POLICISTA  10/2003


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


Proti nejúspěšnějšímu obchodu
doby


Široce čtený i u nás známý týdeník Paris Patch přinesl na závěr prázdnin plných osm stran s mnoha fotografiemi o marném boji tamní policie s prostitutkami a pasáky zaplavujícími pařížské ulice a parky. Děvčata většinou z chudé východní Evropy nebo z oblastí, jako je Kosovo. Jsou bez dokladů, své předkládá "protektor" a odpovídá-li věkem, tvrdí, že jde o jeho dcery. Slouží od 22.00 do 4.00 a za těch šest hodin připadá na každou patnáct zákazníků...

Podobnému tématu se věnoval i zářijový americká Newsweek, líčící, jak se Evropa vypořádává s tím dnes nejrychleji rostoucím kriminálním podnikáním.

Alloně bylo 19 a její ženatý přítel jí už měl dost. Tak jí nabídl, že jí obstará výhodné zahraniční zaměstnání. Dostat se pryč z chudého jihu Moldavské republiky vonělo rájem. Obstaral falešné doklady, odvezl ji do Rumunska, a tam ji prodal. Tak začala její osmnáctiměsíční odyssea jednou autem, jednou po lodi, jednou přes hory a doly. Čtyřikrát změnila majitele a jako striptérka a prostitutka musela napracovávat 2500 dolarů "dluhů" nejméně s deseti zákazníky denně. Tlučená, dvakrát se dostala v Tiraně do vězení, až ji letos na jaře zachránil IOM - International Organisation of Migration se sídlem v Ženevě, agentura, která bojuje proti obchodování s lidmi.

S výjimkou místní prostituce je obchod s cizími prostitutkami pro Evropu poměrně nový, píše Newsweek. V roce 1989, po pádu Sovětského svazu, se v ekonomickém chaosu stal z nuly nejvýnosnější obchod doby. V roce 1995 se už ročně obchodovalo s 80 000 žen, dnes tento počet IOM odhaduje na 120 000. Nabídky internetem z Východu, nákupy ze Západu - od dodávky zboží přes falešné agentury, padělání dokladů, převaděče až po bordely.

Paul Holmes, který byl v letech 1997 až 2002 ve Scotland Yardu vedoucím oddělení proti obchodování se ženami, tvrdí, že tato mezinárodní mafie dnes zásobuje Londýn z plných 80 % s velmi sofistikovaným modelem, který vyrovnává zakázku dodávkou. Interpol ji nazývá "nejrychleji rostoucím zločinem" a OSN soudí, že se v tomto obchodu se ženami ročně otočí sedm miliard dolarů.

"Většina zemí v Evropě nikdy neměla zákony proti obchodu s lidmi a málokterá věděla, co to vůbec je," říká Burkhardt Damman z US Office on Drugs and Crime ve vídeňské pobočce. A pochvaluje si, že v posledních dvou letech 15 evropských zemí, mezi nimi Francie, Británie, Švédsko, Portugalsko a většina zemí východní Evropy vypracovaly nebo zpřísnily zákony proti trafficking. 40 zemí už také ratifikovalo novou mezinárodní úmluvu o boji proti organizovanému zločinu, která zaručuje osm let vězení za obchod s lidmi.

Extistují tři hlavní trasy obchodních operací: balkánská, která vede přes Řecko do Itálie a dále. Baltská z Asie a Ruska do Finska nebo Německa. A středomořská ze severní Afriky do Španělska a Itálie. Obchoduje ruská mafie, čínské triády, albánská mafie, ale zdá se, že i ony se už globálně propojují. Každý gang má kolem 40 pracovníků zabývajících se od náboru až po ubytování o vše, a jak říká expert Hammish McCullough, "tahle síť dokáže splnit požadavek na určitý typ ženy během dvou dnů z Balkánu až do Londýna".

Náhončí uveřejňují inzeráty v tisku nebo na internetu nabízejí výhodné zaměstnání v zahraničí, modeling, práci v cestovní kanceláři nebo zprostředkování sňatku. Za jedno použitelné tělo berou až 500 dolarů. Často jsou to také ženy, protože si snadněji získávají důvěru zoufalých krajanek. Obchodníci s lidmi unášejí i pohledné mladé dívky z táborů pro utečence.

Evropské hranice se lehce otevírají falešným pasem nebo úplatkem, píše Newsweek. Tak třeba na maďarsko-ukrajinské hranici se ví, že v šéfovně místního nočního klubu se potřebné razítko do pasu získá za jedno sto až tisíc euro. Adeptky jsou "uskladněny" v ošuntělých bytech v Budapešti, Bukurešti, Bělehradu nebo v Lublani, kde se - čato znásilňovány - zacvičují do příští práce. Ale tady se už platí i 10 000 dolarů za tělo. Největší zisky má konec řetězce v bordelech, kde jsou ženy nuceny odpracovávat si všechny "dluhy", které cestou nasbíraly.

Výsledky boje proti tomuto zlu se ale už přece jen objevují. Tak National Crime Squad zadržel v Cardiffu bulharského mafiána, který tam dovážel na falešné řecké a italské pasy přes Německo a Francii živé zboží a inkasoval peníze. Byl poslán zpět do Bulharska, jeho gang byl rozbit a s lítostí jistě vzpomíná na své luxusní byty v Cardiffu a Londýně a na Audi 8, pokud už opět někde nepodniká.

Europol uskutečnil několik akcí, z nichž jedna, nazvaná Operace Slunečnice, proběhla v osmi zemmích a vedla v Rusku a na Ukrajině k zatčení 80 podezřelých, mezi nimi taxikářů, hotelových manažerů a majitelů údajných turistických kanceláří. Německá policie nyní rozmotává stočlenný gang. A dokonce i v Nizozemsku, k prostituci liberálnímu, hrozí za obchodování s lidmi až desetiletý trest na svobodě a počet vyšetřovaných vzrostl za posledních pět let na trojnásobek, na 400 osob.

Helga Konradová, šéfka European Union task force on trafficking však kritizuje, že policie v mnoha zemích stále považuje tyto k prostituci donucené ženy za spoluvinné a okamžitě je deportuje, aniž se mohou bránit. A zpátky doma tito sexuální otroci dobře z poloviny opět končí v rukách obchodníků. Jak říká, klíčem k řešení situce je obrátit oběti proti obchodníkům. Například v Itálii už v roce 1998 přijali program, který umožňuje zavlečené ženě půl roku pobývat v zemi a nabízí všestrannou pomoc. Program má úspěch a chtějí ho následovat další evropské země.

Připravila  
Sylvie KUČEROVÁ  



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |