"Vlček," hlásí se do svého soukromého mobilního telefonu major Pavel Vlček. "Ahoj, tady Honza. Hele, zrovna jedu domů, a tady v příkopu při silnici se válejí nějací chlapi, vypadá to, že je někdo přepadl." "Díky, já tam hned někoho pošlu," odpovídá major Vlček a na místo události vysílá výjezdovou skupinu se psem. Pes se sice vydává po stopě, ale ztrácí ji na silnici v místech, kde pachatelé nastoupili do auta a ujeli. Je po desáté hodině večerní, zranění muži jsou převezeni k ošetření, pátrání po pachatelích pokračuje následující den ráno.

"Oba přepadení a zranění muži jsou místní obyvatelé, bezdomovci. Ten večer seděli v nádražní hospodě, kde se scházejí na pivu různé kriminální živly, trestané osoby, taková spodina společnosti. Naši dva bezdomovci právě dostali zpětně vyplacenou podporu za delší období, nějakých čtrnáct tisíc korun, které si dost nevhodně přepočítávali právě v oné hospodě. Po vypití několika piv se vydali po silnici směrem k opuštěné boudě, ve které se chystali přečkat noc. Na silnici je kousek za městem předjelo auto, zastavilo a pachatelé si na oba muže počkali ve tmě. Když k nim muži došli, násilníci je hrubě fyzicky napadli, rozdělili od sebe, okradli o peníze a hodili je do příkopu," vypráví major Vlček a pokračuje: "Druhý den jsme si došli do nádražní hospody, zjistili, kdo všechno se tam ten večer zdržoval, a vytipovali jsme hned dva mladíky, u kterých byl vzhledem k jejich násilnické minulosti předpoklad, že se toho mohli dopustit. A nemýlili jsme se, po důkladném výslechu se jeden z nich přiznal. Případ jsme vyřešili během 48 hodin."

NEJMENŠÍ OKRES

Okresní ředitelství Rokycany má pouhá čtyři obvodní oddělení policie, ale také nejmenší nápad trestné činnosti v rámci kraje. Ryze vnitrozemský okres je i jeden z nejmenších v rámci České republiky. Podle slov okresního ředitele plk. JUDr. Josefa Křížka má vliv na stále klesající nápad trestné činnosti v jejich okrese souhrn mnoha činitelů, mezi které patří rozhodně prevence, otevření dálnice na Plzeň, poměrně vysoká zaměstnanost v tomto regionu a několik dalších faktorů. Převládá zde, jako všude jinde, hlavně majetková trestná činnost, vloupání do rekreačních objektů a vykrádání motorových vozidel. Mají zde však také poměrně vysokou objasněnost, v praxi to znamená, že v průměru objasňují dvacet vloupání ze sedmadvaceti. Jedním z oddělení IV. typu je OO PČR Zbiroh, jehož vedoucím je už zmíněný mjr. Pavel Vlček.

ZBIROH

Více než sto let staré město v západních Čechách v okrese Rokycany nazývané Zbiroh je letovisko na pokraji romantických křivoklátských lesů s nabídkou přírodních krás, lidového stavitelství a kulturního života. Vévodí mu hrad později přestavěný na zámek, o němž existuje první písemná zmínka už z roku 1230. Městečkem se stal Zbiroh už za Rožmberků v roce 1369 a městem za vlády Františka Josefa I. roku 1897. Zbiroh je už od devatenáctého století působištěm významných básníků, malířů a hudebníků. Bohatá kulturní historie je úzce spjata s rodáky Josefem Václavem Sládkem, Alfonsem Muchou, Václavem Vačkářem, Adolfem Branaldem, J. B. Foersterem a dalšími.

Roku 1868 koupil rozsáhlé zbirožské panství za 10 milionů zlatých podnikatel Bethel Henry Strousberg, známý z románu Adolfa Branalda Král železnic. Ze Zbirožska chtěl vytvořit velkou železářskou oblast, opírající se o zásoby železné rudy a černého uhlí, jež se na panství těžily, a o bohatství dřeva ze zdejších lesů. Z té doby také pochází zdejší nádražní budova, která měla být součástí železniční trasy stavěné z Příbrami do Rakovníka. Tu však Železný král nedostavěl. Roku 1875 došlo ke krachu Strousbergových podniků a po vyhlášení konkurzu si jeho majetek rozebrali věřitelé. Ztenčené zbirožské panství koupil roku 1879 kníže Josef Colloredo-Mansfeld, v jehož rodě zůstalo až do druhé světové války. Colloredo-Mansfeldové bydleli na zámku jen občas a dokonce některé jeho části pronajímali. Ve velkém strousbergovském sále, osvětleném tehdy skleněnou střechou, vytvářel Alfons Mucha cyklus obrazů - Slovanskou epopej. Ve východním křídle zadního zámku obýval se svou rodinou několik pokojů spojených s ateliérem.

Autor fotografie zbirožského náměstí z konce 19. století Josef Václav Sládek, zbirožský rodák, překladatel 33 děl Williama Shakespeara, autor mnoha písní a veršů pro děti, má na náměstí muzeum, kde je představováno jeho životní literární dílo.

Mezi další významné osobnosti Zbirožska patřil bezesporu Václav Vačkář, český skladatel a hudební spisovatel, který pro toto město složil Vzpomínku na Zbiroh. Dodnes se zde koná pod jeho jménem každoroční festival hudebních těles. Letos je to devátý ročník, město nabírá dech a chystá se na příští rok, na jubilejní desátý ročník.

NA RADNICI

"Město potřebuje nashromáždit nějaké finance, proto je letošní slavnost jen jednodenní. Příští rok, na X. jubilejní ročník, počítáme i se zahraniční účastí hudebních těles, proto ty přípravy," vysvětluje postoj města jeho nejvyšší představitel starosta Jiří Pražský.

"Ptáte se na vnímání občanů bezpečnosti v jejich bydlišti? Je to asi stejné jako v podobných místech. Zbiroh má asi 2 600 obyvatel, a ti se teoreticky všichni znají. Jak se tu objeví někdo cizí, dáváme si na něj pozor. Sebe nevyjímám. Zrovna minulý týden jsem jel do Rokycan a za mostem vidím, že se dva mladíci dobývají k jednomu našemu staršímu osamělému občanovi. Nedalo mi to, auto jsem otočil a šel se podívat, co tam dělají. Viděl jsem, že je to v pořádku, starý pán jim otevřel a pozval je dál, byli to jeho příbuzní," vypráví starosta a dalšími slovy se i trochu chlubí. "Zbiroh je letovisko na půli cesty mezi Prahou a Plzní, přesto je tady velmi čistý vzduch. To se pozná na šípkách. Šípky rostou jen tam, kde je čistý vzduch, čím čistší, tím mají šípky více vitamínu C. A čaj z našich šípkových keřů má vitamínů opravdu hodně," vysvětluje pan starosta a pokračuje: "V létě tady máme jednou tolik obyvatel, a to samozřejmě určité problémy přináší. Například s parkováním. Návštěvníci si parkují, kde chtějí. Abychom je uhlídali, ale zároveň uhlídali i jejich majetek, museli bychom mít policistů o hodně více, ale řešení hledáme. Naše spolupráce se zdejší policií je bezproblémová, policii pravidelně informujeme o dění a připravovaných akcích ve městě, oni naopak informují nás o bezpečnostní problematice města a věci řešíme společně. Lidé zde své policisty znají, se svými případnými problémy se na ně obracejí, a to je dobře."

Z REGIONÁLNÍHO TISKU

VŮZ S HORSKÝMI KOLY ODSTAVIL LEHKOMYSLNÝ HOUBAŘ

Houbařská sezona vrcholí. Na lesních cestách stojí denně desítky opuštěných aut. Právě na ně se o víkendu zaměřili zbirožští policisté. Během preventivně bezpečnostní akce zkontrolovali 400 vozidel.

ZBIROH - Celkem devět policistů z obvodního oddělení ve Zbiroze se zapojilo do víkendové preventivně bezpečnostní akce, jejímž cílem bylo zabránit krádežím ze zaparkovaných aut v lesních porostech. Po provedení kontroly stavu zabezpečení vozidla umístili za sklo každému řidiči letáček s radami, jak si zabezpečit vozidlo. Celkem tak rozdali 400 upozornění. Silničními kontrolami na stanovištích v lese prošlo dalších 133 vozů a stejný počet osob. Policisté se opět přesvědčili o tom, že podobné akce mají svůj smysl. V několika odstavených autech nechali majitelé volně odložené mobilní telefony, osobní věci, kabelky, autorádia (i s odnímatelným panelem). V lesním porostu stál dokonce osobní vůz Opel Corsa z Českobudějovicka se dvěma jízdními horskými koly, připevněnými na střešním nosiči pouze provázkem.

JAK TO CHODÍ NA ODDĚLENÍ

Dvanáct tabulek představuje dvanáct policistů, ale čtyři jsou v současné době ve škole, ze zbývajících je jedna žena, která pracuje hlavně na spisech. Ostatní se pravidelně střídají tak, že na ranní službě je jeden policista plus vedoucí, na noc slouží jeden policista, který má čtyřiadvacítku a na výpomoc přichází ve 22.00 druhý policista, který končí službu ráno. Je to neustálý kolotoč založený na vzájemné pomoci a spolehnutí se jeden na druhého. Když se stane, že je nahlášeno naráz třeba pět a více vloupání do chat, do toho drnčí desítky telefonů, svolávají se telefonicky i ti, kteří mají zrovna volno. Mobilní telefony se v době volna prostě nevypínají. Podle slov vedoucího oddělení Pavla Vlčka se ještě nestalo, že by některý z policistů ve svém volnu odmítl kolegům pomoci.

