Představte si, že potřebujete někam přivézt hromadu prázdných krabic. Pokud krabice nejdříve složíte, a pak všechny svážete do jednoho balíčku, tak si ušetříte spoustu dřiny a času. Podobně můžete postupovat, pokud chceme poslat elektronickou poštou větší objem dat. Soubory lze spojovat a/nebo zmenšit pomocí takzvaných archivačních programů. Balení dat se často používá i při zálohování dat nebo při zveřejňování objemných souborů na internetu.

V resortu ministerstva vnitra se obvykle používá pro balení dat program WinRar. Resort má na něj totiž multilicenci, která, pokud vím, platí přinejmenším pro verzi 3.11. Pokud zabalíte data pomocí WinRaru, pak příjemce uvnitř resortu by s jejich rozbalením neměl mít problém. Pokud příjemce WinRar nemá nainstalován, nebo pokud má starou verzi, může požádat o nápravu svého počítačového správce.

Jiná situace nastane, pokud posíláte data mimo resort. Je málo pravděpodobné, že by příjemce používal stejný archivační program jako vy. Musíte si dát proto pozor, abyste zabalili data pomocí metody zip. Tato metoda je sice poměrně stará, na druhou stranu však balíčky s koncovkou zip umí vytvářet i rozbalovat všechny běžné archivační programy. Metody rar, bz2, 7z, bh a další jsou sice účinnější, avšak řada příjemců takový balíček nebude umět rozbalit.

Někdy se může dokonce stát, že příjemce nemá vůbec žádný archivační program. V tom případě by nebylo slušné jej nutit, aby si některý program koupil. Většina archivačních programů umožňuje vytváření samorozbalovacích balíčků (někdy se pro ně používá anglická zkratka sfx). Jedná se o soubor s příponou exe, který obsahuje jak zabalená data, tak i malý prográmek pro rozbalování. Příjemci stačí tedy jen spustit doručený soubor, nemusí se nic dalšího učit ani doinstalovávat. Samorozbalovací balíčky jsou tedy pohodlné pro příjemce, mají však také své nedostatky. Různí lidé mohou mít počítače různých typů, proto se jim pokaždé nemusí podařit samorozbalovací balíček spustit, takže stejně nakonec musí použít některý archivační program. Ještě horší je, že koncovka exe se používá pro jakýkoli spustitelný program, takže se často vyskytuje u virů. Mnohé počítačové systémy soubor s koncovkou exe, který někdo (nebo něco) poslal po síti, považují automaticky za vir a smažou jej.

Takže ani samorozbalovací balíčky nejsou tou správnou cestou, osobně bych vám doporučoval je používat jen zřídka. Podle mých zkušeností drtivá většina uživatelů odešle archiv ve formátu zip, a pak poradí příjemci, aby si ukradl některý komerční archivační program. A to přesto, že existuje řada archivačních programů, které jsou zdarma. Většina z nich je sice jen v angličtině, existují však výjimky.

Z programů, které podporují češtinu, je asi nejznámější program PowerArchiver verze 6, který si můžete stáhnout třeba ze stránky www.mvcr.cz/faq/zip.html. Pozor - novější verze tohoto programu jsou už za peníze! Dalším archivačním programem zdarma je QuickZip, můžete si jej stáhnout z internetu ze stránky www.quickzip.org. Můžete si do ně doinstalovat češtinu podle návodu na stránce www.cestiny.cz. Způsob práce s oběma programy trochu připomíná komerční programy WinZip nebo WinRar.

Pokud náhodou zrovna nemáte starší Windows verze 95, můžete vyzkoušet také 7-zip. Je zdarma, můžete si jej stáhnout ze stránky www.7-zip.org. Po nainstalování si v něm můžete nastavit české prostředí - v menu si zvolte Tools - Options - Language - Czech. Rozbalování a tvorba archivních balíčků probíhá podobně jako v komerčním Windows Commanderu. Pozor, srovnání programů7-zip a Windows Commanderu platí jen pro práci se zip archivy, komerční Windows Commander nabízí mnohem více funkcí.

Na závěr se vrátím ještě k teorii. V některých případech je výsledný balíček ještě příliš velký, proto například nejde celý poslat elektronickou poštou, nebo se celý nevejde na disketu, nebo ... Mnoho archivačních programů umí balíček rozdělit na menší části a někdy později je složit. Používají při tom řadu metod, například dělený rar archiv, několik odlišných verzí děleného zip archivu, dělený arj archiv, atd., žádná z nich však není univerzální. Pokud si děláte archiv pro svou vlastní potřebu, pak to nevadí, pokud však chcete příliš velký soubor poslat poštou, pak nastávají problémy. Optimální by bylo, pokud by odesílatel i příjemce používali stejný archivační program, třeba PowerArchiver, který je zdarma. Jestli používáte jiný program, pak je dobré, pokud archivační program umí vytvořit i malý prográmek, který jednotlivé části archivu spojí (například QuickZip), nebo dokonce umí vytvořit samorozbalovací dělený archiv (například WinRar).

Jiří Wolny