POLICISTA  10/2002


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


Kelly se při příchodu do domu protrhla taška s týdenním nákupem. "Pomůžu vám," ozvalo se jí za zády. Nastražila se, ale hlas patřil přátelsky vyhlížejícímu mladému muži. Poděkovala, že to zvládne sama, ale mladík se nedal. "Pýcha předchází pád. A navíc jdu také nahoru krmit kočku nepřítomného kamaráda. Ostatně, porouchaly se mi hodinky a jdu stejně pozdě... Kočky prý v nouzi vydrží bez žrádla až tři neděle. Věděla jste to?"
Když mu ve dveřích poděkovala a chtěla převzít nákup, rozesmál se: "A já se budu dívat, jak vám to všechno znovu padá?" Když chvíli zaváhala pustit-nepustit, zase udělal ten kamarádský obličej: "Jestli chcete, tak můžeme nechat otevřené dveře do chodby, jak to dělávaly dívky ve starých mravných filmech... Jen tu tašku položím a půjdu, slibuju." Pak dveře zabouchl, povalil ji na pohovku a znásilnil.

Na tomto klasickém případu Gavin de Becker, špičkový odborník na násilí a autor knihy "The Gift of Fear" (Dar umět mít strach) dává sedm rad, jak se takovému nebezpečí vyhnout.

Jak to, když intuice Kelly říkala, aby tomu muži nedůvěřovala, to varování neuposlechla? Protože portrét zloducha měla zafixovaný nikoli jako osobu přátelskou a ochotnou pomoci. Ale to je právě typický obraz rafinovaného násilníka. Je to typ predátora, dravce, který vás umí odzbrojit. Muž, který vám nechce ublížit, vás nepotřebuje přesvědčovat, že mu máte důvěřovat, ale chová se tak.

1. ŠARM A PŘÍJEMNÝ ZJEV

Šarm je chování, které člověk používá, nikoli charakterová vlastnost. Okouzlovat není totéž, co být okouzlující. Je to vypočítavost, jak na někoho působit. Zářivý úsměv a vtípky mají být varováním.

"On byl tak milý," je slyšet často od žen popisujících muže, který před chvílí nebo celé měsíce vzbuzoval tento dojem a jehož obětí se staly. Jenže být milý není totéž co dobrý: je to strategie sociální interakce. Lidé, kteří chtějí dostat druhého pod svou kontrolu, mají na začátku vždycky imidž milého člověka. Většina žen nechce být hrubá nebo někoho urazit, navíc podléhá mýtu, že rozzlobený muž je nebezpečný. Není. Tzv. hrubě odmítající žena je pro potenciálního predátora méně zranitelná než ta zdvořilá.

2. PŘÍLIŠ MNOHO PODROBNOSTÍ

Útočník v případě Kelly byl upovídaný: že zkušenost s kočkou máme všichni, že se mu porouchaly hodinky, že mohou klidně nechat dveře do chodby otevřené, "jak to dělávaly dívky ve starých mravných filmech". Když lidé říkají pravdu, nemyslí si, že jim partner nevěří, a netřesou z rukávu na podporu svého tvrzení takové podrobnosti. Ale jestliže lžou - i když se vám to, co říkají, zdá pravděpodobné - oni vědí, že lžou, a tak povídají a povídají se všemi těmi vylhanými detaily.

3. TYPOVÁNÍ

Útočník je ve své strategii k potenciální oběti mírně kritický v přesvědčení, že se dotyčná bude chtít ukázat v lepším světle. Řekne například: "Vy jste pravděpodobně snob, abyste mluvila s člověkem, jako jsem já." A žena, aby se neprojevila jako snob, na to naletí a dá se do hovoru. Nebo: "Vy nevypadáte, že čtete noviny." A žena, aby ukázala, že je inteligentní a sečtělá, se také rozpovídá. V případě Kelly násilník tvrdil, že je příliš hrdá, aby přijala jeho pomoc a že pýcha předchází pád - a už ji dostal tam, kam chtěl.

Nejlepší obranou proti této strategii je mlčet. Nebránit se "obvinování", až už pravdivému, či ne. Ostatně predátor obvykle sám nevěří tomu, co říká, jen láká na udičku. Chce, abyste mu začala odpovídat - a to byste kvůli své bezpečnosti neměla dělat.

4. LICHVAŘENÍ

Podobně jako lichvář i predátor předstírá, že vám chce pomoci, abyste mu pak byla zavázaná. Máte-li pocit, že někomu něco dlužíte, potom je těžší mu poručit, aby vás nechal na pokoji. Tak jako řada jiných strategií i toto "vydírání" nemusí být vždy z nečestného úmyslu. Ale lichvář má k tomu vždy nějaký motiv a měla byste v konkrétní situaci přemýšlet, oč tady jde. Proč ten muž nabídl Kelly, že jí pomůže s nákupem až do bytu? Teď už víme proč.

Potřebujete-li pomoc, pak je lepší, když o ni sama někoho požádáte. Možnost, že si náhodou sama vyberete predátorského zločince, pro kterého jste ten správný typ, je totiž velmi nepravděpodobná, zatímco osoba, která si vybere vás, to může brát jako příležitost. Radím ženám, aby v případě potřeby pomoci raději požádaly opět ženy. Podobně je bezpečnější přijmout nabízenou pomoc od ženy než od muže.

5. VNUCOVANÉ PARTNERSTVÍ

"Máme tam nahoře hladové kotě," žertoval darebák. Vědomě mluvil v množném čísle, aby získal Kellynu důvěru. Postoj "jsme na jedné lodi" lze těžko odmítnout. Dělit se o nepříjemnosti, být uvězněn společně ve výtahu nebo společně marně doběhnout k právě zavíranému obchodu spojí lidi jakéhokoli sociálního postavení. Ale vnucované partnerství není náhoda. Je to záměrná manipulace.

Kelly tento taktický manévr neprokoukla, takže proti němu nemohla použít jednoduchou obranu. Stačilo říct: "Nemám žádnou kočku a vaši pomoc nechci." Samozřejmě, že v takovém případě riskujete, že slušnému člověku budete připadat studená a nevlídná. Ale ve srovnání s tím, že se vyhnete nechtěnému "partnerství" nebo ještě něčemu daleko horšímu, je to malá cena, která se za to platí.

6. NEVYŽÁDANÝ SLIB

Nevyžádané sliby jako "jen tu tašku položím a půjdu, slibuji" by měly alarmovat. Je to další příležitost možné oběti k pochybám. Ten, kdo něco sám od sebe slibuje, zřejmě vidí, že nejste přesvědčená o jeho dobrých úmyslech. V té chvíli byste měla poslechnout intuici - dar, který máme všichni - a ta vás varuje. A tak jestliže vám někdo sám od sebe začne něco slibovat, tak si pomyslete: "Máte pravdu, váhám vám důvěřovat a nejspíš oprávněně. Děkuji vám, že jste mne sám varoval."

7. KDYŽ NĚKDO NERESPEKTUJE SLOVO NE

Pamatujte si, že když někdo nereaguje na vaše "ne", tak se chce proti vaší vůli prosadit, bez ohledu na situaci. Slovo "ne" tedy patří na první místa vašeho slovníku, ale je třeba je říci důrazně. Ne se omlouvat nebo vymlouvat, ale říci jasně: "Vaši pomoc nechci!" Když ani to nepomůže, tak zvýšit hlas: "Řekla jsem ne!" A nesmíte se bát, že budete vypadat hrubě a nežensky. Tuto zábranu je těžké překonat, ale je to nutné.


MÝTY:

"To, na co muži hledí u potenciální oběti, je její účes. Vyhlížejí spíš ženy s "koňským ohonem", uzlem nebo copem, za které je možné je chytit."

"Jdete-li do svého auta, rozhlédněte se kolem a zkontrolujte, není-li někdo v autě vedle řidiče nebo vzadu. A podívejte se i pod auto."

"Jedete-li výtahem do vysokých pater a někdo k vám chce cestou přistoupit, vystupte."

PRAVDA:

Násilníci si nevybírají oběti podle toho, zda je možné chytit je za dlouhé vlasy. Ženy s krátkými vlasy si nesmí myslet, že se jim nemůže nic stát.

A co když vás pak bude pěšky sledovat? Rady bez znalosti situace nemají smysl. V takovém případě je spíš třeba volit patro, kde je co nejvíce lidí.

(kuč)  



Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |