CO ČEKÁ POLICII V ROCE 2002?
Policejní prezident generálporučík JUDr. Jiří Kolář nás na prahu nového roku seznamuje s prioritami, které Polici České republiky v tomto roce čekají.

Mám-li hovořit o roce 2002, tak se musím vrátit k roku 2001, který byl ve znamení kolosálních koncepčních, organizačních a strukturálních změn. Kolosální jsou proto, že jsou to změny pro policii zlomové za prvé svým rozsahem a za druhé svým obsahem. Podíváme-li se na tyto změny z hlediska počtu policistů, tak se týkají asi 23 000 policistů, a to je víc než polovina všech policistů. Jde hlavně o zařazení těchto příslušníků do jiných útvarů vznikajících k 1.1.2002.

Obsahem jsou to změny důležité z hlediska úspěšné realizace a aplikace nového trestního řádu. O tom jsme hovořili ve spojitosti se vznikem nové společné služby kriminální policie a vyšetřování.

Jestliže rok 2001 byl rokem kolosálních koncepčních změn, letošní rok bude rokem aplikace a uvedení do života všech jmenovaných změn. V tomto roce musí policie prokázat, že koncepční změny byly dobře připravené organizačně i obsahově a že je policie schopná jasně je vstřebat a tudíž aplikovat v praxi.

Na prvním místě tou nejrozsáhlejší změnou je právě vznik SSKPV a reakce na novelu trestního řádu a vůbec na reformu soudnictví.

Za druhé je to zcela nová koncepce začlenění a řízení služby cizinecké a pohraniční policie a za třetí jsou to další legislativní změny. Jde o novelu zákona o Policii ČR, přičemž nemám na mysli tu, která spočívá v trestním řádu, ale jde o tzv. Euronovelu připravovanou v souvislosti s tím, aby Policie ČR mohla spolupracovat se zahraničím. Bylo tedy nutné přizpůsobit náš legislativní rámec.

Další zákon, který musíme v následujícím období prakticky aplikovat, to je zákon na ochranu svědků. Uvedení tohoto zákona do praxe znamená pro policii organizačně, personálně, logisticky i koncepčně velmi silnou zátěž.

K tomu všemu se přiřazuje ještě jedna změna, která s tím vším vnitřně úzce souvisí, a tou je nová koncepce hodnocení jak jednotlivých policistů, tak útvarů a organizačních celků.

To co jsem teď vyjmenoval, je sice jen pár vět, ale za každým bodem připraveným koncepčně v loňském roce se skrývá obrovský kus práce, která by byla marná, pakliže bychom nedokázali všechny tyto změny aplikovat do praxe. Mám na mysli zejména reakci policie na vývoj kriminality v novém právním prostředí, na objasňování trestné činnosti, ale také procesní zpracovávání a výstupy, které bude nově vzniklá SSKPV produkovat. Jde o to, abychom byli důstojným a účinným servisem pro státní zástupce. Hlavním záměrem novely trestního řádu je urychlení celého řízení, nesmíme dopustit, aby došlo k jeho komplikování. Z tohoto pohledu na nás leží obrovská odpovědnost.

Zároveň nesmíme zapomínat na priority, které vypadají jako běžné, ale nejsou. Spočívají v bezpečnostních rizicích, které jsou vymezeny. Některá tato rizika se stále opakují, protože se nevyřeší za rok za dva, ale možná až za několik generací. Je to otázka společensko-patologických jevů. Jde zejména o organizovaný zločin a závažnou hospodářskou kriminalitu - ta nabývá zvláště v posledních letech na významu. Naše práce v tomto směru je vysoce efektivní soudě podle výstupů, které máme k dispozici. Pak je to otázka drogové kriminality, nelegální migrace, převaděčství, obchodování s lidmi a extremismu. Extremismus je fenomén, kterým se zabýváme velmi intenzivně několik roků a opět ho musíme do bezpečnostních rizik zařadit, protože není vyřešen. Policie se sice už naučila na většinu těchto rizik reagovat, přesto jsou stále aktuální.

Mezi každoroční priority policie v rámci rozpočtového krytí, které má, patří zajištění mezd, provozu a investic. Pro tento rok je ve stávající rozpočtové rozvaze dostatečně pokryta oblast mezd a prostředků na provoz policie, problémem však zůstává pokrytí v oblasti investic. Rozpočtové krytí musí odpovídat operativně potřebám policie, a to není jednoduché. Například reakce policie na hrozbu terorismu nejsou zahrnuty v žádném rozpočtu, nejsou naplánovány, takové anomálie nemůžeme předem znát, přesto musí policie zajišťovat bezpečnost a je to velmi zatěžující. Nikdy nelze předpokládat, jaké anomálie mohou nastat v příštím období. V roce 2002 nás navíc čeká akce, o které víme, že bude rozpočtově náročná, bude náročná organizačně, logisticky i ze všech dalších policejních hledisek. Jde o vrcholný summit NATO konající se na sklonku roku v Praze a prezentovaný jako velice důležitý, zlomový z mezinárodně politického hlediska. Nemůžeme vyloučit žádná rizika, která kolem této akce mohou nastat. Pravděpodobně musíme počítat s terorismem, ale i s extremismem. Je zbytečné opakovat, že jsou to akce velmi zatěžující, ale policie je zatím dobře zvládá i vedle svých běžných povinností, vyplývajících z policejního zákona a uvedených v § 2.

Nejsou to jen formální slova, když řeknu, že jsme dosáhli vynikajících výsledků, v některých ohledech až historického maxima, ať už v objasněnosti trestné činnosti, kdy nadále trvá stagnace kriminality, nebo na poli společensko-patologických jevů zejména v odhalování závažné hospodářské kriminality, dobrou práci vykazujeme v oblasti organizovaného zločinu, nelegální migrace, obchodu s lidmi, v oblasti drogové kriminality a další. Statistické výstupy ukazují na pozitivní trend i v oblasti práce dopravní policie, u které si neodpustím jeden závažný údaj. Počet usmrcených osob za devět měsíců roku 2001 byl o 9 % nižší než v roce předchozím, a to představuje 87 osob. Z hlediska následků zranění při nehodách dochází jasně k poklesu. A to je to nejcenější, lidské životy. Důvodem je bezesporu i dobrá preventivní práce policie. Několik předchozích let byly problémy s extremismem v exponovaných dnech, jako je 1. květen a 28. říjen. V loňském roce zvládla pořádková policie svou práci dobře a žádné problémy nebyly. A tak bych mohl jmenovat další a další složky.

Na závěr bych rád zdůraznil, že jsem řekl mnoho údajů, ale záměrně jsem se vyhýbal kvantifikaci. Chceme přejít na nový model hodnocení, ve kterém budou kvantifikační údaje až někde na čtvrtém místě jako orientační ukazatel. V budoucnu pro nás tím podstatným, objektivizujícím ukazatelem zvenčí bude veřejnost, pocit občanů, že policie je tady pro jejich ochranu, ale také že slouží veřejnosti jako servis tak, aby ji občané považovali za vlastní. Všechny jmenované kolosální změny k tomu směřují.

Dagmar LINHARTOVÁ