S čím mají největší problémy a co je naopak v práci těší, se nám major Vlček svěřuje ve své pracovně na OO PČR Zbiroh:

"Jak už vám řekl i náš pan okresní ředitel, nemůžeme si stěžovat, že by zde byl nějak vysoký nápad trestné činnosti. Asi jako všude, kde jsou rekreační obydlí, i nás trápí jejich vykrádání. Dokonce se rozmohl i další nešvar, vykrádání chalup a stavení, která jsou třeba uprostřed vesnice. To dřív nebylo, zloději se zaměřovali většinou na samoty nebo skupiny rekreačních objektů, které byly, zvláště v zimě, opuštěné. Dnes se nebojí vyloupit chalupu uprostřed vesnice.

Velkým problémem našeho regionu je nedaleký výchovný ústav pro mládež. Je umístěn v bývalém zrekonstruovaném zámku v malé vesničce Terešov asi 15 km od Zbiroha. Je to školské zařízení, což v praxi znamená, že se zde 30 až 40 chlapců ve věku 15 až 18 let vzdělává v kovoobráběčském oboru. Chovanci mají za sebou velmi bohatou kriminální minulost, rejstřík naplněný většinou násilnou trestnou činností velkého charakteru, jako je ublížení na zdraví, pokusy o vraždu, loupežná přepadení a samozřejmě převládá majetková trestná činnost. Problém je v tom, že ústav, právě proto, že je školský, nesmí být hlídaný a chovanci z něj velmi často utíkají. Pobývají tam sice klienti s ochrannou i ústavní výchovou, ale utíkají obojí. A tím se, zvláště ti s ochrannou výchovou, dopouštějí trestného činu maření úředního rozhodnutí. Utíkají většinou do míst svého bydliště, nejvíce severních Čech, většinou do Sokolova, Chomutova, Chanova, někteří do Prahy. Po celou cestu útěku páchají rozsáhlou trestnou činnost. Stačí, že než z ústavu dojdou na zbirožské nádraží, což je asi 15 km, pokusí se ukrást tři auta, vloupají se do 20 chat, něco ukradnou, sednou na vlak, v Praze, v místě svého bydliště nebo někde jinde pokračují v páchání trestné činnosti, než je znovu chytnou a vrátí sem do ústavu. Jediný trest, který za to dostanou, jsou trestné body a zákaz sledování televize. Druhý den utečou znovu, a tak to jde do jejich 18 let, než je odsoudí na tvrdo. Takový poslední případ byl chovanec, který utekl letos v lednu a do března, než byl zadržen, stačil udělat 56 aut.

Ještě jeden ústav se nachází v našem regionu, tam jsou zase jen dívky a ženy, které se léčí z debility. Polovina z nich je nechodících, ale ta druhá část pořádá různé akce, zábavy a zájezdy. Tento ústav sídlí v obci Zvíkovec a podle ní se nazývá i každoročně pořádaný country festival Zvíkovecká kytička spojený s výstavou prací těchto žen a dívek. Tam jsme každoročně zváni a často naši příslušníci dostávají od chovanek dárky v podobě obrázku, výšivky, keramického dílka. A to je druhý extrém našeho obvodu.

Vzhledem k tomu, že máme v regionu okolo 1500 rekreačních objektů, provádíme několikrát měsíčně jejich kontroly a zároveň se snažíme pomocí rozsévaných letáčků spolupracovat s majiteli chat a chalup. Upozorňujeme majitele na nezajištěné okenice, radíme jim, jak vylepšit zabezpečení jejich objektů, jak předcházet nebezpečí vykradení. Občané to kvitují s povděkem, svědčí o tom i některé děkovné dopisy adresované našim chlapcům.

Náš kolektiv policistů ve Zbirohu má průměrný věk 27 let. Protože jsme mladý kolektiv, žijeme i jiným než služebním životem. Jedenkrát do roka se scházíme společně i s manželkami, to vždy kolem Vánoc. Několikrát v sezoně se sejdeme na chatě v Křivoklátských lesích, posedíme u ohně, zazpíváme při kytaře, upečeme čuníka. Abychom se mohli pobavit alespoň jednou za čas opravdu všichni, vypomáháme si vzájemně s vedlejším obvodem. Zúčastňujeme se i fotbalových klání pořádaných sportovním klubem, utkáváme se v kuželkách, tenise, v zimě v hokeji. Posilovnu máme přímo na oddělení a je dobře vybavená, policistům k dispozici v jejich volném čase je ping-pongový stůl a elektronické šipky. Zkrátka, podotýká na závěr mjr. Pavel Vlček, jsem přesvědčen, že dovedeme dobře pracovat, ale také se dobře bavit."

Uvidíte-li v televizi pokračování oblíbeného seriálu Ranč u Zelené sedmy, všimněte si, že v titulcích děkují filmaři policii Zbiroh. To proto, že jim zdejší policisté při filmování v jejich překrásném kraji vydatně pomáhali. Pomáhat je ostatně jejich posláním a povoláním.

Mgr. Dagmar LINHARTOVÁ