativního účinky stejné právní úrovně, jako objasněný trestný čin konkrétního pachatele. To je jeden důležitý aspekt. Ale současně se stala ještě jedna věc. My od nového roku už neevidujeme ve statistice jen nápad trestné činnosti a objasněnost, ale evidujeme také všechny úkony trestního řízení. Na vysvětlenou uvádím, že do loňského roku se v našich statistikách kromě vyčíslení počtu známých a neznámých pachatelů žádné jiné úkony neevidovaly. Zejména se to týká tzv. úkonů před zahájením trestního stíhání podle § 158 trestního řádu. Dneska je uvádíme. Proto jsme statistiku přejmenovali na Statistiku úkonů trestního řízení, která zahrnuje výstupy i těchto policejních aktivit. Promítá se zde v současnosti i celé šetření, které předchází trestnímu stíhání, a to odpovídá trestnímu řádu.

Dnes už se tedy nemůže stát, že by některý případ neměl určitou číselnou řadu. Od okamžiku, kdy se případ stane děláme úkony, kterými zahajujeme trestní řízení. Jde o prověřování skutkových a jiných právně významných okolností, které musí být statisticky registrovány. Tím je také založena kontinuita celého trestního řízení od prvotních úkonů až po rozhodnutí soudu. Doposud se všechny záležitosti spadající pod § 158 řešily aniž by se objevily ve statistice. Dnes je tomu jinak.

Problém je v tom, že úkonů, které policie provádí, je ohromné množství, za minulý rok to bylo kolem 50 000 věcí. Nyní nám o ně nabyla statistika, ale nejedná se už o množství trestných činů, ale úkonů trestního řízení. Velkým kladem této změny je právě ten výrazný posun směrem ke kvalitě. Jako ukazatel dobré výslednosti práce policie se stal počet tr. věcí, které státní zástupci zažalují. To je ukazatel, který jsme dosud nesledovali.

Od letošního roku máme k dispozici ukazatele, které bychom si mohli představit jako třípatrový dům. Jedno patro je policejní, tady zaznamenáváme známé a neznámé pachatele a všechny úkony řízení a také výstupy trestního stíhání. Kolik z nich bude ukončeno návrhem na podání obžaloby a kolik jinak. To ale stále pro mně nejsou údaje finální. Porovnáváme je až s dalším patrem, kde se zaznamenává rozhodnutí státních zástupců. Znamená to, že vedeme statistiku výstupů státních zástupců, ale i pravomocná rozhodnutí soudů jako patro třetí.

Státní zástupci rozhodnou, my máme přesně zaznamenáno, jak rozhodli, v jakém termínu a podle kterého ustanovení. Sledujeme, zda byla vznesena obžaloba, případ zastaven nebo podmíněně zastaven. Jak už jsem řekl, sledujeme také třetí patro, a to jsou pravomocná rozhodnutí soudů.

V souvislosti s novelou trestního řádu se otevřela příležitost, kterou jsme také využili. Poprvé v historii ČR je tak k dispozici ucelená a vzájemně navazující komplexní statistika finálních výstupů jednotlivých orgánů činných v trestním řízení, policie, státních zástupců a soudců - tedy celé trestní jurisdikce. Jde o instrument s obrovskou vypovídací hodnotou.

U zúčastněných institucí byly vyhodnoceny technické možnosti a kompatibilita informačních systémů a technologií se závěrem, že organizačním řešením a vedením integrované statistiky bude pověřena Policie ČR. Došlo sice k nárůstu zatíženosti zainteresovaných policejních pracovišť, ten však je akceptovatelný ve srovnání s očekávaným přínosem. Nové situaci musely být přizpůsobeny akty řízení na úrovni MV i PP tak, aby bylo možno jednotlivé ukazatele v novém pojetí sledovat od teritoriálních útvarů až po centrální.

Nové vykazování - to je nová forma, nový kvalitativní ukazatel. Dříve jsme za kvalitu považovali objasněnost, dnes už je to málo. Důležité je, nejen kolik pachatelů je známých, ale kolik jich je postaveno před soud. Policie je tady od toho, aby na skutky které se staly, pakliže jim nejsme schopni zabránit prevencí, patřičně reagovala. Policie musí připravit podklady pro státní zástupce tak kvalitně, aby ti mohli vznášet obžaloby. Jinými slovy policie je kvalitou svých výstupů odpovědna za to, zda státní zástupce unese či neunese žalobní břemeno, čehož podmínkou je spolupráce státních zástupců a policie od počátku případu.

Celkový efekt nového vykazování je zřejmý. Bude jím především zpětná vazba. Od počátku, od prvního úkonu každého případu, kterým se zahajuje trestní řízení, od toho okamžiku bude návaznost v číslech a geneze celého případu zřejmá. Bude jasné, jak se o případu rozhodovalo, co udělala policie, co státní zástupce, jak pokračoval případ u soudu. Zpětná vazba a vyhodnocování bude také rozhodujícím podkladem pro analytickou, ale zejména pro řídící práci. Bude to neustálá konfrontace výstupů a kvality práce všech orgánů činných v trestním řízení."

Zaznamenala  
Dagmar LINHARTOVÁ