Spojené státy americké se ve světovém měřítku mohou poprávu chlubit mnoha "nej". Jedním ze svých prvenství se většinou nechlubí, i když je nepopírají ani nezastírají: jednou z příčin nynějšího radikálního poklesu zločinnosti v USA je uplatňování zásady "nulové tolerance". To má ale za následek, že za mřížemi amerických věznic nyní tráví život kolem dvou milionů zločinců, což je - přinejmenším ve vztahu k počtu obyvatel - daleko nejvíc na světě.

Věznic je v USA mnoho tisíc a jsou nejrůznějších druhů - státní, soukromé, od betonových pevností přes vysloužilé námořní lodě až po více méně otevřené tábory. Z filmů a z televizních pořadů většinou známe ty vysloveně moderní, sofistikované objekty s nejnovější technikou, nebo naopak ty staré, zavánějící snad až středověkem.

Zvláštní skupinu představuje 73 federálních věznic, stavebně a organizačně se řadících spíš k modernějším. Pracuje v nich 25 000 dozorců a dalších zaměstnnaců a tresty si tam odpykává asi 90 000 pachatelů (z toho 92 % mužů a 63 % "bílých") tzv. federálních zločinů, odsouzených federálními soudy, které jsou - stejně jako věznice - rozmístěny po celých USA. Skutkových podstat federálních zločinů není mnoho, ale zpravidla - alespoň z amerického pohledu - představují nejtěžší trestné činy, i když například vražda mezi ně obvykle nepatří. Jmenujme ale třeba únos, braní rukojmích, pašování, delikty proti federálnímu daňovému systému, některé formy praní špinavých peněz...

Ve federálních věznicích si tak spolu s cizinci čekajícími na deportaci odpykávají dlouhodobé a doživotní tresty - nebo případně čekají na výkon trestu smrti - i nejtěžší, nejnebezpečnější a nejbezohlednější zločinci včetně vícekrát trestaných recidivistů, přicházející sem často z prostředí organizovaného zločinu. Z hlediska ostrahy věznic a udržování vnitřního pořádku to pro tamní vězeňskou správu a její pracovníky není nejen příjemné, ale hlavně ani bezpečné prostředí. To je jeden z důvodů, proč byly v rámci federálního Bureau of Prison (Úřad pro věznice, podléhající departmentu spravedlnosti USA) vytvořeny speciální jednotky SORT.

Druhým důvodem je spletitost vzájemných vztahů 14 000 amerických policejních sborů, které jsou všechny podle tradice zcela samostatné a většinou nezávislé - a počítají se k nim i orgány vězeňské stráže. Také se o tom mnoho nemluví, ale ve skutečnosti jsou jurisdikční spory mezi nimi na denním pořádku. Oddíly SORT vznikly právě proto, aby bylo možné rychle, bez administrativních průtahů a s dostatečnou účinností řešit nejzávažnější bezpečnostní problémy, ke kterým čas od času dochází i ve federálních věznicích. Patří k nim zejména útěky nebezpečných vězňů, hromadné vzpoury a braní rukojmích, ale na druhé také záchranné akce v různých krtických situacích.

SORT je zkratka pro Special Operatins and Response Team, tedy v přibližném překladu družstvo zvlášních operací a zásahů. Jde o typické zásahové jednotky, jako jsou americké SWAT nebo Hostage Rescue Teams a jakými dnes diponují policejní sbory po celém světě včetně České republiky. SORT byla postupně zakládána od roku 1982, zpočátku v těch "nejproslulejších" vězeňských zařízeních - Leavenworthu (Kansas), Marionu (Illinois) a Fort Worthu (Texas). Dnes je jich 44 a zvláštností je, že se nenazývají podle místa působení, ale dostaly různé, odstrašující, ale také až romanticky působící názvy: Black Knight, Desert Diehards, Troubleshooters, Golden Eagles, Paladins...

Příslušníky SORT jsou zaměstnanci vězeňské správy, kteří jsou speciálně vycvičeni, vyzbrojeni a vůbec vybaveni pro střetnutí s nebezpečnými a ozbrojenými zločinci. Typický SORT má 15 členů - policistů pod velením kapitána a dvou poručíků. Skládá se ze snajperské dvojice a úderné skupiny, která se podle potřeby dělí na dvě podskupiny. Mezi členy najdeme specialisty - plánovací experty, instruktory střelby, bojových technik a slaňování, odborníky na používání výbušnin a chemických prostředků, svářeče (překonávají překážky řezáním plamenem), zdravotníky... Členy SORT se stávají dobrovolníci z řad příslušníků federální vězeňské služby, kteří se osvědčili v nejméně jednoleté praxi a kteří projdou přísným výběrovým řízením a odpovídajícím školením.

Zařazení do některého SORT ovšem není práce "na plný úvazek". Každý příslušník SORT včetně důstojníků vykonává dál svoji práci ve věznici a SORT se svolává pouze k výcviku a školení (16 - 18 hodin měsíčně, které se započítávají do stanovené pracovní doby) nebo v případě skutečného ohrožení, ke kterému dojde ve "vlastní" nebo jiné federální věznici. Ve skutečnosti všichni příslušníci SORT každý měsíc stráví výcvikem ještě mnoho hodin navíc ze svého volna.

Každý rok se příslušníci SORT sjíždějí k regionálním závodům (6 regionů v USA), které slouží k porovnání jejich připravenosti a ke sjednocování postupů. Účast na závodech je pro všechny povinná a je zároveň prověrkou jejich fyzické a odborné způsobilosti, o níž dostanou osvědčení pro následující rok. Za své členství a činnost v SORT nedostávají jeho členové žádné příplatky ani jiné výhody. Jedinou odměnou je jim vědomí příslušnosti k elitě, doprovázené však vědomím zvýšené odpovědnosti a zvýšeného rizika v práci.

Výstroj a výzbroj příslušníků SORT odpovídá americkým zvyklostem. Všichni mají kevlarové přílby s hledím a ochranné vesty třídy III3A, vedle nich se používají i těžké komplety a balistické štíty. Ze zbraní lze jmenovat pistole Smith & Wesson a SIG-Sauer P226 a P228, samopaly Colt SMG M635 nebo Heckler & Koch MP5, útočné pušky z řady M16, brokovnice Benelli M1 Super 90, několk typů odstřelovačských pušek (obvykle McMillan M86 SR s dalekohledem Leupold Police 3,5-10 x) a 37mm granátomety M203.

-pl-